Štiky, candáti, sumci… Voda v Labi se zlepšila, pochvalují si němečtí rybáři
Labe v Německu je čistější a rybám znatelně svědčí. Vracejí se do něj dokonce i druhy, které se v Labi kdysi cítili jako doma. Například i lososi nebo jeseteři. To je zkušenost řady rybářů, kteří na rozkládacích křesílkách posedávají na labských březích u malého městečka Tangermünde v Braniborsku. Na kole kolem nich projížděl zpravodaj Pavel Polák. A samozřejmě i zastavil.
„Ryby chytám od svých osmi let. A koho se jednou tahle vášeň zmocní, už ho pak nepustí,“ říká Dirk Schulz, který je rybář, a kromě toho také předseda jednoho ze tří místních rybářských spolků.
„Dohromady mají pět set členů. Když k tomu přičteme i ty, kteří si kupují časově omezené povolenky, tak je to asi tak, že v Tangermünde je každý desátý rybářem,“ vysvětluje.
A to je vidět na první pohled. Na břehu v rozumných odstupech jeden vedle druhého. I když správný rybář se podle Dirka Schulze před ostatními schovává. „Nikdo vám neprozradí, kde přesně chytá,“ dodává.
Voda je čistá, za posledních 25 let se kvalita vody zlepšila. „Ryby, které žijí u dna, v sedimentu, jako třeba úhoři, se tenkrát vůbec nedali jíst. Prostě nechutnaly,“ vzpomíná. Dneska plavou v Labi u Tangermünde kromě cejnů a karasů i jiné druhy.
„Podařilo se mi chytit i metr dlouhé štiky. Ostatní chytili i přes metr dlouhé candáty. Z vody vytáhly i sumce, který měřil dva metry dvacet,“ upozorňuje. K řece to Dirk Schulz nemá daleko, stejně jako ostatní obyvatelé Tangermünde. Jeho láska, jeho velký koníček ovšem žaludkem neprochází. On totiž žádné ryby nejí.
Pavel Polák se na své cyklojízdě podél Labe zastavil v Tangermünde