Štefánik byl renesanční osobnost srovnatelná s Cimrmanem, ukazuje expozice v jeho rodném domě

Před planetáriem na pražském Petříně stojí nejznámější socha Milana Rastislava Štefánika – v letecké kombinéze, s kuklou a leteckými brýlemi. Její větší sestra zdobí nábřeží Dunaje v Bratislavě a třetí takovou se pyšní Štefánikův rodný dům ve slovenských Košariskách. V místě, kde spoluzakladatel Československa trávil mládí, je dnes muzeum. Dokládá, že voják, astronom a diplomat Štefánik, byl také vynálezce, iluzionista a fotograf. Od jeho narození v neděli uplynulo 144 let.

V obci Košariská je liduprázdno, ale slyším zvon – a před kostelem je spousta aut.

Ženský sbor v evangelickém svatostánku je vystrojený v modrobílých krojích s krajkovými čepci a lavice jsou téměř plně obsazené.

Farář Pavol Štefánik vybudoval kostel i přilehlou faru. Krátce nato se narodil Milan Rastislav

Před zhruba 140 lety tu možná v podobné atmosféře vedl bohoslužby farář Pavol Štefánik. V přilehlé faře vychovával kopu dětí a jedno z nich – budoucí spoluzakladatel Československa – dostalo jméno Milan Rastislav.

Skromné poměry

Vstupuji do krásně zrekonstruované fary. Dvorku plnému květin dominuje ikonická socha generála Štefánika v letecké kombinéze. Její větší verzi známe z pražského Petřína a tu největší z Bratislavy.

Muzejník Pavol Trúsik mě vede do světnice, která ilustruje skromný život na faře – dřevěný stůl, lavice, kolébka a rodinné fotografie. „Byl to poměrně těžký život, protože Pavol Štefánik se svojí manželkou Albertinou měl 12 dětí. Takže žili poměrně v chudobě,“ potvrzuje.

Milan Rastislav se narodil roku 1880 do skromných poměrů na evangelické faře. Byl jedním z 12 dětí manželů Štefánikových

Odkaz předků, kteří bojovali v první slovenské armádě v roce 1848, otec Pavol i rodinní známí, ti všichni v Milanu Rastislavovi formovali národní cítění.

Vědec, dobrodruh a světoběžník

V další místnosti opouštíme Košariská – stejně jako kdysi Štefánik, se tu totiž expozice vydává do světa. Ve Francii se Štefánik stal astronomem. A vědecké výpravy za zatměním slunce ho zavedly ještě mnohem dál od slovenských Kopanic.

„Navštívil prakticky všechny světadíly kromě Antarktidy a navzdory zdravotním problémům šestkrát vystoupil na Mont Blanc,“ doplňuje Pavol Trúsik.

K astronomii se hodilo stát se meteorologem, při cestách Štefánik plnil úlohy ve službách francouzské diplomacie, trofej sněžného levharta dokazuje loveckou zručnost a údajně první slovenský akt mladé Tahiťanky představuje nejznámějšího Slováka jako fotografa.

Asi nebyla věc, o kterou se Štefánik nezajímal, shrnuje muzejník.

I Štefánikův pařížský byt zdobily artefakty z cest

Slovenský Cimrman

„V této místnosti jsou vystavené předměty ze Štefánikových cest. Je to takové malé etnografické muzeum. Vidíme tu například výzdobu domorodých obydlí na Novém Zélandu, sbírku kolibříků z Ekvádoru, dračí oděv z Číny…“ vyjmenovává Pavol Trúsik.

Štefánikova pozůstalost dokládá šíři jeho zájmů, schopností, dosažená prvenství a rekordy. Když muzejník u vystavené rozkládací fajfky zmíní, že jde o Štefánikův vynález, zůstává prý už návštěvníkům obvykle rozum stát.

Dračí oděv si Štefánik přivezkl z Číny. Pět drápů draka naznačuje propojení na císařskou rodinu

„A proto někteří čeští návštěvníci Štefánika přirovnávají k jiné známé osobnosti – k Járovi Cimrmanovi,“ usmívá se.

Vzkříšený symbol

Muzeum samozřejmě zachycuje i úsilí o vybudování společného státu Čechů a Slováků, vznik legií, leteckou dráhu Milana Rastislava i jeho tragickou smrt. V malé faře je poutavě vyobrazený celý Štefánikův život i jeho odkaz.

Komunistický režim se Štefánika snažil vymazat z dějin, muzeum tak mohlo vzniknout až po revoluci. Dnes je symbol slavného generála znovu součástí politického příběhu slovenského národa. I v nedávném inauguračním projevu nového prezidenta zaznělo Štefánikovo životní moto: Věřit, milovat, pracovat.

autoři: Ladislav Novák , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související