Sociální sítě? Děti bychom měli chránit, ale důležitější než plošný zákaz je edukace, zní z projektu E-Bezpečí

22. červenec 2026

Francie je první evropskou zemí, která zakáže dětem sociální sítě. V úterý o tom rozhodl tamní parlament. Zákaz se bude od září týkat dětí mladších 15 let. Další země podobná opatření zvažují. V Česku možné omezení přístupu dětem na sítě podporuje třeba premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. „V České republice máme vstup na sociální sítě od 15 let, není to ale nijak kontrolováno. Myslím, že bychom měli pracovat spíše s prevencí,“ říká Karolína Ziburová z projektu E-Bezpečí.

Čtěte také

Premiér Babiš argumentuje tím, že sociální sítě dětem škodí, a je potřeba je chránit. „Určitě souhlasím s tím, že je musíme chránit,“ reaguje Karolína Ziburová. „Důležitá je edukace, která by měla být zaprvé v rodině. Musíme s dětmi mluvit o tom, co tam dělají, jakým způsobem tráví volný čas, jaké mají sociální sítě výhody i nevýhody. Nepřistupovala bych k tomu, že je všechno špatné, protože dětem to nabízí možnost různé sociální interakce,“ pokračuje.

Edukace i nabídka alternativy

„Nejdůležitější je, aby žáci byli edukováni v tom, jak fungují třeba algoritmy, jakým způsobem to sítě dělají, aby je udržely u obrazovek, jak rozpoznávat manipulaci, jak kriticky vyhodnocovat informace a jak bezpečně fungovat v online prostoru – to znamená, jak si třeba střežit svoji identitu nebo jak mít nastavený profil,“ vyjmenovává.

Karolína Ziburová dále dodává, že při zákazu užívání mobilních telefonů ve školách je ale také potřeba žákům nabídnout alternativu pro trávení volného času o přestávkách.

Přístup dětem k sociálním sítím až do šestnácti let věku zakázala minulý rok Austrálie. Co ukázaly tamní zkušenosti? A kolik škol v České republice už v rámci školního řádu reguluje používání mobilních telefonů? Poslechněte si rozhovor.

autoři: Petr Král , vma
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.