Stačí zastropovat ceny plynu. Desítky miliard vyjdou levněji než pád průmyslu, míní hejtman Netolický

Velkoobchodní cena elektřiny pro německý i český trh s dodáním v příštím roce v pondělí poprvé přesáhla 1000 eur, tedy zhruba 20 600 korun za MWh. O to naléhavěji asi zní volání Asociace krajů, aby vláda zastropovala cenu elektřiny a plynu. Jakou o tom máte konkrétní představu?

Je to o tom, co jste řekl: růst cen energií v posledních týdnech je tak enormní, že my už několik týdnů upozorňujeme vládu, že pravděpodobně nebudeme schopni zajistit elektrickou energii a zemní plyn, a to na jedné straně jak formálně, tedy je nakoupit, tak i fakticky, protože se nám nikdo do soutěží de facto nehlásí.

Čtěte také

Připravme se na mimořádnou zimu. Vytápění plynem může přijít na trojnásobek, říká ředitel Teplárenského sdružení

Upozornili jsme na to i při jednání vlády s Asociací krajů počátkem července. Bylo to jedno z témat, která jsme přešli, protože mu stále nebyla věnována taková pozornost, jakou bychom si představovali. Vzhledem k tomu, že se ceny na trhu dynamicky vyvíjejí dál, tak jsme mezi sebou už před několika týdny hovořili různými telefonáty, v rámci konzultací, protože kraje samozřejmě fungují i mezi sebou, hovoříme spolu.

Já bych potřeboval slyšet, jak konkrétně si myslíte, že by se mělo zastropovat, co se týče elektřiny a plynu.

Víte, zastropování je v podstatě zjednodušení problému. Pokud hovoříme o zastropování, tak můžeme hovořit o zastropování jedné z komodit, zemního plynu v tomto případě, protože se jedná o závěrné elektrárny, zálohová kapacita, z nichž se tvoří celková cena. V České republice jsou to plynové elektrárny, které tvoří asi sedm procent výrobní kapacity.

K něčemu podobnému přistoupilo Španělsko a Portugalsko a byť chápu, že mají do jisté míry odlišné vstupy i z hlediska zdrojů, tak to zafungovalo. Jinými slovy, elektrická energie na to okamžitě zareagovala.

Čtěte také

Na živnostníky vláda pozapomněla, stát by měl více regulovat ceny elektřiny, míní poslanec Hrnčíř

Anebo druhým řešením je pochopitelně vynětí těchto elektráren na zemní plyn z energetického trhu. V té chvíli jsou závěrné elektrárny na uhlí a cena by spadla asi o dvě třetiny, podle různých prognóz.

Tady je na místě říci, že ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) svolal na pátek 9. září mimořádnou Evropskou radu pro energetiku a tam chce právě navrhnout to, o čem jste mluvil, tedy oddělit ceny plynu od ceny elektřiny a také stanovit maximální ceny plynu. Čili vy to považujete za rozumný návrh, už proto, že se zdá, že ve Španělsku a v Portugalsku se to tedy ukázalo jako efektivní?

To, co říkal včera pan ministr Síkela, je přesně to, co jsme říkali v pátek minulý týden. My jako Asociace krajů jsme tento návrh probírali detailně na naší radě hejtmanů, předali jsme ho vládě...

Tak to by vás mělo těšit, že vám zřejmě dal za pravdu.

Samozřejmě, na jedné straně nás to těší. Já za sebe říkám, že nevím, jestli hejtmani jsou tady od toho, aby přicházeli s alternativami tohoto druhu a vedli jednání ohledně energetické politiky státu. Od toho je tady ministerstvo, čili bych čekal, že návrhy přijdou od ministerstva.

Čtěte také

Stavební spoření je jen kapkou v moři, ušetřit musí stát desítky miliard, míní ekonomka Horská

Pan ministr donedávna zastropování úplně odmítal, protože říkal, že každý by měl šetřit a že ve chvíli, kdy by bylo zastropování, tak by se šetřit přestalo.

Promiňte, že vám skáču do řeči. Ono to není tak jednoduché, jak se může zdát, protože Jozef Síkela argumentuje, že pokud bychom se bavili o stanovení cenového stropu elektřiny, tak by to podle něj znamenalo pro státní rozpočet výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Možná to je pádný argument, není?

On ale hovoří o zastropování cen energií jako takových, i elektrické, kdežto my hovoříme – a takto to bylo projednáno na Asociaci krajů a takto jsme to i prezentovali prostřednictvím pana předsedy – o zastropování jedné z komodit, a to zemního plynu, právě kvůli těm závěrným zálohovým elektrárnám.

My si skutečně uvědomujeme, že to něco stát bude. Jenom upozorňuji, že ve chvíli, kdy by nám začal padat průmysl, začaly být problémy v domácnostech, a měli bychom vysokou nezaměstnanost, tak jednak bychom měly také vysoké výdaje, například na sociálních dávkách, a za druhé by se nám to projevilo také na poklesu hrubého domácího produktu. Myslím, že propočty, co je větší problém, bychom si měli určitě učinit.

Chci ale zdůraznit, že pokud dojde k zastropování pouze této jedné komodity, zemního plynu ve vztahu k výrobě elektřiny, a případně také druhá varianta, vynětí právě těchto elektráren z trhu s energiemi, tak to budou asi desítky miliard, ale rozhodně nižší než ve chvíli, kdy bychom museli řešit hospodářské problémy státu.

Co by následovalo, kdyby se krajům nepodařilo vysoutěžit dodavatele energií? Poslechněte si cleý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.