Špičková pracoviště pro biology EMBL staví na dvou principech: demokratickém přístupu k infrastruktuře a podpoře mladých vědců

EMBL funguje skoro padesát let. Můžete uvést příklady velkých objevů, které se jí podařily?

Možná jeden z prvních bylo pochopení, jak se vyvíjí lidské tělo: embryogeneze. Nobelovu cenu za to dostali Eric Wieschaus a Christiane Nüsslein-Volhardová v roce 1995, za svou práci z 80. let. Bylo to v jedné z našich prvních laboratoří. Potom byla založená třeba naše bioinformatická infrastruktura ve Spojeném království, to se zrodila genomika, a vědci získali přístup ke genomickým nástrojům.

Jeden z našich pozdějších objevů byl vynález kryoelektronové mikroskopie. Je to velmi účinná technologie, kterou používá mnoho vědců k výzkumu, jak fungují molekuly v buněčném kontextu. Jacques Dubochet to dostal Nobelovu cenu v roce 2017 a věnoval ji EMBL s tím, že jedině díky ní se mu to mohlo podařit.

Umožňuje vědcům prozkoumávat nové cesty, nové příležitosti, vyvíjet nové nástroje, odhalovat neznámé procesy a potom se o ně podělit. Jednak se spolupracovníky, a jednak to přinese užitek i společnosti.

Zástanci otevřené vědy

To je tedy myšlenka otevřené vědy? Poskytnete infrastrukturu každému, kdo chce něco nového prozkoumat, naučit se a podobně?

Velmi se věnujeme otevřené vědě. Je to jedna z věcí, na kterých je EMBL založená. Už od začátku jsou data například z evropského bioinformatického institutu přístupná všem. Jeden z nedávných silných příkladů je AlphaFold. Je to systém vyvinutý společností DeepMind a využívá umělou inteligenci k výzkumu struktury proteinů. DeepMind navázal spolupráci s námi, protože máme otevřený přístup.

Čtěte také

Práce vědců z CERNu někdy připomíná Sherlocka Holmese. Vrásky jim dělá i energetická krize

Spravujeme většinu dat o struktuře proteinů, která vědci popsali během desítek let. Díky těmto datům může AlphaFold sestavovat předpovědi téměř každého proteinu v lidském těle i dalších organismech. Chtěli se s námi spojit, protože věděli, že dokážeme sloužit celému světu. Je to tak trochu demokratizace vědy. Chceme umožnit každému, aby z toho měl užitek. Funguje tak i naše organizační struktura a způsob, jak lidi hodnotíme. Jde o to, být co možná nejotevřenější a nejférovější. A chceme být příkladem k následování.

A to bylo v EMBL od začátku?

John Kendrew, první generální ředitel EMBL, nositel Nobelovy ceny za objev struktury proteinů, když zakládal EMBL, postavil ji na dvou principech: zaprvé zpřístupnit infrastrukturu co nejdemokratičtějším způsobem. Umožnit lidem z celé Evropy, aby mohli provádět potřebné pokusy. Infrastruktura je srdcem úspěšné vědy. On a mnoho jeho kolegů tomu rozuměli. A druhý princip byli mladí vědci. Aby mohli být nezávislí a postupovat ve svých objevech a kariéře, aniž by museli čekat nebo by je brzdily struktury.

Evropská věda je silná, zvlášť molekulární biologie|foto:Fotobanka Pixabay

Síla evropské vědy

EMBL také byla založena jako protiváha velkým americkým infrastrukturám?

Přesně tak. Podobně jako CERN v 50. letech byla EMBL založena v roce 1974, aby zabránila odlivu mozků, konkrétně aby vědci neodcházeli do Spojených států. A vlastně to byla částečně i zásluha amerických vědců. Uvědomili jsme si, že evropská věda je silná, zvlášť molekulární biologie. Mnoho základů oborů bylo položeno v Evropě. A z toho vyplynulo, že potřebujeme o vědu v Evropě pečovat.

Věda je mezinárodní, ale přece jen, existují rozdíly mezi evropským a americkým přístupem k molekulární biologii?

Čtěte také

Pandemie covidu nebyla poslední zdravotní krizí. Svět se na tu další chce lépe připravit, EU s tím má pomoci agentura HERA

Na vědě je úžasné, že je v určitém smyslu bez hranic. Když se potkáte s vědcem v jiné zemi, na jiném kontinentě, máte skoro pocit, jako byste potkali někoho z rodiny. Vědci mají specifickou snahu hledat pravdu, porozumět věcem. Nicméně vědci mohou fungovat jedině v prostředí, které kolem sebe mají. Je pravda, že americká, japonská nebo čínská věda, způsoby, jak to tam chodí, jsou různé.

Názorný příklad je pandemie. Když vypukla, Evropa, jmenovitě EMBL povstala a řekla: potřebujeme nejenom zpřístupnit infrastrukturu, ale také sdílet data co nejrychleji, protože to je doopravdy jediný způsob, jak můžeme bojovat proti pandemii. A pochopit, co se děje.

Být připraven!

Co konkrétně EMBL udělala?

Bioinformatická infrastruktura velmi rychle zřídila portály dat o covidu. Ve skutečnosti měla datové portály pro jiné projekty, například potravinovou bezpečnost. Ale počátkem roku 2020, jakmile se pandemie začala šířit, předělala portály, aby zaznamenávaly data o covidu. A to byl základ pro platformu dat o covidu Evropské komise.

Čtěte také

Přispěje pandemie k boji proti rakovině? Úspěch mRNA vakcín může nastartovat další výzkum, říká uznávaný profesor

To podle mě ilustruje, jak je evropská věda založená na sdílení dat pro blaho lidstva. Tím neříkám, že by ostatním kontinentům nezáleželo na lidstvu, ale myslím, že evropská věda má jiného ducha.

Myslíte, že nám pandemie ukázala, že díky tomu můžeme být připraveni i na něco nečekaného?

Určitě ano. Myslím, že kdybychom neměli znalosti, které jsou už k dispozici, například mRNA vakcíny. EMBL tomu pomáhala už před pandemií, například firma BioNtech využívala naše zařízení v Hamburku. Podařilo se to, protože už jsme měli infrastrukturu na místě. Když pandemie udeřila, pomohli jsme znásobit odpověď.

Už jsem mluvila o datových portálech, které existovaly už předtím. Kdybychom neměli infrastrukturu, nemohli bychom sdílet data tak rychle, jak chceme. Virus se šířil tak rychle!