Sto let staré recepty nabízejí pestrá a chutná jídla, říká Pavel Maurer
Slavíme 100 let naší republiky! Vzpomínáme, co se stalo krásného, státotvorného i hrdinského a tak mi to nedá, abych nepřipomněl, že krátce před vznikem Československa k nám dorazil americký kulinární hit – žvýkačky!
Předtím se žvýkalo kde co – byliny, listí, gumovník, tabák, ve starém Řecku třeba pryskyřice, a to vše se kousalo, žužlalo a převalovalo na jazyku až do doby, kdy byla oficiálně vynalezena žvýkačka. Žvýkání je úžasná zábava! Věřte, že lidé i zvířata milují žvýkání. Uvolňuje stres, podporuje tvorbu slin a tím povzbuzuje trávení!
Tak tohle všechno jsem se dozvěděl z unikátní knihy jménem První republika u stolu, kterou nedávno vydal neúnavný sběratel gastronomických kuriozit Jaroslav Vašák. Samozřejmě, že není jen o žvýkačkách, to je jen taková malá zmínka, jak to tehdy vypadalo. Kniha je plná velmi obsáhlých informací pro všechny, koho zajímá, jak to bylo s jídlem a pitím v době první republiky.
Modrý kmín, knedlíky, rajská… Z jakých typických produktů by se dala česká vlajka sestavit?
Přemýšleli jste někdy o tom, jaké jídlo můžou symbolizovat barvy na státních vlajkách? Tak třeba Itálie na ní má zelenou z lístků bazalky, červenou z rajčat a bílou z těstovin. Nebo Řecko má ve vlajce barvu oliv a sýru feta. A jaké jídlo by se dalo přiřadit k té české?
Dozvíte se, že Tomáš Garrigue Masaryk měl rád švestkové knedlíky sypané mákem, Vlasta Burian byl velký jedlík a labužník. V době své slávy si držel vlastního kuchaře, který jej hýčkal telecím rosolem, bažantí paštikou či plněnými úhoři. A také třeba, že Tomáš Baťa byl zavilý abstinent a nekuřák. Nad noblesnějšími recepty se setkáte s Adinou Mandlovou i bratry Čapkovými.
Kniha o první republice nám ovšem nabízí též jídla prostá, kterými se živil obyčejný lid. Zvláště po válce nebylo ničeho nazbyt, a tak se můžete seznámit s recepty z období vzniku naší republiky, jež ctí skromné poválečné možnosti.
Jak některé pražské restaurace vnímají moderní českou kuchyni Aneb kuchařovo zoufalství
Jako předkrm pečená kachní foie gras a k hlavnímu chodu jablečný bůček v calvadosu nebo ořechové gnocchi. Tak nemusí v centru Prahy vypadat jídelní lístek jen nějaké zahraniční restaurace, ale třeba i takového podniku, který se hlásí k české kuchyni.
Kvasnicové nočky, chlebová polévka, vařený tuřín, polévka ze zbytků telecího masa, červená řepa, plněná cibule, brambory s marjánkou, kapusta na všeliký způsob. Vůbec si nemyslím, že tato takzvaná chudá prvorepubliková jídla nebyla chutná. Naopak, mnohdy, když pročítám sto let staré recepty, sbíhají se mi všechny sliny.
V jednoduchosti je často skryta velká chuť a kupodivu i vysoká nutriční hodnota. A tak i v tento sváteční den, pokud chcete vzdát poctu prvorepublikové gastronomii, máte jistě z čeho vybírat. Nemyslete si, naši předkové si uměli také užít! A když si dali do nosu, tak nasadili všemu tomu stolování korunu – americkou žvýkačkou! A to můžeme dnes i my! Tak dej Bůh, ať se šťastně a ve zdraví prožvýkáme i tím příštím stoletím!
