Současná ekonomická krize a irský hospodářský zázrak

Jaromír MAREK:
Nad Limerickem visí těžká tmavá obloha. Třetí největší město Irska bylo ještě do nedávna jedním z ekonomických center země. Zejména díky americkým investicím. Jen firma Dell, která zde měla největší továrnu mimo území Spojených států, tvořila 5 procent HDP celého Irska a zaměstnávala 20 tisíc lidí. V lednu továrna zavřela a lidé přišli o práci.

nezaměstnaný:
Vykopli mě, ale to se děje po celé zemi ve všech odvětvích.

Jaromír MAREK:
Říká mi třicátník, kterého potkávám ve zprostředkovatelně práce. Irové se začínají seznamovat s problémem, který dosud neznali, totiž s nezaměstnaností. Ta se přehoupla přes jedenáct procent, což je nejhorší situace za posledních 40 let. Před dvěma měsíci přicházelo o práci až 350 lidí denně, což je na čtyřmilionovou zemi hodně. Ale hlavně nic podobného dnešní generace Irů nikdy nepoznala. Ti, kteří si práci udrželi, se musí smířit se snižováním mezd. Od dělníků přes řidiče městské dopravy až po úředníky. Paul pracuje na městském úřadě v Dublinu. I tam se rozhodli zkrátit mzdy.

Paul:
Letos se mi sníží plat o deset procent. Má žena je učitelka a jí zkrátí plat o sedm procent. Přijdeme o hodně peněz.

Jaromír MAREK:
Ještě do nedávna přitom bylo Irsko zemí s nejvyššími příjmy a irská ekonomika platila za vzor. Mluvilo se o ní jako o keltském tygrovi. Co se s ním stalo? Je keltský tygr mrtev? Ekonom z vyhlášené Trinity College Bryan Lucey věří, že jen spí.

Brian LUCEY, ekonom, Trinity College:
Kdy se irská ekonomika vzpamatuje? Za dva, za tři roky. Ale dobu, kdy rostla meziročně až o deset procent, tedy dobu, kdy se mluvilo o keltském tygrovi, už nezažijeme. Lepší je ale mít trvalý dvou tříprocentní růst než takový výbuch, který jsme zažili.

Jaromír MAREK:
Když se dnes projdete ulicemi irských měst, na každém desátém domě visí cedule oznamující, že nemovitost je na prodej, případně k pronájmu. Není ale kdo by si nemovitosti kupoval. Během období hospodářského růstu bylo Irsko jednou z mála zemí, která svůj pracovní trh otevřela lidem z nových členských zemí Evropské unie, a to hned po rozšíření. Tehdy sem za prací odjeli i Češi. V době největší konjunktury jich v Irsku bylo na 12 tisíc. Ekonomická krize se ale teď nevyhnula ani jim. Ten, kdo ztratí práci, hledá novou jen stěží. A to i v hlavním městě Irska v Dublinu.

Jana:
Už vlastně měsíc malinko přes měsíc hledám práci a zatím teda neúspěšně. Momentálně máme nárok na podporu sociální.

Jaromír MAREK:
Říká Jana, která do Dublinu přijela týden před vstupem Česka do Evropské unie. Její kamarádka Kamila naopak přišla na zelený ostrov teprve před nedávnem.

Kamila:
Každé ráno zkontroluju emaily, jestli něco přišlo, nějaká nabídka, jestli mě někdo pozval, většinou nic nedojde. Posílám pětadvacet CVček klidně i denně, myslím si, tak půl roku budu bojovat a pak se uvidí.

Jaromír MAREK:
Řada Čechů ale už svůj boj vzdala a vrací se zpátky domů. Jejich skromný majetek vozí zpět do České republiky Radek, který v Dublinu provozuje i malý obchod s českým zbožím.

Radek:
Díky té krizi v podstatě mám momentálně boom, na Vánoce jsem poprvé odjížděl s mou dodávkou a od té doby pořád jezdím plný.

Jaromír MAREK:
Takže se vrací Češi?

Radek:
Hodně se vrací, určitě, určitě se dá říct, že hodně.

Jaromír MAREK:
Jak říká Radek, do nedávna stěhoval 40 lidí měsíčně. Dnes je zájem dvojnásobný, a tak si k dodávce musel pořídit i návěs. Ekonomové odhadují, že ze současné recese by se Irsko mohlo dostat za 3 až 4 roky. Otázkou je, kam se do té doby podějí Češi a ostatní cizinci, které přilákal irský ekonomický zázrak minulých let. Jaromír Marek, Radiožurnál, Dublin.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.