Středoafrické děti učíme podle Komenského, popisuje Böhmová netradiční projekt Siriri

23. květen 2022

Před lety opustila místo učitelky, odešla do předčasného důchodu a začala se věnovat podpoře vzdělávání ve Středoafrické republice. „Naší snahou je podílet se na vymýcení negramotnosti v zemi. Vzdělávací program, který realizujeme, ovlivňuje 20 až 30 tisíc dětí,“ konstatuje zakladatelka neziskové organizace Siriri Ludmila Böhmová.

Přestože program na dva roky přerušila covidová pandemie, ve školách ve Středoafrické republice podle Böhmové dál funguje.

„Dozvuk programu, který jsme tam realizovali téměř pět let, dál žije. Učitelé dál učí podle toho, co jsme učili a velmi stojí o to, aby se program dál rozvíjel,“ prozrazuje.

Čtěte také

Připomíná, že Středoafrická republika je jedna z nejchudších zemí světa a má také jednu z nejhorších úrovní negramotnosti na světě, gramotnost obyvatelstva staršího patnácti let je podle statistik 62 procent.

„Jsou rozvojové africké země, kde se skokově zlepšila situace. S kolegy ze Siriri jsme zjistili, že mnohé africké země jsou vícejazyčné. Je to důsledek kolonialismu, kdy po odchodu Francouzů, Angličanů, Španělů zůstal jejich úřední jazyk, ale také domorodý jazyk. Ve Středoafrické republice, 60 let po vzniku nezávislosti, přichází do tříd prvňáčci, kteří doma mluvili v mateřském jazyce sango a ve třídě je učitel učí francouzsky. Tady někde koření negramotnost,“ vysvětluje.

Dodává, že slovo siriri vychází právě z mateřského jazyka dětí ve Středoafrické republice a znamená mír a pokoj.

Ohromení na ministerstvu školství

Problém školství v africké zemi je podle ní v tom, že tamní ministerstvo školství sice vydalo v 70. letech didaktické materiály, směrnice, kde doporučuje výuku v sangu na prvním stupni vzdělání, nicméně zároveň uvádí, že se metodika připravuje.

„Takže to, že jsme spustili vzdělávací program opřený o myšlenky Jana Amose Komenského, znamená, že jsme šli zcela v duchu těchto směrnic. Museli jsme učitele o tom trochu přesvědčovat, protože měli pocit velké revoluce. Tedy, že zavádíme něco o potřebě výuky v mateřském jazyce. A povedlo se.“ 

Když jsme pak pilotně spustili program, chodili jsme s mobilem po třídách a natáčeli, jak děti čtou. A z těch videí byli ohromeni i na ministerstvu školství,“ popisuje.

Čtěte také

Za velký úspěch Böhmová považuje to, že je program Siriri několikrát zmiňován v desetiletém vzdělávacím materiálu ministerstva školství pro školy Středoafrické republiky.

„Trochu problém je, že jsme malá neziskovka a jdeme obtížnou nepopulární cestou vzdělávání učitelů. Protože práci učitelů nevyfotíte. Mnohem snazší je postavit školu, vybudovat studnu, postavit most. 

Zástupci velkých národních organizací desítky let pracujících ve Středoafrické republice to s údivem komentovali a říkali: Vy jste vyjeli do oblastí, ve kterých jsme nikdy nebyli. My jsme tady stavěli desítky, stovky škol a vlastně jsme se tak málo starali o to, co se v nich odehrává,“ popisuje.

Vysvětluje, že organizace Siriri se pohybuje ve dvou velkých prefekturách ze 14, které  Středoafrická republika celkem má. Rozlohou to Böhmová přirovnává k velikosti Chorvatska.

Čtěte také

„Nevolíme si prefektury jen podle toho, že je tam bezpečněji. Ale nemohli bychom nic dělat bez našich strategických partnerů evropských misionářů. Oni sídlí právě v těchto bezpečnějších oblastech na misích, a to je pro nás záruka bezpečí,“ vysvětluje spoluzakladatelka Siriri.

Dodává, že organizace je v současné době financovaná z darů individuálních dárců. „Je to pro mě neuvěřitelné, že za 15 let jsme ve Středoafrické republice podpořili projekty ve výši téměř 20 milionů korun,“ pochvaluje si.  

Poslechněte si celou Osobnost Plus. Ptá se Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.