Sociálních pohřbů přibývá. Lidé se učí znovu chodit na hřbitovy a vzpomínat, říká šéf Sdružení pohřebnictví

Proč sociálních pohřbů přibývá? Je víc lidí, kteří si nemůžou dovolit zaplatit pohřeb pro zesnulého nebo to spíš odráží horší vztahy?

Čtěte také

Dušičky neslavíme, ale ctíme, říká farářka Žaneta Černochová

Asi od obojího něco, každopádně je to svázané s plno dalšími věcmi. Když se rodina vzdá práva pohřeb zařídit, tak nemá právo ani na ostatky, urničku, nemůže se s tím člověkem rozloučit, nemůže ani donést oblečení, tělo musí ke zpopelnění v rubáši.  

Co když někdo sociálního pohřbu zneužije, tedy má peníze, ale i tak nechá zpopelnění zaplatit stát a obce. Dokáže to stát poznat?

Poznat to dokáže, a nějakým způsobem se to bere v potaz při dědickém řízení. Ale jak dalece, to je otázka spíše na notáře. Každopádně urnu nevydají rodině, tím je drží v takovém šachu a většinou to lidé pak zařídí. Když stát dohledá rodiny, tak se s nimi snaží domluvit tak, aby to šli zařídit.

Jak moc se zdražuje v pohřebnictví? O jakých částkách mluvíme v případě obřadu a uložení zesnulého?

Čtěte také

iROZHLAS

Přípravy na Dušičky. Hřbitovy v Praze jsou do neděle otevřené o hodinu déle

Je to dáno regionálně, není to jednoznačné. Jsou pohřební firmy, které lákají na nízké částky, ale vzápětí se dopočítávají další a další věci, je tam spousta faktorů záleží na tom, kde člověk zemře.  

Mění se nějak počty lidí, kteří se začátkem listopadu ke hrobům svých příbuzných a známých vypraví? 

Na plno hřbitovech bývá dušičková slavnost, kde se symbolicky zavzpomíná na zesnulé, zahraje třeba i nějaká hudba. Poslední dobou berou pohřební služby do zázemí ty, co to zajímá. Trošičku se tradice na hřbitovech obnovuje, lidé se zase učí tam chodit a vzpomínat.

Jsou častější kremace než pohřbívání do rakve? Poslechněte si celý rozhovor.