Speciál Radiožurnálu: Nejistota a nezájem o politiku! Co přináší projekt Generation What?

16. listopad 2016
Veronika Chromá, Radiožurnál, Český rozhlas

Téměř 54 tisíc. Tolik lidí vyplnilo na internetu dotazník multimediálního a mezinárodního projektu Generation What, který oslovil mladé lidí ve věku 18 až 34 let, v Česku tedy zejména ty, kteří prošli vzdělávacím procesem po revoluci. Jaké postoje tito lidé zastávají? A zapojují se do společenského života?

Samotnou anketu projektu doplňuje reprezentativní, sociologické šetření na výběrovém souboru, který reprezentuje mladou populaci z hlediska věku, vzdělání, pohlaví i místa bydliště a sociálního statutu. Tam bylo respondentů 811. „Generation What je projekt, který zahrnuje mnoho platforem – rozhlas, televizi, internet i živé diskuze,“ připomíná Martin Buchtík ze Sociologického ústavu AV ČR.

Čtěte také

Do skupiny mladých lidí, které definují Generation What, patří sebevědomá generace mladých lidí, ale také ti, kteří jsou frustrovaní. „Ti, kteří se ocitají stranou středního proudu, se ocitají v situacích, které je znevýhodňují, výhody sociálních sítí a vzdělání, které se otevřely s demokracií, nemají, a v soutěži o místo ve společnosti prohrávají,“ dodává ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

Do skupiny Generation What spadá Michal Uhl, sociolog a zastupitel Strany zelených na Praze 2, který srovnává mladou generaci s tou v zahraničí. Například mladí lidé ve Francii zažívají frustraci, protože nedosáhnou na životní úroveň jejich rodičů. To ale podle něj neplatí pro české prostředí. „Zároveň ale dochází k podobnému fenoménu – k nejistotě,“ dodává s tím, že právě to se podle něj významným způsobem projevuje do očekávání generace.

Generation What v základny demokracie věří

Mladí lidé, stejně tak jaké všichni Češi, vnímají politiku velmi negativně, jsou skeptičtí a trpí silným nezájmem. „Pro mladé lidi je politika nesrozumitelná,“ přibližuje Martin Buchtík. A Michal Uhl ho doplňuje, že pokud chce někdo důvěřovat systému, tak mu musí rozumět. „Osvěta tu není, nebo je hodně postavená na individuálním zájmu učitelů občanské výchovy,“ říká.


V jednotlivých krajích lidi lokální dění zajímalo, na regionální úrovni angažovanost byla, což je milým překvapením. VOJTĚCH KOVAL

To podle Martina Šimáčka souvisí s celým systémem vzdělávání v Česku – ten, který prochází vzděláváním, získává převážně informace encyklopedického charakteru. „V krátkých úsecích občanské výchovy se mladým lidem nedostane podpory, aby dokázali kriticky hodnotit situaci,“ upozorňuje.

Generation What se například ochotně angažuje ve sportu, který je přirozeným prostředím, neboť mladí lidé jsou vedení ke sportu mnohem více než k nějaké politické participaci. Přesto podle Martina Buchtíka tito lidé v základy demokracie věří, důvěřují právnímu státu i policii. „Základní povrchní hodnoty demokracie tady jsou, a je potřeba s nimi dál pracovat,“ uzavírá.

Celý Speciál Radiožurnálu si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

Martin Šimáče (vlevo), Martin Buchtík a Michal Uhl ve Speciálu Radiožurnálu