Setkaly se americké a ruské okupační tanky v Davli? Pamětník filmu Most u Remagenu to popírá

Srpnovou invazi do Československa označovali komunisté v Sovětském svazu jako bratrskou pomoc a ochranu před kontrarevolucí. Využili k tomu i americký velkofilm. Při natáčení se totiž ve městech několik týdnů pohybovali americké tanky a herci v amerických uniformách. „Já jsem měl na starost naši vojenskou techniku, byl jsem vlastně náčelník přes pohonné hmoty,“ směje se pamětník Ivan Pergler a ukazuje na hřiště v Davli, kde českoslovenští vojáci stanovali. S americkým štábem strávil čtyři měsíce.

„Předtím jsme filmovali ve starém Mostě scény z pobořeného Remagenu. Měli jsme velké parkoviše na pláních nad Mostem, tak se to nějak domákli a dostalo se to do východoněmeckých novin. Americké tanky v Československu, Kontrarevoluce vítězí a takovéhle titulky. Byla z toho propaganda proti pražskému jaru,“ vzpomíná Pergler na nejlepší časy své vojenské služby.

Tady v Davli zvedli most o tři metry a probourali do skály za řekou tunel, aby tam mohl vjet vlak, vybuchovalo to tady jak o karnevalu. K mostu přistavěli dvě věže a tam nahoře nad městem postavili bunkr.
pamětník Ivan Pergler

Perglerovy vzpomínky potvrzuje historik z Ústavu totalitních režimů Jaroslav Pinkas. K propagandě byly podle něj použité právě fotografie z Mostu nikoliv z Davle, kde se natáčelo v srpnu 1968. „Zásadní roli v tom hrál článek v Berliner Zeitung z 9. května, který přinášel fantastickou zprávu, že Američané už jsou v Praze a byl jedním z dlouhodobých projevů propagandy sovětského bloku proti vedení Československa.“

Filmový štáb přesídlil do Davle v červenci. Komparsisté nosili americké i německé uniformy, chodili v nich i do hospod, vývěsní štíty obchodů byly přemalované německými nápisy a město se ocitlo ve filmové válce. „Byla to velkoryse pojatá produkce, hodně drahá, velkolepá, nic podobného se tady do té doby netočilo,“ říká režisér Vít Olmer, který si ve filmu zahrál jednu z vedlejších rolí. „Peníze tady tekly proudem, filmovým pásem se nešetřilo. Herci jako třeba Robert Vaughn ze Sedmi statečných se nechali vozit i 200 metrů na oběd.“

Vít Olmer se zřejmě stal tím člověkem, který legendu o střetu sovětských a amerických pomáhal vytvořit, alespoň to vyplývá z jeho rozhovorů v minulých letech. Dnes už ale říká, že 21. srpna v Davli vůbec nebyl. „Ten den už jsem tam nejel, natáčení s invazí skončilo a rychle vyklidili pole.“

Můžu na 99 % vyloučit, že by sem nějaké tanky přijely. Samozřejmě jsme měli strach, kdyby sem dorazily, z toho by mohla být mela. Ale díval jsem se i do davelské kroniky a tudy projížděly až 26. srpna.
pamětník Ivan Pergler

Po invazi Američané rychle vyklidili pole a Vít Olmer říká, že byli ubytovaní hotelu v Praze, kde se ze strachu zabarikádovali. „Ale Sověty vůbec nezajímali. Já si myslím, že natáčení skončilo proto, že film byl dobře pojištěný a producenti o nic nepřišli.“ Američané se pak přesunuli do Itálie, kde postavili nový most a film dokončili. Tam s nimi zůstal několik měsíců i Vít Olmer.

Později se rozšířila legenda, že 21. srpna dorazily do Davle k americké vojenské technice sovětské okupační tanky. „Měli jsme strach. Měli jsme zprávu, že sem jedou tanky. Že viděli, jaká tu máme děla na kopci, hromadu zbraní, že na nás jedou,“ přiznává Pergler.

V Davli zbyl jen hluboký tunel ve skále, který ale v sedmdesátých letech nechaly úřady z bezpečnostních důvodů zazdít. Po filmu tak zůstaly jenom fotografie a vzpomínka na typickou ukázku propagandy během pražského jara.