Stehlík chrlí motivy, zato slavík je skladatel. Obměnami se vrací a graduje, oceňuje hudební šéfredaktor Hurník

17. prosinec 2025

Jak se v hudbě může uplatnit hlas skřivana nebo třeba vlaštovky? A můžeme i o kohoutovi a slepici říct, že jsou mistři pěvci? Šéfredaktor stanice Českého rozhlasu D-Dur Lukáš Hurník připravil 32dílnou sérií, ve které zkoumá, jak je to s muzikálností ptačího zpěvu. „Třeba stehlík, ten chrlí motivy jeden za druhým a už se k nim nevrací. To je takové improvizování. Ale slavík, to je skladatel,“ poukazuje hudební šéfredaktor Lukáš Hurník. Který ptačí hlas je jeho nejoblíbenější?

Velmi mě potěšil celý váš formát. Ty díly jsou krátké, šesti- až sedmiminutové. Včera jsem to slupla jako malinu. Vybrala jsem úplně na začátek sýkorku. To je teď takový aktuální pták.

Z hudebního hlediska mě zaujala koňadra, protože její stále dokola zpívaný dvoutónový motiv mohl klidně inspirovat Mozarta k hlavnímu tématu symfonie G-moll.

Čtěte také

Slyšíte tu hudbu, když jdete po lese? Slyšíte tam třeba, co jsme slyšeli teď, nějakou příbuznost, nápěv?

Určitě. Některé motivy opravdových ptáků pěvců jsou fascinující, zajímají a inspirují skladatele odjakživa. Mozart psal i svému otci, že něco takového zajímavého slyšel. Ale když to rozebíráte, tak je to zajímavé, protože jsou mezi nimi takoví improvizátoři. To je třeba stehlík, ten chrlí motivy jeden za druhým a už se k nim nevrací. To je takové improvizování.

Ale slavík, to je skladatel. Ten má pět šest motivů, k některým se vrací, ale třeba s obměnami, a ta obměna graduje. Jsou to vlastně normální variace. A pak třeba vezme motiv nazpátek a zkombinuje s jiným. To je skutečná tematická práce a to je v hudbě hodnota, které si fakt ceníme.

Když už jste u slavíka jako u skladatele, musel jste pravděpodobně pro tento účel obejít některé své kolegy a požádat je, aby vám na kontrabas zahráli papuchalka. Na klavír jste si zahrál slavíka sám?

Leccos dnes už jde udělat na počítači, máme samply.

Představovala jsem si, jak dáváte angažmá nějakému kolegovi ze SOČR (Symfonický orchestr Českého rozhlasu, pozn. red.) a on se na vás dívá, jestli jste se nezbláznil.

Šlo by. Hodně pátrání bylo v archivu, když jsem chtěl přímo na nahrávce dokumentovat nějaký prvek. Různí interpreti to hrají různě a já musel vybírat nahrávku, která nejvíc zvýrazňuje, kde je to nejslyšitelnější.

Čtěte také

Je to přes třicet dílů včetně jednoho silvestrovského. Kolik vám to zabralo času?

Pracné je hledat ukázky a hledat ty vazby. Tam jde spíš o nápad. Ten motiv nějak zní a hledáte prvek, který se objevuje v nějaké skladbě, tak musíte v hlavě proskenovat všechno, co znáte z klasické hudby a najít tam to místo. A potom najít nahrávku, kde je to opravdu slyšet. Ale pak jsou další linky. Pak je taková ta symbolická: sýček neodletěl, to znamená, že...

Někdo zemře.

Někdo zemře. To má Janáček v chodníčku, v zarostlém chodníčku. A už máte kus pořadu hotový.

Básnění a pravda

Na naší sesterské stanici Vltava si můžete poslechnout seriál Mistři pěvci, opeřenci, který pochází z dílny Lukáše Hurníka, který je dnes mým hostem. Když si vezmu sled jednotlivých opeřenců, tak vy jste začal skřivanem. Proč skřivanem?

To je takové typické: slavík, skřivan, stehlík, kos, to jsou hlavní pěvci. To se dá najít v operách; o skřivánkovi árie, různě v barokních Vivaldiho skladbách se objevují stehlíci, skřivani a slavíci; Císařův slavík atd. To byla taková první volba, která se vědomě propisuje do klasické hudby.

Ano, toto je hlas skřivana. Kdybych měl použít obvyklou formulaci hudební kritičky Věry Drápalové, řekl bych, že tento hlasový projev má jen máloco společného se skutečným zpěvem. Je to prostě cvrlikání. K belcantu má daleko. Ostatně jméno ptáčka je typickým onomatopoiem. Slovo skřivan je odvozené od skřípavého zvuku, který pták vydává, stejně jako akusticky ještě přesnější polské slovo skowronek.

Tak to je skřivan. V Česku žije přibližně 400 druhů ptáků, to máte výběr ještě pro pár dalších seriálů. Ale podle čeho jste si vybíral?

Podle nápadu, kdy jsem našel nějakou vazbu na klasickou hudbu. A ty se hledaly čím dál obtížněji. Takových seriálů o ptáčcích by se dalo udělat, ale musel by to psát ornitolog, což já nejsem. Teď jsem dostal na základě seriálu pozvánku do brněnské ornitologické společnosti, abych tam přednášel. Trnu, protože určitě plácnu nějaký nesmysl.

Čtěte také

Ničeho se nebojte a běžte, protože jsou to senzační lidé, a myslím si, že to, co jste v tom zpěvu zaslechl, pro ně bude veliký přínos. Konzultoval jste s nějakým ornitologem, nebo jste si vystačil s encyklopediemi?

Vystačil jsem si s těmi zdroji. Vím, že ornitolog by mi určitě řekl spoustu informací o tom ptáčkovi, ale do pěti minut se informací tolik nevejde. Linek tam musí být jenom pár, a hlavně to musí být slyšet. Nestačí to říct, je potřeba to opravdu předvést.

Tam je to předvedeno hojně, v podstatě i na kauze, kterou já bych nezařadila do seriálu Mistři pěvci, opeřenci, a to je slepice. Co je na tom „kokoko“ tak senzační?

Hayden má celou symfonii přisuzovanou slepici. Kohout a slepice, ty jsem dal do jednoho. A třeba Bach v pašijích, kde Petr třikrát zapře Krista. Říkal mu: „Zapřeš mě, než zakokrhá kohout.“ V Bachově oratoriu kohout opravdu kokrhá, tak to tam muselo být.

Jak mě slepice zavede až do Pekingu? Slepičí vejce...

Já jsem prostě hledal paralely. Samozřejmě, v Číně jsem byl a ta černá vejce jsem ochutnal. Je to linka na můj další koníček, to je gastronomie; cokoli fermentovaného na světě je vždy velká lahůdka. Ale popravdě řečeno si přesně nepamatuji, jak jsem to tam navázal.

Bel canto a kos. Je kos typický belcantista? Protože ono to tak na první poslech nezní.

Všechno je trošku, jak říkají Němci, Dichtung und Wahrheit, básnění a pravda. Ale image těchto ptáků, jako je kos a slavík, ale nakonec i skřivánek, je docela výrazná. Kos mě opravdu zaujal, ten opravdu zpívá. To už je trošku bel canto.

Akorát se musí zpomalit.

A to je metoda, kterou lze také použít, protože dnes už můžeme zpomalit, aniž bychom zároveň změnili výšku hlasu toho ptáčka. Tam se pak dají najít motivy. Myslím, že jsem si jeden někam zapsal, že bych to použil v nějaké své skladbě, že bych tuto myšlenku odcizil.

Jak zní zpěv labutí? A jak se hlasy dalších ptáků prolínají s dějinami hudby? Poslechněte si také sérii Mistři pěvci opeřenci, o které je celý rozhovor s hostem Lucie Výborné.

autoři: Lucie Výborná , jkh

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.