Starší pečivo nevyhazujte, radí autorka Recyklované kuchařky

24. únor 2019

Jedním z trendů současné gastronomie je vaření beze zbytků. Pokud nechcete plýtvat potravinami, dobrou inspirací může být například nejnovější kniha Jitky Rákosníkové Recyklovaná kuchařka. Ta radí, jak využít zbylé brambory nebo sáček se specifickou rýží.

Na cestách po různých světových destinacích Jitka Rákosníková zjistila, že třeba v indické kantýně místní kuchaři nic nevyhodí. „Ani chrást od ředkve, která je jejich velmi oblíbená,“ vzpomíná.  

Recyklovaná kuchařka se nevěnuje tomu, jak správně nastavit polévku nebo guláš, ale především jak zajímavě využít načaté potraviny, nebo co udělat se sáčkem s exotickou rýží, která nám leží zbytečně v poličce.

„Je škoda tyto věci nedotáhnout do konce. Snažila jsem se zařadit co nejvíce typů a využití,“ nastiňuje jeden ze směrů, kterým se kniha vydává.

Zavařenina z bílého melounu

K principu moderní kuchyně patří i příprava vlastních domácích produktů. K tomu patří i zavařování a konzervování. „Velice mě mrzí, když vidím obrovské množství rostoucích různých plodin, které zůstávají pod stromy a vůbec nikdo se o ně nezajímá,“ vysvětluje.

Moderní přistup zavařování je sice odlišný, než jaký byl dříve, ale není od věci nahlédnout do starých příruček o konzervování.

Uvařené brambory jsou skvělým přídavkem do chlebového těsta.
Jitka Rákosníková

„Zavařovat se dá i bez cukru, přijde tam špetka soli, to jsou takové ty babičkovské dlouho vařené zavařeniny. Zaujalo mě, že často zavařovaly věci, které by nás nenapadly,“ říká s tím, že v knize uvádí i příklad – zavařeninu z bílého melounu.

A jak využít strouhanku? S tou se dají dělat i jiné věci než v ní obalovat, orestovanou lze sypat třeba do omáčky na těstoviny nebo upéci nový chleba ze starého. „V každém případě starší pečivo nevyhazujte,“ uzavírá.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.