Spolu s Němci zmizela historie. Musíme rozhodnout, co z Krušnohoří zachovat, říká spisovatel Javůrek

Co tedy ze střetů etnik zůstalo, když v této oblasti Sudet byla za války a před válkou německého obyvatelstva drtivá většina, Čechů jenom pár? Nebyly to třeba Krkonoše, kde byli Češi i Němci...

Je to úplně přesně tak. Všude vyprávím, že tady ze západního Krušnohoří odešli téměř všichni. Lidí tu zbylo velmi málo a ti, kteří odsud odešli, odnesli pověsti, tradice, příběhy a zvyky.

Čtěte také

S lidmi, kteří mě udali, jsem musela vycházet, vzpomíná pamětnice odsunu sudetských Němců

Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. To je důležitá věc a vnímám v tom i svou roli jako spisovatele z tohoto regionu, abych na tyto věci navazoval, odkazoval.

Jaké to je být spisovatelem v tomto regionu a psát o Sudetech, o příbězích, kdy se tam ani jedna strana nezachovala úplně nejlíp?

Snažím se na postavy koukat jako na lidi, nepřemýšlet o tom, jakým mluví jazykem, protože každý člověk má svůj individuální příběh, nějak se chová, něco má za sebou. To, že jsem se dostal k těmto tématům, vyplývá z toho, že mám tento kraj hrozně rád a rád tady žiji. Když člověk přemýšlí o současných problémech tohoto kraje a regionu, vždy se dostává zpátky do minulosti. Proto vytahuji tato témata.

Bývalá škola v osadě Rýžovna je dnes pivovarem a restaurací|foto:Jan Pokorný, Český rozhlas

Když se rozhlédneme od Rýžovny, po zdejších lesích a loukách, je tady nějaký silný česko-německý příběh nebo sudetský příběh?

Přímo tady na Rýžovně, nebo v prostoru bývalé obce Rýžovna, parta nadšených patriotů už mnoho let pořádá svatováclavské setkání, což je přátelské setkání Čechů a Němců. Panuje zde vždy velmi dobrá atmosféra a lidé se tady o pospolitost opravdu starají.

Čtěte také

Šumava litera cení přeshraniční vztahy. Hitler knihy nesnášel, místní tradici přiškrtil, říká spisovatel Sichinger

Kousek odsud je zase bývalá obec Mílov, kde pomocí českých a německých přátel vznikla před několika lety obnovená kaplička, která tam historicky stávala. Takže věcí, na kterých se zde Češi a Němci společně podílí, je mnoho. Mám pocit, přestože to tak občas nevypadá, že dnes jsou sousedské vztahy opravdu skvělé, asi nejlepší, jaké kdy byly. Jsme tady přátelé, sousedi, obýváme jedny hory a myslím si, že se k sobě chováme s respektem a slušně.

Development, nebo zachovat?

Když porovnáme Krušné hory, Jizerské hory a Krkonoše, vy jste někde říkal, že Krušné hory jsou zatím takových 14 let za Krkonošemi?

Ano. Zrovna i minulý týden jsem na jedné besedě říkal, že jsme nějaký rok za Krkonošemi z hlediska rozvoje i víceméně všeho. Ono to může být nevýhodou, ale také obrovskou výhodou, protože máme šanci se poučit z toho, co se třeba v Krkonoších nepovedlo. Může to být i dobrá příležitost.

Z jakých krkonošských chyb byste se mohli poučit?

Statistiky prozrazují, že v Krušných horách raketově roste nabídka ubytovacích služeb a my si musíme definovat, která území by měla sloužit k rozvoji turistického ruchu a která by měla zůstat zachována budoucím generacím v podobě, jak je vidíme dneska. Svým způsobem stojíme na symbolickém místě, protože tady na Rýžovně se dlouhodobě plánuje zástavba, nějaký počet domů, které by zde měly vzniknout.

Čtěte také

„Děravé“ CHKO Krušné hory je kompromis. Kácení starých bučin omezuje, říká šéf Agentury ochrany přírody Pelc

Budí to velké kontroverze. Já zrovna v tomto případě stojím na straně, že by tady nic nového vznikat nemělo, protože lokalit, kde se rozvíjí turistický ruch anebo normální občanský život, je dost, a tyto místa s geniem loci bychom si měli zachovat v této podobě.

Jaké to je být brzdou developerů?

Já se snažím prostě slušně, argumentačně transparentně říkat svoje názory. V tomto případě ani nejsem zásadní brzdou developerů.

Musím říct svoji osobní zkušenost: před nějakou dobou Krušnými horami rezonovala kauza Sky Walk, kdy ski-areál Klínovec chtěl stavět sky-walk vrcholu Klínovce. Já jsem několikrát jasně a transparentně veřejně vystoupil proti tomu, jak byla ta stavba navrhována a proti té podobě, což neznamená, že jsem apriori proti jakýmkoliv atraktorům cestovního ruchu na Klínovci.

Přestože jsem tehdy byl dost nekompromisní, tak třeba s těmito developery, s majiteli tohoto areálu mám velmi korektní vztahy. Já si prostě myslím, že když se člověk chová slušně a transparentně, nemusíme mít vždy na všechno stejný názor.

Proč krušnohorští Němci neodcházeli do přilehlého Saska, ale do Bavorska? A o čem je poslední díl Javůrkovy knižní sudetské trilogie? Poslechněte si celý rozhovor vedený Janem Pokorným.