Společnost potřebuje nový systém hodnot, míní sociolog Imrich Vašečka

6. leden 2018

Jaké je v dnešní době postavení romské menšiny v České republice? A jak tomu bylo v minulosti? Nejen na tyto otázky se kolegyně Silvie Čechová zeptala sociologa Imricha Vašečky z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně, který vyrůstal v blízkosti slovenských romských osad:

Kdy jste se ve svém směřování začal věnovat menšinám a proč speciálně té romské?

„Menšinami jsem se začal zabývat, když jsem přišel pracovat do Brna a můj zaměstnavatel, Fakulta sociálních studií, po mě kromě jiného vybrala právě menšiny. Tehdy jsem si řekl, proč ne! A odkdy že jsem začal vnímat menšiny a odkdy jsem začal vnímat Romy? Prakticky až okolo padesátky. Do té doby to pro mě byli neviditelní lidé. Taková tu byla atmosféra a já jsem jí zcela podléhal.“

Jak byste popsal pozici romské menšiny v kontextu ostatních menšin tady v Brně, potažmo v celé České republice?

„Raději v celé České republice, protože Brno je poměrně specifické. Tedy, Romové jsou nejposlednější menšinou. Bohužel, je to tak. Romové jsou stigmatizovaní, diskriminovaní. Ostatní menšiny jsou na tom podstatně lépe.“

V médiích často vídáme, slýcháme, čteme o špatných věcech, které Romové dělají, ale na případné úspěchy se zapomíná. Čím to je, že romské úspěchy masová média nezajímají?

„Protože negativní informace se lehce prodávají, alespoň já si to myslím. A za druhé, a to je podstatnější, v české a slovenské společnosti je negativní předsudek vůči Romům. A z toho to vyplývá – novináři jsou také jen lidé a proto kopírují předsudky, které má majorita.“

Odkud tedy tyto předsudky pochází? Kde vidíte jejich prapůvod?

„To se mě ptáte na hodně, ale zkusím shrnout alespoň to, co si myslím, že je podstatné. Romové, když přišli do Evropy, byli v zásadě nekompatibilní a obtížná menšina. Nebyli to křesťané, chovali se úplně jinak než my, kočovali, zkrátka byli ve všech ohledech jiní. Proto se velmi lehce stali předmětem stigmatizace. V tom je myslím prapůvod.“

Když se na to dívám z dnešního pohledu, tak Romové často jsou křesťany a to možná ještě silnějšími, než většina Čechů a už dávno nekočují. Proč tedy stále diskriminace trvá, když se z velké části asimilovali?

„Ta asimilace nestačila dojít do konce. Bohužel jsme do ní vstoupili s transformací, ekonomickou reformou v 90. letech minulého století. Hlavní hodnotou reformace byla ekonomická efektivita, a to za každou cenu. Romové, bohužel, se nám nejeví jako rovnocenní lidé, kteří jsou většinově schopní tuto hodnotu naplnit.“

Zdá se, že Romové mohou dělat cokoliv a stejně jsou za ty špatné. Práci nemají, protože jsou líní. A když ji už dostanou, zase berou práci ostatním. Jak z toho koloběhu ven?

„V současnosti plní Romové ve společnosti úlohu obětních beránků. Majorita vždy potřebuje mít nějakého obětního beránka, zvlášť taková majorita, která plní hodnotu ekonomické efektivity a nic než to. A jak z toho ven? No je potřeba změnit systém hodnot, rámce, které jsou v této společnosti.“

Moc děkuji za rozhovor.

autor: Silvie Čechová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová