Španělé vyšli na pouť za pannou z El Rocía. Před uctívanou bohorodičkou omdlévají únavou i nadšením
Pouť do španělské vesničky El Rocío, za pannou El Rocío, je největší křesťanskou poutí v Evropě. Každoročně v tomto období se na ní sejde až kolem půl druhého milionu věřících. Všichni míří k malé kapličce v Andalusii na jihu Španělska, kde stojí soška uctívané madony.
Před Velikonocemi zaplaví Španělsko procesí postav ve špičatých kápích. Staletá tradice stále oslovuje všechny generace

Květná neděle je den, kdy ve většině španělských měst oficiálně začíná týden velikonočních procesí. V ulicích pochodují tisíce kajícníků oblečených do dlouhých tunik a špičatých čepic, ze kterých je jim vidět jenom oči. Paní Catalina už těchto hávů připomínajících období inkvizice ušila stovky, ne-li tisíce.
Přibližně měsíc a půl po Velikonocích zamíří desetitisíce poutníků do malé andaluské vesničky v provincii Huela.
Francisco, pohledný 20letý student chodívá do El Rocío pravidelně od svých 9 let. Náboženské bratrstvo, jehož je členem, se vydává na pouť vždy ve středu, tedy už pět dní před vyvrcholením pouti.
Hlavně nepodcenit výzdobu
Předtím, než se poutníci s vyzdobenými kočáry a vozy vydají na cestu, se slouží v místním kostele slavnostní mše. Potom se účastníci poutě rozloučí s těmi, kdo na ni z různých důvodů nemohou vyrazit.
Děti ze školy, která sousedí s kostelem, také vycházejí ven a vyprovázejí poutníky oblečené do andaluských krojů. Francisco mi je barvitě popisuje. Ženy mají na sobě dlouhé barevné šaty s volány, muži bílé košile, jezdecké kalhoty, krátká vypasovaná saka a široký andaluský klobouk.
Na hrudi poutníci nosí medailonky s portrétem madony z El Rocía. A slavnostně vyzdobení jsou i koně a voli, které táhnou kočáry a maringotky poutníků.
Duchovní veselice
Pannu z vesnice El Rocío vyznávají miliony Španělů a věří, že koná zázraky. Proto je pro mnohé součástí pouti učinit před ní slib. Pouť je samozřejmě silně duchovní záležitostí, ale je také radostná a veselá.
Carmen šije španělským dětem tříkrálové kostýmy už skoro 40 let. Nikdy to není stejné, říká

Ve Španělsku měli před Vánocemi pořádný shon nejen obchodníci a hospodyňky ale také švadleny. Stovky žen po celé zemi totiž musely mít ještě před svátky hotové kostýmy pro děti i dospělé, kteří se účastní pompézních tříkrálových průvodů. Podobně rušno měla i paní Carmen, která oblečky pro děti šije už 38 let.
Francisco vypráví, že celou cestu se zpívá a tancuje v rytmu písní sevillanas. On sám hraje buben, píšťalku a dudy. Texty sevillanas se točí okolo Panny z El Rocía a zázraků, které učinila. Zpívá se o víře, přátelství i láskách, které se během cesty ke kapli zrodily.
Takto při společných modlitbách, obědech i večeřích, při zpěvu a tanci dojdou poutníci až do vesničky El Rocío. Franciscovo náboženské bratrstvo musí zvládnout asi 80kilometrovou cestu tam a zase zpátky.
Procesí s pannou
Právě dnešní noc z neděle na pondělí bude prý klíčová, protože tehdy se soška Panny v bílém krajkovém oblečení a se zlatou korunou na hlavě vydá na asi 12hodinovou cestu v doprovodu procesí po vesničce El Rocío.
Lidé tleskají a pláčou dojetím při pohledu na sochu, volají na ni, jaká je krásná. Stává se, že někdy vlivem emocí a únavy dokonce omdlí. Panna z El Rocía je jejich uctívaná a milovaná ochránkyně. Dnes je jejich velký den.