Španělské „vánoční městečko“ voní mandlemi, skořicí a čokoládou. Místní přitom cukroví doma nepečou

Chvilku to sice trvá, ale nakonec skupinka pěti žen přiznává, že doma nepečou. Matilde, Lurdes, Eva, Rosario a Encarna by to možná i zvládly, protože jako malé pomáhaly připravovat typické vánoční „mantecados“ a „polvorones“ svým babičkám.

Španělé si do cukrářství La Colchona chodí kupovat zejména tradiční vánoční pečivo zvané mantecados a polvorones, ale taky mandlové „alfajores“ nebo vínové či anýzové prstence „rosquillas“|foto:Ľubica Zlochová, Český rozhlas

Dnes však ženy ve středním věku nemají na vánoční cukroví čas. Rosario mi říká, že zde v Estepu se navíc mohou naprosto spolehnout na profesionální cukráře a cukrářky i na kvalitu koupených koláčků. Vždyť jsme také v nejstarší španělské továrně na typické zdejší vánoční dobroty.

Mouka, cukr a sádlo

Cukrářská dílna s názvem La Colchona vznikla už v roce 1850. Její součástí je i prodejna, kde si s místními ženami povídám mimo jiné o tom, že v 12 tisícovém Estepu je až 22 továren na vánoční sladkosti.

Cukrářství La Colchona v jihošpanělské Estepě se specializuje na vánoční cukroví|foto:Ľubica Zlochová, Český rozhlas

Proto i ulice andaluského městečka voní mandlemi, skořicí a ve vzduchu je cítit i čokoládu. Ne nadarmo se Estepu, které se nachází 100 kilometrů severně od Malagy, přezdívá také vánoční městečko.

Encarna mi říká, že kromě tradičních „mantecados“ a „polvorenes“ si kupuje i podlouhlé mandlové „alfajores“ nebo vínové či anýzové prstence „rosquillas“.

Nepostradatelné mantecados a polvorones se vyrábí z pšeničné mouky, cukru a vepřového sádla, v překladu „manteca“. Polvorones jsou podobné, jen na rozdíl od mantecados obsahují více mouky a méně sádla.

Praprababička vizionářka

Zajímavé je, že zdejší nejstarší výrobnu sladkostí v polovině 19. století založila žena – Micaela Ruiz Téllezová, praprababička současného šéfa továrny Santiaga.

Zakladatelka Micaela Ruiz Téllezová rozjela podnikání, které přetrvalo už dvě století|foto:Ľubica Zlochová, Český rozhlas

Ženy tehdy bývaly převážně jen hospodyně, Micaela Filomena Ruizová ale byla jiná. Absolutní vizionářka. Ze zbytku vepřového sádla po zabijačkách prasat, na kterých si přivydělávala, začala připravovat zmíněné mantecados.

Sladkosti měly před Vánocemi velký úspěch nejprve v její rodné Estepě a blízkém okolí. Mezníkem však bylo, když Micaela přemluvila svého muže, obchodního cestujícího, aby koláčky vzal s sebou do většího andaluského města – Cordoby. Tam měly její sladkosti takový úspěch, že manžel už po Andalusii nakonec vozil jen toto zboží.

A chutnaly by španělské dobroty i Čechům? Pokud nutně nepotřebujete mít v koláčcích ořechy, mák, marmeládu, trochu rumu či rozinky, máslo nebo vanilkový cukr, pak možná ano. Jen tak, pro změnu.