Spálená sláma pro větší úrodu? Dlouhodobý pokus ukazuje, že uhlík v zemině zajistí úrodnější pole

Prvním krokem je odběr půdních vzorků přímo na poli pomocí sondovací tyče. Vladimír Smutný z Ústavu agrosystému a bioklimatologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. „Právě jsme zarazili sondovací tyč do půdy, abychom odebrali půdní vzorky, které potom v laboratoři rozborujeme na obsah uhlíku v půdě.“

Vrstvy půdy v jedné tyči

Sondovací tyč je vlastně trubka, do které Vladimír Smutný nabral půdu z různých úrovní. „Toto je vrstva 20 až 30 cm, tady je 10 až 20 cm a tady je vrstva povrchová.“ Vědci z Mendelovy univerzity na tomto poli už od roku 1970 dělají pokus. Z jedné třetiny pole po sklizni odvezou slámu, na druhé třetině ji zapraví do půdy a na třetí třetině ji spálí. „Je to dlouhodobý pokus a chceme vědět, jak se nám to odrazí v obsahu uhlíku v půdě.“

Proč je v půdě důležitý uhlík? „Uhlík je důležitý z pohledu vodostálosti, aby půda zůstala kyprá, ale zároveň byla schopná přijímat vodu, když přijdou větší přívalové deště. A zároveň v době sucha, aby rostlina dokázala lépe hospodařit s vodou,“ vysvětluje Vladimír Smutný.

Vzorky půdy poslat do laboratoře

Čtěte také

Zapomněli jsme, že by půda, na které pracujeme, měla být nachystaná i pro další pokolení, myslí si sedlák z Hané

Vzorky půdy, na které vědci spálili slámu, se poté odvezou do laboratoře Agrolab v Troubsku u Brna. Zde je zpracovává Edita Štilárková, vedoucí laboratoře. „Zeminu musíme nejprve usušit a potom rozetřít v půdním mlýně. Pak budeme pokračovat. Navážeme si půl gramu půdního vzorku a budeme oxidovat pomocí dichromanu a kyseliny sírové. Teď vzorky naředíme destilovanou vodou a přidáme indikátor fenantrolin. “ popisuje vědkyně proces.

Ještě se přidá Mohrova sůl a vše se promíchá magnetickým míchadlem. „Teď budeme sledovat barevnou změnu – titrujeme ze základní, oranžové barvy, což je barva dichromanu, přes zelenou do červené barvy,“ dodává.

Na pracovním stole jsou tři kádinky, u kterých se díky chemikáliím změnila barva ze zelené na červenou. Nyní ze vzorečků odborníci vypočítají, kolik je v zemině uhlíku. „Titrací jsme zjistili, že půdní vzorek obsahuje 1,25 procenta oxidovatelného uhlíku.“

Vyšší obsah uhlíku

Čtěte také

Půda není kontaminovaná jen pesticidy. Jak ovlivňují potravinový řetězec třeba běžná léčiva?

Tyto hodnoty zajímají také Tamaru Dryšlovou z Mendelovy univerzity. Ta totiž výsledky pokusů v Žabčicích vyhodnocuje. „Je to spíše lepší hodnota. Na odvezené slámě je obsah celkového oxidovatelného uhlíku přibližně kolem jednoho procenta a ve slámě zapravené nebo pálené jsou přibližně 1,3 procenta.“ Konkrétní hodnoty se na jiných polích můžou lišit.

Dlouhodobě se ale ukazuje, že spálení slámy podobně jako její zaorání do půdy zvyšuje množství uhlíku. A odráží se to i na úrodě. „Nejvyšší výnosy zrna jsou po slámě pálené, potom po slámě zapravené a nejnižší výnosy jsou dosahovány na slámě sklizené,“ říká Edita Štilárková.

Sláma se ale pálit nesmí. Vědci proto zemědělcům nemohou doporučit, aby tento postup převzali. Rozhodně by ale měli po sklizni vracet do půdy organické látky.