Solidarita je u nás velice rozšířená. Alespoň jednou ročně daruje každý druhý Čech, říká šéfka Fóra dárců

Fórum dárců už skoro 30 let zastřešuje nadace a nadační fondy v Česku. Kromě jiného jste přišli se systémem dárcovských DMS, ale také vydáváte každoročně mapu dárcovství. Co ukazuje ta poslední? Jak výrazně pomáhají Češi a české firmy?

To poslední vydání nám potvrzuje, že Češi a české firmy se do dárcovství a veřejně prospěšných projektů opravdu mají chuť zapojovat a také tak dělají, ať už finančně, nebo dobrovolnictvím nebo dalšími možnostmi.

Čtěte také

Češi jsou velmi štědří. Každý druhý Čech daruje peníze minimálně jednou ročně, říká ředitelka Fóra dárců

Jak důležité jsou v oblasti filantropie právě nadace a nadační fondy?

Tyto subjekty jsou velmi specifické a děkuji za tu otázku, protože obecně je vnímáno, že nadace nebo fondy jsou v podstatě všechny neziskové organizace, ale ono tomu tak není.

Nadace a fondy jsou specifické v tom, že získávají nebo generují finanční prostředky, které potom přerozdělují třetím osobám. To znamená, že jsou to, jak my říkáme, společensky odpovědní investoři a ročně takovým způsobem rozdělují více než 4 miliardy korun.

Nejčastěji podporovanými tématy jsou samozřejmě jednak sociální a zdravotní témata , ale v neposlední řadě se jedná o vzdělávání, výzkum… Často jsou nadace a fondy ochotné investovat do věcí, které nejsou, jestli to tak mohu říct, na první dobrou, které jsou opravdu systémové, které mění společnost, které mají dlouhodobý dopad a posouvají společnost kupředu.

Polovina lidí daruje

Říkala jste, že nadace a nadační fondy rozdělují přes čtyři miliardy korun ročně. To jsou tedy poslední data, která jste zveřejnili. Kolik lidí přispívá na ty čtyři miliardy?

Tady bych udělala rozdělovník, protože nadace, nadační fondy nemusejí rozdělovat pouze peníze od lidí, ale mohou to být dary z firem, mohou to být finance, které generují i nadace třeba ze svých programů, ze svých zdrojů. Tudíž se nejedná přímo o peníze z nějakých sbírek, do kterých musejí nutně přispívat jednotlivci.

Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

U nás je pomoc a solidarita velice rozšířená, protože dlouhodobě se ve výzkumech veřejného mínění, které sledujeme, potvrzuje, že jednou ročně daruje alespoň každý druhý Čech. A to znamená, že je to zhruba polovina lidí, kteří se nějakým způsobem alespoň jednou ročně zapojí do nějaké pomoci, což si myslím, že je velmi optimistické a dobré číslo.

Mění se to nějak? Závisí to třeba na tom, co se ten rok děje?

To je velmi zajímavá otázka, protože to, že je to každý druhý Čech, se nám potvrzuje dlouhodobě. Někdy si říkáme, že česká společnost se tak trochu dělí na dárce a nedárce. Na ty, kteří přispívají a kteří se zajímají o to, co se děje, a ty, kterým třeba toto téma není nijak vlastní.

Na stranu druhou u dárců vidíme, že jejich pomoc je čím dál promyšlenější. Přispívají dlouhodobě nebo sami rozbíhají nějaké veřejně prospěšné projekty nebo vytvářejí neformální skupiny, kde zapojují kamarády, spolužáky a tak dále.

Čtěte také

Předsedkyně Fóra dárců: „Konflikt u hranic se dotýká každého.“ Sbírky na Ukrajinu vybraly už 4 miliardy

Vidíme, že pomoc vychází i z mladších ročníků a že pro ně je velmi přirozené se do takových aktivit zapojovat.

V datech, která jste zveřejnili, mě zaujalo, že nejčastějším motivem lidí, kteří darují peníze, je dobrý pocit z darování. To je přes 80 procent. To je hezké.

Je to opravdu krásné číslo a myslím si, že takto to má být – že za pomoc, podporu, solidaritu by asi člověk neměl čekat nějaké prebendy nebo zisk. A pojďme si říct na rovinu, ani třeba nějaké společenské uznání nebo status. Ty věci by měly, aby byly autentické, vycházet z osobnosti každého.

A jsem velmi ráda, že právě tady vidíme, že dárci nestárnou, že darování prochází celou společností a že i díky mladým lidem se zdůrazňují nová témata, věci, které se týkají například životního prostředí, klimatické změny a i lidských práv a dalších věcí, které byly v dřívějších dobách upozaděny. 

Dárcovské SMS

Od roku 2004 v Česku fungují DMS, tedy dárcovské textové zprávy. Vloni v květnu jste překonali miliardový milník, celkově příspěvky touto formou přesáhly miliardu korun. Jak důležitý je toto kanál v rámci pomoci v Česku? 

Myslím si, že tento kanál je takovým ukazatelem toho, že české dárcovství stojí na stabilních nohou. Pojďme si říct, že nějaké darování prostřednictvím textových zpráv funguje prakticky po celém světě, ale nikde není takový ekosystém, který by fungoval i na základě důležité, a hlavně dlouhodobé spolupráce tří klíčových mobilních operátorů, jejich asociace a technického providera a nás jako střechy pro nadace a fondy.

To znamená, že všechny veřejně prospěšné organizace mají za rovných podmínek šanci se do toho programu zapojit a získávat tak prostředky. A to je opravdu výjimečné. Výjimečné je i to, že poplatky, které za dárcovskou SMS jsou, jsou tak nízké a že dárcovská SMS po dobu těch více než 20 let neustále roste a přináší nové inovace.

Čtěte také

Šimon Pánek: Humanitární pomoc se nesmí řídit tím, kdo zrovna drží moc. Z Gazy se stává vězení pod širým nebem

Tudíž je jednak možné si za dárcovské SMS vygenerovat potvrzení o daru, což je důležitá část, transparentní krok, to, co může nabídnout nezisková organizace dárci, aby si to mohl uplatnit v daňovém přiznání. Další věc je možnost navyšování cen dárcovských SMS, za což jsme opravdu velmi rádi, a jsme rádi za spolupráci s operátory, protože třeba těch 490 korun i ve formě trvalého příkazu je velmi důležitá inovace.

Měli jsme i požadavky ze strany samotných dárců, kteří chtěli poslat čím vyšší částku, tím lépe. A jsme rádi, že to funguje a že vyšší hladiny generují zhruba 11 procent z celkového ročního objemu.

Jak si vede dárcovství v Česku ve srovnání se zahraničím? Co bude hlavním úkolem Národní expertní rady pro nadace a fondy? A jak se za posledních 30 let změnil vztah státu a neziskového sektoru? Poslechněte si celý rozhovor.