Sociolog Prokop: Data ukazují, že když v epidemii zchudnete, začínáte se stavět proti opatřením

3. leden 2022

Česká republika začíná další rok s covidem-19. Z epidemiologického hlediska se vývoj zdá být pozitivní – počty nově zjištěných nákaz klesají a velmi pozvolna se snižuje i počet pacientů ve vážném stavu. Po „vánočním datovém blackoutu“, jak situaci mezi svátky nazývá ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, je ale výpovědní hodnota údajů o počtech nově nakažených a tedy i predikce do příštích dnů značně omezená.

Pokud jde o extrémně nakažlivou variantu omikron, která se postupně šíří napříč všemi státy světa, v Česku se zatím odhaduje, že je původcem covidu-19 asi u 20 procent lidí.

Čtěte také

„Bude to ale rychle skákat nahoru,“ varuje Dušek. „Projev rychlého šíření populací uvidíme už na konci tohoto týdne a drtivé převahy dosáhne do druhé poloviny ledna. Omikron je v podstatě nová epidemie.“

Data z jiných zemí celkem jasně naznačují, že virulence – tedy schopnost viru způsobit těžký průběh nemoci – je u omikronu podstatně nižší než v případě doposud převládající mutace delta. Rizikem je ale rychlost šíření, varuje Dušek s upozorněním, že vysoká zátěž nemocnic se tak nedá s jistotou vyloučit.

Zdá se být už docela jisté, že omikron vyvolává mírnější průběh onemocnění. Ale je hodně nakažlivý.
Václav Hořejší

Na toto nebezpečí upozorňuje také imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší:

Čtěte také

„Zdá se být už docela jisté, že tento virus vyvolává mírnější průběh onemocnění – posílá méně lidí do nemocnic. To je dobrá zpráva, ale když vezmeme v úvahu to, jak hodně je nakažlivý, tak tento druhý faktor to bohužel převáží. Když by třeba posílal do nemocnice jen třetinu lidí na daný počet případů a přitom by nakazil desetkrát víc lidí, tak samozřejmě převládne tento negativní faktor.“

Pro virus je rychlost, s jakou se dovede šířit, evoluční výhodou, vysvětluje Hořejší. Díky této schopnosti totiž dokáže z populace vytlačit méně nakažlivé varianty.

Nová antivirotika a nové protilátky

Varianta omikron navíc dovede do jisté míry obcházet imunitu získanou dvěma dávkami očkování, upozorňuje s tím, že již tři měsíce po druhé dávce jsou lidé k nákaze výrazně náchylnější.

Čtěte také

V souvislosti se snižováním rizika hospitalizace se v případě omikronu nedaří ani monoklonálním protilátkám. „Je to množstvím změn ve struktuře viru v tom kritickém místě, proti kterému jsou protilátky namířeny. Správné místo pak nepoznají, protože jim struktura už nepřijde tak podobná jako to, na co byly vyvolány,“ vysvětluje imunolog Hořejší.

Promptně byl ale vyvinut nový typ monoklonálních protilátek a nadějí do budoucna by mohly být nová antivirotika, přestože jejich výroba je náročná a na plošnou dostupnost bude třeba ještě počkat.

Kdo zchudne, začíná být proti opatřením

Ladislav Dušek i Václav Hořejší se ve světle všech informací shodují, že nejrychlejší a nejdůležitější obranou je třetí dávka očkování. A o tu navíc vysoké procento Čechů očkovaných dvěma dávkami stojí, říká sociolog a zakladatel společnosti PAQ Research Daniel Prokop.

Hosty byli:
Zuzana Machálková, redaktorka, Český rozhlas
Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS
Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky AV ČR
Veronika Žeravová, redaktorka, Český rozhlas
Jana Švecová, redaktorka, Český rozhlas
Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů
Marie Sýkorová, spolupracovnice Českého rozhlasu
Kateřina Schmiedová, redaktorka, Český rozhlas
Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR
Daniel Prokop, sociolog, zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research

Pro další vývoj nálad ve společnosti je důležité, aby se vláda připravila na riziko, že spousta občanů skončí dočasně v karanténě a v mnoha případech tedy i v pracovní neschopnosti.

„Je zásadní, abychom nerezignovali na to, že když omikron vyřadí spoustu lidí do izolace, zvýší počet dětí v karanténách a podobně, tak nesmíme dovolit, aby jim klesal příjem na 60 procent. Protože to může vyvolat velkou nevoli z hlediska přijímání protiepidemických opatření. Naše data totiž ukazují, že když v epidemii zchudnete, začínáte se stavět proti opatřením,“ uzavírá.

V čem je chyba promořovací strategie? Plní se ordinace praktiků? A jsou školy připravené na případnou další distanční výuku? Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Tomáše Pancíře.

autoři: Tomáš Pancíř , marz
Spustit audio

Související