Stanislav Skalický, ředitel Asociace občanských poraden

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Tak v krátkosti. Asociace občanských poraden v současné době sdružuje 42 poraden. S tím, že vlastně ty poradny mají svá kontaktní místa a detašovaná pracoviště, takže teď působíme v 66 městech po celé republice. Zatím máme zastoupení ve všech krajích. To, co je vlastně, nejdříve řeknu, co dělá asociace a co pak poradny jen velice stručně, takže asociace kromě toho, že sdružuje poradny, tak nastavuje nějakou společnou metodiku, zastupuje poradny navenek a zapojuje poradny do společných projektů a poskytuje jim další nějaké servisní služby. Poradny jsou tady od toho a už to vychází z toho názvu, aby radily lidem a radí nejen v dluhové oblasti, ale i v dalších 17 oblastech, takže dohromady 18 oblastí, ale já mohu říci, že díky té dluhové oblasti, že je to asi ta nejvíc exponovaná oblast v současné době.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A když vy takhle zdvihnete prst ve vaší analýze a řekněte: pozor, Češi už se ale opravdu výrazně předlužují. Máte také nějaké páky, jak zjednat nápravu, pokud najdete mezery v zákonech, mezery v přístupu úředníků a tak dále?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Tak my jsme součástí orgánů, kde je možnost připomínkovat různé zákony, ale samozřejmě je otázkou, do jaké míry tak zákonodárci reagují na ty naše připomínky, protože to naše připomínkové řízení je dlouhé a těch vlivů je tam celá řada.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ale nějaké páky na úřednictvo až do státní správy tam jsou.

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Samozřejmě kontakty, setkáváme se dnes a denně s těmito lidmi a snažíme se ovlivnit jejich názory. Někteří na nás slyší víc, někteří méně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jako všude. Pojďme. Vy jste vydali analýzu příčin předlužení, rozdělili jste ji na vnější a vnitřní příčiny, takže pojďme postupovat i my stejně. Začněme s chybami lidí, tedy s vnitřními příčinami. Na první místě píšete o úrovni finanční gramotnosti obyvatel. To je to s námi opravdu tak špatné?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Já myslím, že o tomto tématu už bylo řečeno toho spousta, je to takové trošku ohrané téma.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Právě proto mi přijde, že už se i dostává výuka takové finanční gramotnosti na školy, takže si myslím, že tam už se začíná vzdělávat od středních škol, na vysokých školách určitě, o těch případech vím, tak proto se divím, že stále ještě tohle to je mezi první příčinou finanční negramotnosti.

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Nevím, jestli krajní příčinou, ale určitě ta jedna z těch nejvážnějších příčin podle toho. Já to soudím podle té klientely, která chodí k nám do občanských poraden. Chci říci k té nevědomosti. Je pravda, já se vrátím k tomu s čím se začalo. S tou finanční gramotností. Je pravda, že se to prosazuje velmi do těch škol a zabývá se tím řada různých vzdělávacích agentur a institucí. Ale přeci jen toho času zatím na to vzdělávání, jako když to vezmete, kolik vlastně let se v tom něco dělá, ještě se to neprojevilo, zatím podle mne není možné, aby se to úplně projevilo v té přímé odpovědnosti těch lidí při tom jednání a hlavně je tam další skupina lidí, nejohroženější, podle toho jak my to vidíme z těch statistik, jedná se především o lidi mezi 30 až 50 rokem, a ty nikde ve škole asi už těžko budete vzdělávat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A v čem mají lidé takové ty největší mezery, to jsou jejich nejčastější vědomostní nedostatky. Na co si nejvíc nabíhají v té praxi?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Já bych řekl, že to je tam víc faktorů a jeden z těch faktorů je taková lehkomyslnost. Přitom určitě uzavírání těch smluv.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To znamená, že oni prostě podepíší, kde co jim kdo podstrčí jen aby už měli peníze v ruce, tak to myslíte?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Bohužel v řadě případů to tak skutečně je. Ale říkám, to je jedna skupina obyvatel. V poslední době už tady máme zase trochu jiný trend, že se to dotýká i lidí, kteří si nepočínali tak lehkomyslně, ale přeci jen dneska už jsou ty rodinné rozpočty natolik napjaté, že pak výpadek jakéhokoliv příjmu může být pro ten rodinný rozpočet devastující.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste zmínil rodinné rozpočty. Co tedy podle vaší praxe nejčastěji vede lidi, jaké situace je vedou k tomu, že se takhle extrémně zadluží, že už to nedokáží řešit sami?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Je to právě třeba kombinace podepsání nějaké nevýhodné smlouvy a právě zásah dalšího faktoru jako je třeba nějaká nenadálá sociální událost v rodině, ať už je to nemoc, kdy se vám sníží příjem, nebo může dojít k nějakému úrazu. Dneska velice obvyklá je ztráta zaměstnání. Může to být běžná lidská záležitost, třeba rozchod partnerů a už tady máte vlastně jeden rozpočet a může dojít k výpadku v tom celkovém rozpočtu, pokud tedy splácíte hypotéku anebo máte další závazky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nebo je chyba v tom, že lidé se prostě zadlužují a nenechávají si absolutně žádnou rezervu, že jdou nadoraz?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Ano, je to tak, že vlastně a tady ani nedokážu posoudit, že v některých případech nevím, když uvažuju, jestli je to vůbec jakoby lehkomyslnost, ale přeci jen časem se také mění nějaké podmínky okolo vás ve společnosti a pak když už opravdu to byly třeba nebo nastupovali tam za jiných podmínek a ty podmínky se jim natolik v tom dnešním životě změnily, že prostě přijdou i o tu rezervu, která je na pár měsíců a pak se dostanete do problémů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Nedávný průzkum také ukázal, že Češi s při rozhodování o úvěru řídí především výškou měsíční splátky. To je to prakticky jediné, co většinu z nich zajímá a pouze 12 % klientů porovnává více kritérií současně. Jak tedy postupovat, když už si chci vzít úvěr? Na co si dávat pozor, jak se rozhodnout správně?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Já si myslím, že tady by měl člověk postupovat tak jakoby podobně, jako když nakupuje cokoliv jiného, třeba když kupujete auto nebo jakékoliv spotřební zboží, televizi, tak to je zajímavé, že u toho člověk jako přemýšlí víc, studuje značky, studuje ceny, srovnává si je a tak dále. Ale když přijde na řadu ta smlouva, tak kolikrát se mi zdá, že podepíšou tu první, kterou jim strčí takzvaně pod ruku. Když jste se ptala, na co by si tedy měli dávat pozor, tak je právě na ty ostatní smluvní podmínky. Hlavně už ta smlouva třeba může být podezřelá v tom, když se na ni podíváte a máte tam na první pohled vaše povinnosti poskytovatele té půjčky a vaše povinnosti a podíváte se, že tenhle odstavec, který je pln povinností a přes celou stránku, a ten druhý povinností té společnosti je na dva řádky. A pak se soustředíte na ty sankce, jaké tam jsou sankční podmínky, jestli je tam třeba často se mluví a to nevím, jestli mám opakovat o rozhodčí doložce, jestli tam třeba náhodou není. To je takový jeden z těch problémů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Rozhodčí doložka je zmíněná i v té vaší další analýze jako poměrně zásadní problém, řekněte, v čem je ta past rozhodčí doložky? Připomeňme to lidem?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Ta rozhodčí doložka v podstatě to je takový instrument, který zabezpečí tomu poskytovateli úvěru takový jakoby lehké vymáhání těch sankcí, i když jsou o ty sankce třeba velice přemrštěné a neúměrné, když třeba stačí, že ten člověk prostě opomene zaplatit nebo má nějakou zpožděnou splátku a už jsou tam nastavené nějaké sankce, pak tedy se samozřejmě ten člověk tomu jako snaží příčit, ale je tam ta rozhodčí doložka, kde je prostě napsáno, že v případě, že dojde ke sporu, tak rozhodujete o tom případu rozhodčí soud a rozhodce může být v podstatě podle dnešního zákona kdokoliv a většinou to bývá v těchto případech, ale neříkám, že vždycky, ale většinou to bývá nějaký člověk, který je zpřísněn s poskytovatelem těch úvěrů a podle toho také vypadá to rozhodnutí následné.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tam už de facto není obrana a seberou vám cokoliv je napadne.

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Přesně tak. Je tady sice nějaká kultivace i v tomhle ohledu tady je. Myslím, že se povedla ve dvou případech, že to ty lidi napadli u soudu a pak se domohli svých práv. Je to skutečně výjimka.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Máme tady dostat z facebooku. Svatopluk Bártík se ptá: Zajímal by mě názor pana Skalického na provázanost dluhů s důsledky gamblingu. Jaký je podíl gamblerů mezi nezvladatelnými dlužníky a o jaké typy půjček se jedná a zda se domnívá, že banky a bankovní ústavy jsou ochotny gamblerům půjčovat. Obecně by mě též zajímal názor na samotnou existenci tvrdého hazardu.

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Tak co se týče gamblingu, nemáme nějakou speciální statistiku, kde bychom sledovali přímo jako tyto, kdybychom měli kolonku, kdy jsme sledovali tuhle tu problematiku, ale je pravda, že ty případy tam rozhodně jsou a není to případ ojedinělý. Nedokážu to v současném chvíli percentuálně vyjádřit. Co se týče původu těch dluhů, těchto lidí, tak většinou je to u institucí z bankovního a nebankovního sektoru.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čili banky si na gamblery dokáží dát pozor?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Nejen na gamblery, ale banky jsou dneska opravdu daleko opatrnější a daleko pečlivěji zkoumají tu bonitu toho klienta. Co se týče tý poslední části toho dotazu, jaký je můj názor na hazard, tak já si myslím, že právě jakoby co se týče toho hazardu, že by tady měla být nějaká omezení, ať už se týká nějakých provozních časů anebo myslím zdanění.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dluhy lidí prý často rostou i kvůli postupu úředníků nebo nedostatečnému dohledu státu. Co je potřeba změnit, odpovídá ředitel Asociace občanských poraden Stanislav Skalický, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Tím se dostáváme po chybách lidí k těm vnějším příčinám. Tady si jako první bod vaše analýza stěžuje na postupy nebankovních subjektů. Tedy to vlastně navazuje na to, co jsme říkali předtím. Největší riziko znamená, vzít si půjčku jinde než u banky?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Samozřejmě. Nespočívá to pouze právě v té, jak bych to řekl: roční procentní sazba nákladů. Tady bych vysvětlil jen v krátkosti, co to je. To v podstatě zahrnuje a to je docela dobrý ukazatel pro toho člověka, jako když se rozhoduje a vezme si půjčku, že zahrnuje vlastně veškerý náklady spojené s tou půjčkou navíc za ten celý rok, takže nejen ten úrok, ale i ty ostatní poplatky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A často to vídáme velmi malým písmem vpravo dole pod nějakým textem, malá hvězdička Rpsn a ejhle, bývá tam i přes 20 %, což už je poměrně vysoké úročení, že?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Ano, já jsem zažil i 900 %.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže na takovéhle společnosti pozor. Jaké jsou ty nejklasičtější fígle, na které může naletět klient takových pochybných společností?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Tak ty taktiky těchhle těch společností jsou různé. Nikdo tedy, říká,m nastaví tam vyloženě i vysokou úrokovou míru, někteří zase postupují úplně jinak,dávají tam docela jako úrok, který nevypadá na první pohled až tak špatně, ale jsou tam pak jako nastaveny docela přísné sankce. Při sebemenším jakoby porušení těch smluvních podmínek.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže zpozdím se se splátkou o jeden den, naskakuje mi 200% úrok nebo něco podobného. Extrémní příklad.

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Samozřejmě jste uvedla extrémní případ a tak to asi není, ale rozumíme si.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tedy chybí regulace trhu se spotřebitelskými půjčkami? Postrádáte něco takového?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Vlastně zákon o spotřebitelském úvěru, takže nechci říkat, že tady chybí jakoby nějaký regulační nástroj, ten už jakoby v mnohém pomohl, platí od začátku roku. Takže to zpřehlednil, donutil zpřehlednit smlouvy, ti poskytovatelé těch půjček. Ale jak říkám, je to krok správným směrem, ale myslím si, že ještě nedostatečný. Třeba není tam stanovený dejme tomu maximální rpsn anebo ty zmiňované doložky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli chybí zákon, který by přesně omezil výši Rpsn a nastavil hranici lichvy?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Přesně tak. Jako ona lichva definovaná je v zákoně, ale ta definice je jakoby vágní, takže záleží v podstatě na soudu, co vlastně bude pokládat že už je v rozporu s dobrými mravy a co ještě ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Je tedy reálné něco takového do legislativy dostat? Budete se o něco takového snažit o upřesnění legislativy?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
My se samozřejmě budeme snažit. A já si myslím, že i když třeba se nepodaří některé věci do toho zákona prosadit, takový vliv neziskový organizace tady je a jdete třeba dokumentovat na tom, že i ty vlastně ty nebankovní subjekty se přeci jen snaží ty podmínky zlepšit. Takže jsou už dneska existují, já vím o dvou, možná jich je víc, ale jsou tady už minimálně dvě nebankovní společnosti, které mají docela přehledné smlouvy a nedávají do svých smluv rozhodčí doložky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže ta rozhodčí doložka, ta by měla být takovým varovným prvkem té smlouvy, kdo má rozhodčí doložku, tak raději nepodepisovat?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Záleží, já to nechci říct úplně takhle jednoznačně, určitě by měl být člověk opatrnější, ale je třeba, když je tam stanoven, jsou i rozhodčí soudy, které jsou naprosto objektivními. Máme zkušenost s rozhodčím soudem při agrární komoře. Je to samozřejmě podle mě objektivní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy také konstatujete, že postupy státních orgánů zbytečně prohlubují zadlužení. Jak tedy státní úředníci přispívají podle vás ke zvětšení něčího dluhu?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Tak je tady několik klasických případů. Já zmíním některé z nich. Ať už je to časové prodlení a jsou to takové instituce, určitě jsme to zažili minimálně lidi kteří jsou zodpovědnější lidé, když si vezmete třeba zdravotní pojišťovnu nebo správu sociálního zabezpečení, tak mnoho se ustálo, že prostě třeba opomenuli nějakou splátku, nebo prostě tam byl nějaký výpadek. Ale ten úřad vás na to neupozorní a upozorní vás na to třeba a já si myslím, že to může být i cílený postup. Těsně před uplynutím té lhůty promlčení a pak vám to napočítá i s penálem, takže vás to vyjde daleko dráž, i když by vás upozornili ze začátku že tam máte nějaký dluh nebo nedoplatek.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A vy máte třeba z občanských poraden zkušenosti, že některý z těch úřadů postupuje nápadně často?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Jsou tady právě to, co jsem zmínil, docela co se týká instituce zdravotní pojišťovny, tak se s ním setkáváme.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Která konkrétní zdravotní pojišťovna je nejvíc problematická? Kteří klienti?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
No, tak to asi vyplývá, nechci říci, nechci úplně přesně, ale asi to vyplývá, že nejvíc asi případů je u těch, kdo má nejvíc klientů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže Všeobecná zdravotní pojišťovna je pro vás z hlediska občanských poraden tou, která nápadně často používá tento způsob?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Nechci tady říct nápadně často, ale mohu říci, že jsme se s některými případy setkali.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Samostatným často diskutovaným problémem jsou také exekuce. V čem jsou tady největší háčky?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Tady by také zasloužilo určitě větší úpravu minimálně v těch věcech jakoby zpřehlednit, co může být předmětem toho exekučního výkonu, protože nikde ten zákon nestanoví, já nevím, jaká je přesně ta formulace toho, ty předměty obvyklé, co jsou nutné.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ano, předmět pro běžný chod domácnosti nebo něco podobného.

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Ano, je to ještě televize, není to televize, je už to pračka, není to pračka. Tam vlastně to rozhodování soudu je různé.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli vám chybí nějaká prováděcí vyhláška, co si exekutor může dovolit a nemůže dovolit. A je takový problém prostě po někom vymoci zavedení prováděcí vyhlášky na takhle závažné věci jako jsou exekuce, aby lidé nenacházeli prostě o majetek jen tak protože chybí pokyn?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Já si myslím, že cokoliv takového prosadit do legislativy není jednoduché. Ten legislativní proces, ten je velice dlouhý. Každá vláda má svůj nějaký jakoby legislativní program, tak vůbec jakoby to zařadit do něj a tak dále. Má to vlastně řadu háčků.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Když vy teď řeknete, chybí tady prováděcí vyhláška k exekucím, co s tím můžete dál dělat kromě toho, že to konstatujete? Pojďme říct, jestli s tím budete něco dělat, tak jaký je ten postup?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Ten postup je samozřejmě snažit se na to upozorňovat nejen v médiích, ale i ti lidé, kteří mají.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže s kým půjdete s prováděcí vyhláškou?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
My se samozřejmě setkáme s poslanci, senátory, pravidelně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Do čí gesce spadají exekuce a člověk, který může zavést takovou vyhlášku?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Exekuce, tak to určitě patří pro ministra spravedlnosti.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže na ministra spravedlnosti s tím, že je takováhle mezera v zákoně?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Přesně tak, tam je zákon o soudních exekutivách a nevím přesně tu formulaci a tohle vlastně je i dohled na exekutorskými úřady, spadá do gesce ministerstva spravedlnosti.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Úplně na závěr řekněme, když se třeba nás teď poslouchá někdo, kdo má vážný dluhový problém a bude chtít poradit. Pokud vyhledá vaši občanskou poradnu, co vy mu dokážete v tom životě zařídit nebo změnit, aby se mu ulevilo?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Tak tady záleží, v jaké fázi nás ten člověk jakoby navštíví, jak ten problém už je hluboká. Já říkám, že je to rozděleno na takové základní tři skupiny. Jsou lidé, kde ty dluhy ještě nejsou příliš vysoké, ale tam je možné třeba, nejdříve utřídíme ty dluhy, abychom se v tom vyznali a posoudíme, jaká je ta závažnost těch dluhů. A tam je třeba možné, pokud to není v nějaké jakoby velké progresi, tak nasmlouvat nějaké splátkové kalendáře, oslovit věřitele. Další je cesta, pokud už ty problémy jsou horší, tak tam nastává možnost toho institutu oddlužení, osobní banka, tak je to spíš na veřejnosti, ale zase není to pro každého. Přeci jen ten člověk tam musí mít nějakou aktivitu, musí mít nějaké příjmy a tak dále. Pak je třetí skupina lidí, která nedosáhne ani na tento institut a tam to je vyloženě, tam se soustředíme na nějaké hašení nejvážnějších problémů a jak vlastně pomoci tomu člověku, aby vyžil z nějakého nezabavitelného minima.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Asi důležitá zpráva pro všechny lidi v takových problémech. Platí se za vaše služby?

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Ne, naše služby jsou samozřejmě bezplatné.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Stanislav Skalický, ředitel Asociace občanských poraden, díky za váš čas, na slyšenou.

Stanislav SKALICKÝ, ředitel Asociace občanských poraden:
Já také děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.