Sportovci se letos obrátili k dopingu zády?

Tablety, léky

Český sport zažil jeden z nejčistších roků. Vynecháme-li tradičně kontroverzní kulturistiku nachytali letos kontroloři Antidopingového výboru pouze devět sportovců. V loňském roce jich přitom byl téměř dvojnásobek. Opravdu se v Česku omezilo užívání podpůrných preparátů? Nebo jen chybí peníze na kontroly?

Stal se asi největší chycenou rybou dopingovými komisaři. A taky možná nejpodivnější. Tenista Ivo Minář se dostal až do daviscupového týmu. Ve čtvrtfinále ovšem jeho kariéru zabrzdil metylhexanamin, který byl obsažený v léku na odbourávání tuků.

Tenista Ivo Minář zažil zvláštní rok. Postoupil až na 62. místo světového žebříčku a dostal se až do daviscupového týmu. A v létě při zranění Radka Štěpánka vyzval ve čtvrtfinále o salátovou mísu Argentince Del Potra. V tu dobu nikdo nemohl tušit, že právě tento souboj se mu stane na dlouhou dobu osudným. Krátce poté totiž šokovali kontroloři celý český tenis zjištěním, že neprošel dopingovou zkouškou.

Tenista se bránil. Vědomě prý doping nikdy neužil. Překvapeni byli i kolegové z reprezentačního týmu. "Když jsem to slyšel, nevěřil jsem vlastním uším. Amatérismus to asi není, ale jsou to základní věci, které si člověk musí hlídat," vysvětloval Tomáš Berdych během probíhajícího US Open.

Podobně reagoval i Jan Hernych: "Bral snad nějaké prášky na hubnutí. Nebylo to tam napsané. Prášky na hubnutí bral proto, že byl tlustý. V Paříži se styděl převléct na kurtu, proto se šel převléknout do šatny."

Nakonec se ukázalo, že na vině je opravdu lék na odbourávání tuků. "Napadaly mě černé myšlenky. V prvních dnech to vypadalo, že je skoro konec kariéry. Ale dopadlo to tak, že trest uběhne a hra poběží dál," kál se Minář na podzimní konferenci.

Světová tenisová asociace nejprve českému tenistovi vystavila stopku na dva roky. Po intervenci právníků však trest nakonec snížila až na osm měsíců. Minář tak neztratí veškeré body v žebříčku a na jaře se může k turnajům vrátit. Tentokrát už ovšem určitě bez preparátů odbourávajících tuky.

"Myslím, že tato kapitola už skončila. Se svojí váhou určitě budu bojovat jinak než prášky na spalování tuků," podotýká tenista.

Smolný příběh tenisty, který se mohl poprat o místo v daviscupovém týmu pro finálový duel se Španělskem, je zajímavý i z jiného důvodu. Rok 2009 byl z pohledu českého sportu velmi čistý. Vyjma kulturistů bylo zatím chyceno pouze devět sportovců. Ivo Minář je asi nejznámější, ale i nejsmolnější z nich.

V Česku se doping kontroluje málo

V Česku výrazně ubylo sportovců přistižených při podvádění. Kromě kulturistů nachytali kontroloři pouze devět sportovců se zakázanou látkou v těle. Loni jich přitom bylo hned sedmnáct. I když velká část z nich doplatila na kouření marihuany.

Podle dlouholetého šéfa Antidopingového výboru Jaroslava Nekoly existují pro výrazný propad hned tři důvody: "U sportů mimo kulturistiky hraje velkou roli marihuana. V tomto případě je to více méně náhoda. Buď při soutěži narazíte na někoho, kdo byl den nebo týden před soutěží na večírku, kde kouřil marihuanu."

Druhý důvod je také jasný - elitní čeští sportovci jsou pod bedlivým drobnohledem mezinárodní agentury Wada, která nešetří namátkovými kontrolami.

Třetí důvod je však daleko závažnější. V Česku údajně není vynakládáno na boj s dopingem dostatečné množství prostředků. Zatímco u nás je kontrol 1400, v pětimiliónovém Norsku 5000. Severské země přitom kontrolují méně sportovních odvětví. "Peníze se soustřeďují do menšího počtu sportů, tím pádem je síto podstatně hustší," doplnil Nekola.

Český sport by takový stav mohl ve světě znedůvěryhodnit. Zvlášť kvůli státem organizovanému dopingu v 80. letech. "Stále tu přetrvává, podvědomě to cítím, podezření, že v Česku by byla možná snaha pokračovat v procesech 80. let, kdy se kontroly dělaly a nedělaly," vysvětlil Nekola.

Rozpor v pohledu na počet kontrol prý také stojí za Nekolovým odchodem z Antidopingového výboru. Z něj ho po 19 letech odvolalo na začátku listopadu ministerstvo školství. "Některé struktury, které řídí náš sport, nejsou zrovna příznivě nakloněny tomu, aby dopingových kontrol byl dostatek a sportovci byli kontrolováni tak, jak mají. Sportovnímu úseku na ministerstvu školství vadilo, že se biji za zvyšování prostředků na dopingové kontroly," nabídl svůj pohled Nekola.

Náměstek ministryně školství Jan Kocourek, který má sport na starosti, ovšem tato tvrzení popírá. Za Nekolovým odchodem prý stojí změna koncepce. "Kontroly určitě nebyly důvodem pro odvolání doktora Nekoly," tvrdí náměstek ministryně Miroslavy Kopicové.

Dopingových testů je prý v Česku dostatek. "Česká republika postupuje dle Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu UNESCO, podle antidopingové úmluvy Světového antidopingového kodexu a Mezinárodní olympijské charty proti dopingu. Česká republika je naprosto standardní zemí v boji proti dopingu a plní všechny závazky, které z těchto dohod vyplývají. Nemyslím si, že by byl sport v České republice problematickou záležitostí," dodal Kocourek.

Nekola svůj argument o nízkém počtu kontrol opírá o jednoduché tvrzení. Zatímco v české nejvyšší fotbalové soutěži, která má 16 týmů, se ročně udělá 44 kontrol, německá bundesliga, která má týmů 18, má kontrol 600 až 700.

Kulturisté si míchají neuvěřitelné dopingové koktejly

Boj s dopingem v Česku však v příštím roce čeká i jedna výraznější změna. Distribuce klasických steroidů, ale i nových forem krevního a genového dopingu se stane trestným činem. Antidopingový výbor si od toho slibuje rozložení sítí distributorů, které se kromě vrcholových sportovců zaměřují především na fitcentra.

Podle reportéra Českého rozhlasu Tomáše Kohouta nebude podle paragrafu 268 trestního zákona samotné užívání dopingu trestným činem. Tím bude až výroba, přechovávání, dovoz, vývoz, poskytnutí, prodej a podání zakázané látky.

"Kvalifikace bude rok odnětí svobody plus násobky. Do tří let, pokud je dotyčný v organizované skupině nebo se proviní vůči dítěti do 15 let. Do osmi let, pokud to udělá lékař nebo zdravotník, dojde-li k těžké újmě na zdraví nebo má-li z toho osoba větší prospěch. Maximum je 12 let, kdy například dojde k úmrtí sportovce nebo je tam snaha o prospěch velkého rozsahu nebo pokud jde o mezinárodní gang. Doping by měla kontrolovat Národní protidrogová centrála i celníci," přiblížil Kohout.

Pokud by nejčastějšími prohřešky mezi sportovci bylo zneužívání marihuany, nebyl by to podle reportéra takový problém, protože marihuana sportovnímu výkonu příliš nepomáhá, spíš naopak. THC ovšem lze ve vzorku detekovat i měsíc po požití, výjimečně i tři měsíce. "Kdybychom vynechali kulturisty, což nemůžeme, tak by marihuana byla za poslední dva roky nejčastějším dopingem," potvrdil reportér.

Nicméně nejčastějším dopingem jsou mezi českými sportovci anabolika. Za poslední dva roky byla anabolika objevena v 21 ze 38 případů. "To, co do sebe kulturisté hází, jsou koktejly neuvěřitelné kombinace. Dokonce bych řekl, že mají v hlavě místo mozku sval, protože tomu snad nejde ani porozumět," doplnil Kohout, který je zvědavý, jak se s novým zákonem vyrovnají fitness centra.

Ve světě je doping spojený především s atletikou, cyklistikou a lyžováním. Podle reportéra je jedním z důvodů, že se o těchto sportech nejvíce mluví. Dalším důvodem je i počet dopingových testů, které se v těchto sportech provádějí. "Například za 21 etap letošní Tour de France si komisaři plánovali přes 500 dopingových zkoušek. Za celou sezónu minulé Ligy mistrů to bylo 729 ze všech zápasů a všech hráčů," vysvětlil Kohout.

Jiná část je přístup jednotlivých sportovních federací. Například cyklisté mají takzvané biologické pasy, v nichž jsou na základě dlouhodobého pozorování okamžitě vidět podezřelé hodnoty. O takových pasech fotbalisté teprve uvažují. Na druhou stranu hokejisté v NHL vůbec nevědí, co je to dopingová kontrola.

Už jen do středeční půlnoci mohou čeští občané nahlížet prostřednictvím internetu do nového územního plánu Prahy a připomínkovat jej. Proto nás bude zajímat, co Čechům nejvíc vadí na nové mapě hlavního města. Nalaďte si ve středu 9. prosince Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.