Středověkou pevnost Fagaraš proměnila rumunská tajná policie v místo smrti a utrpení

Před pár dny si Češi připomněli výročí začátku sametové revoluce u nás. V Rumunsku pád komunismu tak nenásilný nebyl. Nechvalně proslulou prodlouženou rukou tehdejšího rumunského režimu byla tajná policie Securitate. Jednu ze starých pevností, které využívala k věznění politických oponentů, navštívil zpravodaj Filip Nerad.

.

Pevnost Fagaraš spíše než obranný val připomíná středověký hrad s věžemi a s velkým nádvořím, obehnaný dokola masivní kamennou zdí a vodním příkopem. Prohlídka začíná jako návštěva v nemocnici – nazutím modrých igelitových pytlíků na boty. A teď už můžeme vyrazit do jejích útrob.

Draculův hrad žije z hororové legendy. Jaký byl skutečný rumunský kníže?

Hrad Bran, který v 15. století patřil knížeti Vladu Draculovi, patří mezi nejnavštěvovanější památky v Rumunsku.

Ještě než se hrad Bran dostal do každého turistického průvodce po Rumunsku, postarala se o jeho popularitu jiná kniha. Irský spisovatel Bram Stoker si ho vypůjčil jako sídlo do svého románu o upířím hraběti Drákulovi. Inspirací pro něj se navíc stal skutečný místní středověký vladař Vlad Dracula. Slavný hororový příběh dnes na jih Rumunska láká kolem milionu návštěvníků za rok.

„Fagaraš je jedna z nejzachovalejších pevností v centrálním Rumunsku. Byla velmi důležitým vojenským bodem. Než získala čistě armádní využití, sloužila jako sídlo manželek sedmihradských knížat. Žilo tu tedy i mnoho kněžen,“ vítá nás krátkou exkurzí do historie průvodce Aurel.

Na vojenskou minulost pevnosti odkazují sbírky historických brnění, zbraní a nábytku. Ve druhé polovině 20. století tady ale vojáky vystřídali političtí vězni.

Pevnost smrti

„Politickým vězením byl Fagaraš přes 15 let. Zemřelo tu mnoho lidí. V této době také dostal přezdívku pevnost smrti,“ vypráví průvodce. „Podmínky věznění tady byly hodně tvrdé. Nepřežilo je více než 160 internovaných. Mezi vězni bylo mnoho partyzánů, kteří bojovali v horách. Zdejší oblast byla totiž centrem odporu proti komunismu v Rumunsku. Partyzánský odboj režim potlačil až v roce 1957.“

Pevnost Fagaraš spíše než obranný val připomíná středověký hrad s věžemi a s velkým nádvořím, obehnaný dokola masivní kamennou zdí a vodním příkopem

Minulost politického vězení této pevnosti připomíná výstava, která je příznačně umístěná ve vězeňské věži. Je tu prostá železná postel a naproti ní přehlídka okovů, ve kterých byli vězni drženi.

Expozice uvnitř v kamenné neomítnuté věže pak připomíná osudy některých lidí, kteří kvůli svému odporu proti komunistickému režimu v Rumunsku strávili v těchto nehostinných prostorách mnoho let. Někteří z nich nakonec z pevnosti vůbec nevyšli.

„Zdejší partyzáni čekali, že přijdou Američané a osvobodí Rumunsko od komunistů. Nebyli ale jediní, kdo tady bojoval proti tehdejšímu systému. Na jižní straně Fagarašských hor byla další centra odporu. Proti komunismu tady v té době bojovalo mnoho lidí,“ doplňuje průvodce Aurel.

Mírná tvář krutého režimu

Jako vězení pro politické vězně fungovala pevnost Fagaraš do roku 1965. Po nástupu Nicolae Ceaușesca vydal nový vládce Rumunska nařízení, kterým politické vězně propustil. V zemi už oficiálně neměl být nikdo zbaven svobody pro své politické názory.

„Ve skutečnosti tu političtí vězňové byli až do roku 1989. Jen vězení pro ně už oficiálně nebyla politická,“ upřesňuje na závěr krutou realitu komunistického Rumunska další průvodce Victor.

autoři: Filip Nerad , and
Spustit audio