Speciál Radiožurnálu věnovaný Řecku

6. červenec 2015

Dobré odpoledne. Vítejte ve speciálu, který v Radiožurnálu věnujeme Řecku a světu kolem něj. Promluví u nás místopředseda Evropské komise, který je optimista a vidí řešení i v téhle chvíli. Za hodinu mají mít schůzku německá kancléřka a francouzský prezident. I to je zajímavý motiv, který do situace vnáší řadu otazníků. Ekonoma Jiřího Schwarze se zeptáme na to, jestli se problémy Řecka mohou rozšířit i do dalších zemí eurozóny. Naše plány jsou ale mnohem širší a máme na ně hodinu. Speciál Radiožurnálu věnovaný Řecku právě začíná, přeji vám dobré odpoledne.

/ Písnička /

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte speciál Radiožurnálu. Řecko je podle některých názorů na cestě ven z eurozóny. Po včerejším referendu prý půjde už jen těžko zabránit naprostému kolapsu jeho bank a poté nutnosti začít tisknout vlastní měnu. Někteří politici ale stále doufají v dohodu mezi Řeckem a jeho věřiteli, tedy eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem.

Valdis DOMBROVSKIS, místopředseda Evropské komise
--------------------
Pokud se budou všichni chovat zodpovědně, řešení je i v této mimořádně komplikované situaci možné.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tohle řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Na lince už je náš zpravodaj v Bruselu Ondřej Houska. Ondřeji, vítej, dobré odpoledne.

Čtěte také

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Hezké odpoledne.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Za necelou hodinu se kvůli Řecku sejdou německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande. Je tahle schůzka důkazem, že země eurozóny chtějí s Řeckem i po referendu dál jednat?

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Přesně tak. To je celkem jasné a země eurozóny to říkaly už před referendem, že nebudou ani po referendu spáleny všechny mosty mezi Řeckem a jeho věřiteli, ale situace se změní, pokud Řecko bude mít dál zájem o nový záchranný program a Řecko takový zájem má, pak musí jeho vláda sama přijít tedy s návrhem, jak dál, když odmítla v referendu záchranný program nebo podmínky dalších půjček, úsporná opatření, které požadovali věřitelé, takže je teď na Řecku, aby přišlo s dalšími návrhy, s tím ale, že věřitelé opakují, jakákoliv další pomoc by opět byla spojená s mimořádně tvrdými podmínkami, to znamená s dalšími úspornými opatřeními.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
V Bruselu se, Ondřeji, zítra na mimořádné schůzce sejdou lídři a ministři financí zemí eurozóny se svými řeckými kolegy, co se dá čekat od téhle schůzky?

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Právě na ní by měl řecký premiér Alexis Tsipras předložit plány dalšího řeckého postupu, to znamená v ideálním případě předložit, jaká tedy úsporná opatření je ochoten případně udělat výměnou za další pomoc, když, jak už jsem řekl a jak dobře víme, ten původní plán věřitelů z popudu vlády řečtí voliči odmítli. Alexis Tsipras to sdělil přímo německé kancléřce Angele Merkelové, že takové plány hodlá předložit. Otázkou ale je, jestli budou stačit pochopitelně, na druhou stranu Alexis Tsipras minulý týden poslal dopis svým kolegům v eurozóně, ve kterém víceméně až na některé výjimky přijal jejich minulé požadavky, proto také byly státy eurozóny v šoku, když vzápětí v projevu k národu opět své věřitele označil za ty, kteří Řecko vydírají, takže zítra bychom se měli dozvědět, jaké další úmysly Syriza má.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecká vláda říká, Ondřeji, že chce kvůli situaci svých bank dohodu co nejrychleji. Zkus jenom velmi krátce, co Řecku hrozí, pokud se s věřiteli nedohodne?

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Pokud se buď nedohodne, nebo pokud nebude jasné, že je dohoda na cestě, tak Evropská centrální banka dřív, nebo později bude muset řecké banky odpojit od nouzových půjček, a to bude znamenat jejich okamžitý pád a bude to znamenat, že Řekové, kteří ještě v bankách mají úspory a víme, že teď se k nim nemůžou dostat, banky jsou zavřené, tak přijdou v podstatě o všechno, co teď na bankovních účtech mají.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ondřej Houska, zpravodaj v Bruselu, vnímá stále nové evropské reakce. Ondřeji, děkuji, hezký den, na slyšenou.

Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Na slyšenou.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Náš speciál dnes vychází z toho, že Řekové v referendu odmítli podmínky věřitelů na řešení krize. Zeptáme se na to, co bude tedy s jejich zemí dál, konkrétně ekonoma Jiřího Schwarze, tak poslouchejte speciál Radiožurnálu, který je dnes věnovaný Řecku.

/ Písnička /

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude dál s Řeckem a jak velká rána je současná situace pro Evropskou unii? To jsou otázky, které si teď pokládá asi většina Evropanů a my o tom teď ve speciálu Radiožurnálu budeme mluvit s ekonomem Jiřím Schwarzem z Centra ekonomických a tržních analýz. Dobrý den vám přeji.

Jiří SCHWARZ, ekonom, Centrum ekonomických a tržních analýz
--------------------
Dobrý den.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Výsledky referenda se už projevily na západoevropských burzách, kde akcie evropských bank oslabily skoro o 2 %, vyjadřují tím investoři obavy, že by se problémy Řecka mohly šířit i do dalších zemí a třeba ohrozit ekonomické oživení eurozóny?

Jiří SCHWARZ, ekonom, Centrum ekonomických a tržních analýz
--------------------
Já si myslím, že ani ne, ale je to momentální reakce na záležitost, která se stala a která se vyvíjí překvapivě pro mnohé, takže bezprostředně finanční trhy na to tímto způsobem zareagovaly.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecko tvrdí, že výsledky hlasování posílily jeho vyjednávací pozici, myslíte si, že eurozóna teď bude ochotna k ústupkům? Třeba že odpustí Řecku nějaké dluhy.

Jiří SCHWARZ, ekonom, Centrum ekonomických a tržních analýz
--------------------
Tak to už se několikrát stalo a právě toto začíná trošičku zpochybňovat celý projekt eurozóny, takže na toto je velmi těžko odpovědět, protože musíme si uvědomit i geopolitický problém, a to je pozice Řecka a taky jeho role, co se týká určité zábraně proti možné migraci. Takže budou se zvažovat určitě i politické aspekty tohoto procesu, protože eurozóna je politický projekt, nicméně ekonomické, ekonomická kritéria nemohou být ponechána stranou, protože právě při tvorbě eurozóny byla ponechána stranou, a to působí v podstatě účast Řecka v eurozóně od samého počátku, prostě Řecko se nemělo stát součástí eurozóny, neplnilo kritéria, falšovalo statistiky, to si pamatujeme, v polovině, v polovině první dekády našeho nového tisicíletí a právě díky tomu splnilo kritéria, nicméně nebylo ekonomicky homogenní součástí eurozóny.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono se stále mluví o tom, že Řecko vystoupí z eurozóny, že se vrátí zpátky k drachmě, jak je tomu podle vás blízko?

Jiří SCHWARZ, ekonom, Centrum ekonomických a tržních analýz
--------------------
Tak pravděpodobně po referendu, které bylo v Řecku, je k tomu blíž než kdykoliv předtím, nicméně řecká vláda bude muset zvažovat rizika, která jsou s tím spojená, protože samozřejmě přechod k drachmě, návrat k drachmě je pro řeckou vládu spojeno s daleko většími riziky než setrvání v eurozóně. A plnění kritérií, které, jak říká řecká vláda, jí stanovila trojka nebo jí stanovuje Evropská komise, zase ovšem pro řecké voliče, jak se ukazuje, tak setrvání v eurozóně je velmi problematickou záležitostí, řecké odbory jsou velmi radikální, polarizují řeckou společnost a jak je vidět, tak v řecké společnosti samotné existuje prostě velká míra neshody.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Slovenský list Sme napsal, že Řekové patrně rozhodli o neřízeném bankrotu své země, souhlasíte s tím a co by znamenal bankrot Řecka?

Jiří SCHWARZ, ekonom, Centrum ekonomických a tržních analýz
--------------------
No tak to víme. Řecko zbankrotovalo už v roce 2010 a od roku 2010 se jedná o jakýsi řízený bankrot. V roce 2012 věřitelské země a věřitelské instituce odpustily Řecku splácení části jeho dluhu, ale jak je vidět, tak řízený bankrot se nepovedlo úspěšně dovést do konce a v tom vidím selhání politických elit, a to jak politických elit Evropské unie, tak samozřejmě účast Evropské centrální banky, ale především řeckých volených politických elit, takže ano, řízený bankrot dnes se transformoval do neřízeného bankrotu.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiří Schwarz z Centra ekonomických a tržních analýz. Díky za váš čas, na slyšenou.

Jiří SCHWARZ, ekonom, Centrum ekonomických a tržních analýz
--------------------
Na slyšenou.

/ Písnička /

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve speciálu Radiožurnálu se právě teď v 17:24 obracíme přímo do Řecka. Athény se vrátily po referendu celkem do normálního života. Obyvatelé ale znervózňuje omezený přístup k hotovosti a nejistota, jestli nepadnou banky, které jsou už týden zavřené. Řecká vláda chce prodloužit bankovní prázdniny minimálně do pátku. Hodně Řeků také zaskočila zpráva, že ministr financí odstoupil. Pohled přímo do Athén nám teď zprostředkuje Martin Ježek, náš zvláštní zpravodaj. Martine, jak Řekové reagují na zprávu o prodloužení uzavření bank a jak se vůbec vyrovnávají s omezeným přístupem k hotovosti?

Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Dobrý večer. Vyrovnávají se poměrně těžko z toho důvodu, že třeba i před některými pobočkami protestují důchodci, kteří se nemůžou dostat k celým svým penzím, a to je samozřejmě znervózňuje. Na druhou stranu je to tak, že za ten týden si lidé nějakým způsobem zvykli se pokaždé znova postavit do fronty k bankomatu a modlit se, jestli v něm jsou dvacetieurovky tak, aby si ten šedesátieurový limit dokázali každý den vybrat. A to, že se ať už dnes anebo v úterý neotevřou ty banky, tak to si tady prakticky skoro každý myslel už celou dobu, protože každému je jasné, že v případě, že by se rázem otevřely banky, tak z nich zmizí veškerá hotovost, která tam ještě zbyla. Často tady slýchávám takovou nervozitu, že spíš by bylo důležité nějakým způsobem dopředu vědět, jestli z těch skladů, které v těch bankách jsou, něco zbyde. A jestli ano, tak kolik. Nikdo tady není naivní natolik, aby si myslel, že by tu nebylo riziko, že se nakonec budou části těch větších vkladů třeba odvádět státu.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluví se, Martine, mezi lidmi hodně o návratu k drachmě?

Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Mluví. Já zrovna jsem se o to zajímal třeba u prodejců na místní athénské tržnici a tam dokonce jeden prodejce ryb si to otevřeně přál, že prostě tu drachmu chce, protože v dobách drachmy se měl lépe než teď. Někteří naopak se toho bojí, protože vědí, že v momentě, kdy se tady okolkují peníze a zavede se drachma, tak ona samozřejmě ztratí na hodnotě a tím pádem také každý přijde o peníze a přijde o část svého životního standardu, takže mluví se tady o tom, je to téma číslo jedna. Někdo by tu drachmu chtěl, ale někdo se naopak bojí toho, co nastane v případě, že by tedy byla měnová reforma.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Martin Ježek je tedy v athénských ulicích a sleduje, jak přímo Řeky zasahují nejnovější evropské události. Martine, za informace teď děkujeme, na slyšenou.

Martin JEŽEK, redaktor
--------------------
Rádo se stalo, na slyšenou.

/ Písnička /

/ Zprávy /

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
V našem řeckém speciálu přidáme názory dvou komentátorů. Milan Slezák se zaměří na to, jestli může i Česká republika počítat s nějakým dopadem Řecka, a Libor Dvořák jako specialista na Rusko sleduje ruské mediální reakce právě na výsledek řeckého referenda. Už za pár minut uslyšíte, co si myslí čeští politici o výsledku referenda.

/ Písnička /

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekové dali najevo jasné ne podmínkám mezinárodních věřitelů na finanční pomoc zemi. Pro odmítnutí návrhu hlasovalo 61,31 % Řeků. Na výsledky nedělního referenda reagovali i čeští politici. Obecně se shodují, že řecké ne další vyjednávání lídrů zemí platících eurem neusnadní.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky není možné držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli. Eurozóna má rozpočtová pravidla, která se musí dodržovat a musí platit pro všechny. Podle Sobotky není možné stále povolovat Řekům výjimky.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že Řekové se v tom referendu rozhodli pro horší variantu a rozhodli se každopádně pro těžší variantu. Bude to těžší varianta jak pro Řecko samotné, tak samozřejmě i pro Evropu. Já vnímám v Evropě zatím velmi silou vůli, řekněme dobrou vůli ze strany německé kancléřky Angely Merkelová anebo francouzského prezidenta Francoise Hollanda, ale obávám se, že těžko můžeme držet Řeky v eurozóně proti jejich vůli.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Řekl Sobotka s tím, že turistům doporučuje brát si do Řecka na dovolenou dostatek peněz v hotovosti. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD komentoval řecké ne na sociální síti. Myslí si, že je to pro Evropu sice trochu šok, možná ho ale potřebovala. Řecko podle něj teď opravdu může opustit eurozónu, ale dává mu to šanci na uzdravení. Případné řecké ano by znamenalo jen odklad řešení. Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš si myslí, že Řecko nikdy nemělo do eurozóny vstupovat. V úterý se v Bruselu sejdou lídři zemí platících eurem a budou jednat o dalším postupu. Babiš nečeká, že by výsledky nedělního referenda summit nějak zásadně ovlivnily.

Andrej BABIŠ, ministr financí, předseda hnutí /ANO/
--------------------
Tsipras akorát dostal teda nějaké alibi na to jednání a bude se odvolávat na to referendum. To v podstatě dělal od počátku na jednání ministrů financí, kde se odvolával dokonce na volební program Syrizy, takže to jen vidět, kam tato levicová politika vede.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka nebudou další vyjednávání snadná.

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Myslím si, že ta ochota bude velmi nízká. Ve svém důsledku, dojde-li k nějaké dohodě, tak bude možná ještě tvrdší, než ty původní návrhy a je to důsledek více než půlročního maratonu jednání, která prostě vedla k tomu, že si Řekové odhlasovali, že žádné dluhy nemají, i když je mají.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Na výsledky řeckého referenda reagovaly i opoziční strany. Poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 Luděk Niedermayer si myslí, že řecké ne na přístupu zemí eurozóny k Athénám moc nezmění.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /nestr. za TOP 09/
--------------------
V Řecku nyní zavládla určitá euforie po tom referendu a budou se domnívat Řekové, že tím, že oni si cosi schválili, tak ta eurozóna na to musí reagovat tím, že změní podmínky pro poskytnutí úvěru, a to samozřejmě je omyl, protože to referendum je záležitostí řecké vlády, jakým způsobem bude vyjednávat, ale pro ty věřitele se nic zásadního nemění.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
KSČM vnímá řecké ne jako jasný vzkaz Evropě, že lidská důstojnost nesmí znamenat méně než zisky bank. Podle ODS by měl výsledek referenda zastavit sérii ekonomicky neefektivních a nesmyslných půjček ze strany věřitelů. Jana Čermáková, Radiožurnál.

/ Písnička /

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
V Radiožurnálu víme, co se děje právě teď. Máme potvrzenou zprávu z řeckých médií, že novým řeckým ministrem financí se stává hlavní vyjednavač Athén s mezinárodními věřiteli Euklidis Tsakalotos. V příštích hodinách složí přísahu u prezidenta. Radiožurnál celou tuto hodinu přináší různé pohledy na výsledek včerejšího referenda v Řecku. Připomeňme, že se v něm 61 % hlasujících vyslovilo proti podmínkám poskytnutí finanční pomoci, jak je Řecku předložili jeho zahraniční věřitelé. A co bude řecké ne znamenat, to probereme i s naším komentátorem Milanem Slezákem. Milane, dobré odpoledne.

Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dobré odpoledne.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Může s nějakým bezprostředním dopadem nejistoty po řeckém referendu počítat i naše republika, Česká republika?

Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tak předpokládám, že ta otázka je ekonomická, že se ptáš, zda to neovlivní naši životní úroveň nebo úroveň ekonomiky u nás. Já odpovídám, že minimálně, protože za prvé Česko není v eurozóně, což je známý fakt, ale za druhé Česko nepůjčilo na rozdíl od Francie nebo Německa nebo Španělska nebo Itálie tolik Řecku, takže za prvé kdyby došlo k tomu nejhoršímu, co se teď může stát, k neřízenému řeckému bankrotu, tam explodovala nezaměstnanost v Řecku, objevila se hyperinflace a ti věřitelé, kteří půjčili Řecku peníze, o ty peníze přijdou nebo přijdou o většinu z nich, tak to se Česka tak týkat nebude, nicméně kdyby se něco takového, o čem jsem teď mluvil, opravdu stalo, tak určitě by to postihlo eurozónu. Už ne tak silně jako před několika lety, ale patrně by jí to postihlo. Ovlivnilo by to hospodářský růst, dotklo by se to i takové hospodářské velmoci, jako je Německo, a my víme, jak silně je naše ekonomika navázaná na tu německou, takže nějaký dopad by tu jistě byl, ale troufám si říci, že snad zanedbatelný ve srovnání s jinými, pardon, evropskými zeměmi.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Milane, jaký signál vysílá ten poslední vývoj v Řecku směrem k zemím, kde jsou úsporná opatření velmi citlivé téma? Mám na mysli Portugalsko, Španělsko nebo Itálii.

Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To je samozřejmě velice záludná věc, protože na jednu stranu, kdyby se teď třeba Řecku ještě dále odpustily další dluhy, protože to už se v minulosti stalo, tak budou oprávněně reptat občané těch zemí, které si, kteří si prošli tou trnovou cestou a museli obětovat něco, co Řekové v té míře obětovat nechtějí. A nejde jenom o Portugalsko a Španělsko, jde také o některé severské státy, jako je třeba Lotyšsko nebo Irsko. Ale pravda je, že v některých případech, zvláště v těch pobaltských státech, kde to za krize vypadalo opravdu špatně, už se lidé mají lépe, takže ti mohou oprávněně Řecku doporučit, ať si tou trnovou cestou také projdou, že jim to z dlouhodobé perspektivy prospěje. A zajímavé je, když jsem zmínil to Pobaltí, že ty pobaltské země, které předtím v eurozóně nebyly, dnes do ní vstupují, takže není pravda, že jenom to, že nemáme euro, naši republiku při té krizi ochrání.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahraničně-politický komentátor Milan Slezák dnes o dopadech řecké současné situace. Děkuji, Milane, hezký večer.

Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Na slyšenou.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli může výsledek řeckého referenda posílit spolupráci mezi Athénami a Moskvou, tak i na to se ve speciálu Radiožurnálu zeptáme našeho komentátora. Poslouchejte.

/ Písnička /

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Stále je s vámi speciál Radiožurnálu. Je 17:49. Velmi pozorně sledovalo výsledek řeckého referenda Rusko. Řecký premiér Alexis Tsipras se v poslední době několikrát setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba státy zvažují spolupráci v energetice a spekuluje se o tom, že by Rusko mohlo zadluženému Řecku poskytnout i finanční pomoc. Ve speciálu Radiožurnálu dostane slovo jednoznačně komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák. Libore, dobré odpoledne.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dobrý den.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké byly hlavní ruské mediální reakce na výsledek řeckého referenda a kdo z těch klíčových osobností se ozval na tohle téma?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tak byla jich velká spousta, času máme málo, takže bych možná řekl jenom takové hlavní trendy. Jsou samozřejmě například ve velké anketě listu Kommersant hlasy, jako je pan Jacin, známý ekonom, který mluví o tom, že půjčovat si peníze donekonečna nikdy není dobré, stejně jako není dobré populisticky odmítat něco, co normální stát považuje za povinnost. Na druhé straně jsou tam samozřejmě hlasy, které mluví o tom, že Řecko se stalo obětí evropského ekonomického vydírání, že Evropa do značné míry za řecké problémy může sama a že je měla začít řešit už někdy před pěti lety, tedy v tom roce 2010, kdy podobné problémy už Řecko mělo.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Libore, a co nejvyšší představitelé státu, počínaje prezidentem Putinem? Od nich žádný jasný komentář směrem k Řecku nepřišel?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No tak je tady samozřejmě ten dnešní telefonát s panem Tsiprasem, to je velice zajímavá věc, ale tam bych, alespoň podle toho, co víme z kusých zpráv, byl prezident optimistický, byl velmi příjemný, ale zároveň také opatrný. Řekl, že Rusko v těchto těžkých týdnech, měsících a letech samozřejmě bude Řecku jakkoliv nápomocno, zejména jak jste říkala, Hanko, v té ekonomické rovině, to by zase bylo na delší věc, ale že by přímo půjčovalo nějaké peníze, na to si, myslím, v současné době ani nemá a hlavně jsem slyšel ještě jeden velmi zajímavý výrok v těchto dnech, který pronesl místopředseda dolní sněmovny, tedy Státní dumy, Nikolaj Levičev, který rovnou prohlásil, ano, jestli chceme Řecku pomáhat, klidně to učiňme, ale vždy to musí být pomoc pragmatická.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
A je tedy, Libore, Rusko pro Řecko nějakou politickou a ekonomickou alternativou?

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No tak do jisté míry samozřejmě ano, protože když se Rusko ocitlo v té ekonomické a politické izolaci, v jaké je, tak je samozřejmě příjemný jakýkoliv spojenec, zejména bych řekl tedy v té politické rovině. A pokud jde o tu rovinu ekonomickou, tam je samozřejmě velmi důležité, jestli se realizuje ten projekt o prodloužení toho takzvaného tureckého proudu, tedy na hranice Turecka a Evropské unie a jestli bude prodloužen plynovod, na který by snad mohlo být Řecku půjčeno až 5 miliard amerických dolarů z ruské strany, to by samozřejmě byla významná pomoc, z které by, ovšem byla by to ta pomoc pragmatická, jak jsme o tom před chviličkou mluvili.

Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka
--------------------
Libor Dvořák a velmi zajímavé ruské téma, která vstupuje do současné řecké situace. Děkuji, na slyšenou.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: has
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka