Spolupráce se spojenci, nebo okupace? Slovensko přijalo navzdory dezinformacím obrannou dohodu s USA
Na Slovensku začátkem února zaznívala slova o okupaci, o ztrátě suverenity, zrádcovství, bezpečnosti a zbraních, ale hlavně o Spojených státech a Rusku. Na pár dní tam přestalo být dominantní téma pandemie, přehlušily ho debaty k podpisu dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dokument je schválený a prezidentka Zuzana Čaputová ho ratifikovala. Jak se ale v této souvislosti objevilo přirovnání k okupaci z roku 1968 a proč se v zemi pod Tatrami tak daří dezinformacím?
Ve slovenské Národní radě bylo v první polovině února hodně rušno. Pískalo se, křičelo, vlály vlajky. Podobně to vypadalo i před budovou parlamentu v ulicích Bratislavy. Přestože jednání o podpisu dohody k obranné spolupráci se vedou už několik let, téma v cílové rovince ovládlo celou slovenskou veřejnost.
Ale o čem vlastně dohoda o obranné spolupráci se Spojenými státy je?
Letiště pro americkou armádu
Dokument umožňuje americké armádě využívat vojenská letiště Kuchyňa a Sliač. Slovensko také získá investice na modernizaci těchto objektů minimálně ve výši 100 milionů dolarů – to jsou v přepočtu víc než 2 miliardy korun. Vše nově vybudované nebo zrenovované bude pouze majetkem slovenské republiky
Čtěte také
O přítomnosti a činnosti amerických vojáků v zemi bude nadále v budoucnu rozhodovat slovenská vláda. Smlouva je platná na deset let a z Evropské unie už ji má většina států včetně Polska nebo Maďarska.
„Jsme členským státem Severoatlantické aliance, jsme součástí společných misí, jsme součástí společných cvičení. A tato smlouva má přispět k této spolupráci. Dohoda sama o sobě neřeší konkrétní bezpečnostní opatření, je to praktický nástroj. Je to rámcová smlouva, která má přispět k tomu, abychom posílili obranu naší republiky,“ zdůrazňuje prezidentka Zuzana Čaputová.
Prezidentka spolu s vládními představiteli vlády přesvědčuje už několik týdnů veřejnost o tom, že žádné nebezpečí s dohodou nehrozí. Reaguje na to, že se společností šíří zvěsti o tom, že se tím Slováci zříkají své suverenity.
Fico, Pellegrini a Žilinka
Dezinformační scéně se podařilo vyvolat v lidech strach a obavu z toho, že Spojené státy na Slovensko nic dobrého nepřinesou. To podporují i silní političtí hráči, třeba expremiér Robert Fico.
Čtěte také
Fico přitom stál v čele vlády, která před lety začala uzavření dohody s Washingtonem vyjednávat, stejně jako jeho nástupce Peter Pellegrini. Oba muži teď ale proti dokumentu bojují.
Největší měrou k obavám přispěl zřejmě generální prokurátor Maroš Žilinka. Muž, jehož funkce není politická, vstoupil do debaty a proti dohodě se ohradil. Přiložil 35 připomínek a odebral se jako jediný generální prokurátor zemí Evropské unie do Moskvy na oslavy 300. výročí založení Ruské prokuratury.
Dohodu o obranné spolupráci navíc označil Žilinka za mnohem méně výhodnou než tu podepsanou v roce 1968 o okupaci Československa Sovětským svazem. To ještě více posílilo napětí v té části společnosti, která silně sympatizuje s Ruskem. A která na Slovensku rozhodně není menšinová.
Více uslyšíte v Evropě Plus Pavlíny Nečáskové, poslechněte si ji.
Související
-
Před osmi lety byl východoukrajinský Charkov proruský. Teď je to jinak, lidé by se invazi bránili
Když v roce 2014 vypukl vojenský konflikt Ukrajiny s Ruskem, obsadili promoskevští ozbrojenci v Charkově vládní budovy. Teď už obyvatelé města prorusky naladění nejsou.
-
Západ se snaží zatáhnout do války nás a za všechno může Amerika, shrnuje sociolog postoj části Rusů
Jak se na hrozbu války dívá ruská společnost? Na to se pokouší odpovědět ruský sociolog Denis Volkov, ředitel nezávislého Střediska Jurije Levady.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
