„Sorry jako” jako slovo roku? Nejde o reprezentativní anketu, měli by vybírat odborníci, říká jazykovědec Oliva

27. srpen 2018

Jazykověda a matematika. Že to nejde dohromady? Omyl. „Každá věda, aby byla skutečně vědecká, musí zkoumat a popisovat vztahy a struktury. Právě matematika je k tomu ten nejvhodnější nástroj,” vysvětluje jazykovědec Karel Oliva.

Vezměte si třeba oblíbený textový editor Word. Každý, kdo ho pravidelně používá, pravděpodobně zná jeho systém automatických oprav češtiny, které se zobrazují jako červené nebo zelené vlnovky. Za vznikem gramatického korektoru českého jazyka (respektivě oněch „zelených vlnovek”) stojí Karel Oliva a jeho tým a k jeho vzniku jim pomohla právě matematika.

Slovo roku je "selfie", podívejte se na tu nejstarší na světě

03012615.jpeg

Populární i vysmívaná praxe pořizování vlastních autoportrétů neboli „selfies“ prostřednictvím mobilních telefonů to dotáhla až do oficiálního uznání akademickou obcí. „Selfie“ je dle Oxfordského slovníku slovem roku 2013 a předstihlo tak dosavadního profánního favorita, kterým bylo slovo „twerk,“ sorry, Miley! Nárůst používanosti slova selfie prý za posledních dvanáct měsíců činil 17000% - a jeho první internetem zaznamenaný exemplář pochází z australského internetového fóra, kde se objevilo v jednom lehce přiopilém komentáři v roce 2002. „Selfíčka“ jsou tématem bulvárních periodik i seriózních kulturních studií – z těch vysvítá, že historicky prvním úkazem jevu dnes označovaného coby selfie byl autofotoportrét jistého filadelfského chemika jménem Robert Cornelius z roku 1839. Robert neměl toho času vyplazený jazyk a dokonce ani netwerkoval – a o tom, kolik lajků tehdy jeho selfie dostalo, panují stálé dohady.

„Abychom rozpoznali, že je ve větě něco špatně, sestavili jsme si matematický model věty. Teprve pak jsme ho mohli naprogramovat,” popisuje jazykovědec.

Mimochodem, pokud prý wordovskému korektoru stoprocentně věříte, děláte chybu. „V každém programu, který je delší než deset řádků, je alespoň jedna chyba,” připomíná starou programátorskou zásadu. „Aby program stoprocentně fungoval, musel by vidět do hlavy toho, kdo píše,” dodává, že chyba může být kontextuální.

Správnost automatického korektoru tak podle Karla Olivy dosahuje třiceti až čtyřiceti procent. „Máte-li text, ve kterém je sto procent chyb, dá se očekávat, že systém odhalí třicet až čtyřicet procent,” zdůrazňuje. „Zbytek chyb je kontextuálního rázu. V okrajových případech systém signalizuje chybu, i když tam není.”

Kritéria pro Slovo roku si různé redakce stanovují různě, obecně ale slovo musí rok nějak charakterizovat, často se používat a být nějakým způsobem zvláštní.
Karel Oliva

Slovo roku? Měli by vybírat odborníci

Mimochodem, vzpomínáte, jak v roce 2017 čtenáři webu Lidovky.cz zvolili slovem roku dnes už známý výrok „sorry jako”? „Je patrné, že čtenáři nejsou úplně reprezenttivním vzorkem české populace, volba čtenářů byla podle mě dána i tím, že jsou kritičtí k tomu, kdo tento výrok řekl, proto výrok používají a parodují,” říká jazykovědec.

Kritéria pro slovo roku si různé redakce stanovují různě, obecně ale slovo musí rok nějak charakterizovat, často se používat a být nějakým způsobem zvláštní.
Karel Oliva

A kdo by tedy vlastně měl slovo roku vybírat? „Fundamentální rozhodnutí by mělo náležet lidem, kteří mají odborný vhled do problematiky,” soudí Karel Oliva.