Snížení podpory v nezaměstnanosti? Špatné a chybné škrty, kritizuje exministr Jurečka

Vláda chce zrušit navýšení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti, které prosadil minulý kabinet a které platí od letošního ledna. Jaké to může mít dopady? Proč minulá vláda podporu navýšila? A nemotivuje současná úprava lidi, aby zůstali bez práce déle, než je nutné? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal bývalý ministr práce a sociálních věcí a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka.

Vláda v pondělí schválila návrh na snížení podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má podpora klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent. Maximálně má činit 60 procent průměrné mzdy místo současných 80 procent. Snížit se má také podpora při rekvalifikaci nebo pro rodiče malých dětí a ty, kteří v poslední době pečovali o blízké. Ministerstvo práce tím chce ušetřit asi pět miliard korun ročně. Ten návrh fakticky ruší navýšení podpory, které jste prosadili vy v minulém volebním období a které platí od letošního ledna. Co jste si od toho slibovali?

Já ten krok považuji za naprosto špatný, chybný a tupý škrt. My jsme si od toho slibovali to, co nám říkají jednak naše data, ale také všechny pozitivní zahraniční zkušenosti. Ty říkají, že pokud člověk mění dobrovolně nebo nedobrovolně práci, tak je dobré, když ho v tom první dva až tři měsíce podržíme tak, aby nemusel brát první nabízenou práci.

Ta často neodpovídá možnosti výdělku člověka podle jeho znalostí, kompetencí, zkušeností. V číslech posledních dvou let vidíme, že když člověk mění práci s podporou rekvalifikace, tak jeho výdělek vzroste v dalším zaměstnání o 8 až 12 procent, to jsou tvrdá čísla.

Čtěte také

To znamená, člověk si pomůže jednak sám pro svoji domácnost, ale i pro nás všechny tím, že máme vyšší odvody z jeho práce, daně, sociální a zdravotní. Je klíčové se na pracovním trhu dobře zorientovat a hledat adekvátní práci, kterou může dělat, nikoliv první, kterou musí vzít, protože by spadl do nějakých velkých ekonomických a sociálních problémů. Proto jsme tu reformu dělali.

Podle čeho jste to nastavovali? Proč je to právě 80 procent předešlého výdělku, proč je to právě 80 procent průměrného platu maximálně a proč na dva měsíce, respektive u lidí nad 52 let na tři měsíce?

My jsme se dívali na země, kde pracovní trh a tzv. flexikurita, tedy flexibilita a bezpečnost, funguje nejlépe. Velmi častým příkladem je Dánsko, kdy dokonce v prvních měsících je to 100 procent, když se kvalifikujete, tak je to přes 100 procent vašeho předchozího výdělku.

Čtěte také

Ta chytrá ekonomika podpoří lidi v tom, že mají zvýšit svoji kompetenci pro další zaměstnání. Těch 80 procent bylo maximum možného, co se mi tenkrát podařilo v koalici vyjednat.

A už tenkrát to nebylo jednoduché, ale třeba kolegy z ODS i pana ministra financí jsem přesvědčil daty a podklady. Takže my jsme si vzali opravdu zkušenosti, které fungují, které ukazují, že to je ku prospěchu jak lidí, tak i ekonomiky země.

Ty změny jsou účinné od 1. ledna, to znamená 8 měsíců a dva dny. Jsou už nějaká data, dá se už říci, jestli to funguje tak, jak jste si představovali?

Já ta data jako člověk, který už není ve vládě, přímo nemám, ale určitě je budu po panu ministru Juchelkovi chtít. On osobně pro to hlasoval a podporoval to. Andrej Babiš pro to hlasoval, podporoval to. Ministr Juchelka ještě v únoru tohoto roku říkal, že to byla dobrá reforma, že za ní stojí.

A teď přichází tato zásadní radikální změna. Nejde proti lidem, kteří by se opakovaně během roku několikrát vraceli na Úřad práce a potřebovali tuto podporu v nezaměstnanosti. Jde proti lidem, kteří celý život poctivě pracují a třeba dvakrát, třikrát v životě tu práci ztratí a potřebují v to krátké období podpořit.

Tupý škrt

Váš nástupce, současný ministr Aleš Juchelka z hnutí ANO v tiskové zprávě ministerstva tu změnu vysvětloval slovy, že v situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažuje takto vysokou podporu za potřebnou. Není na tom něco? Jsme v situaci, kdy si firmy stěžují, že je těžké získat zaměstnance. Není to v této situaci zbytečný luxus?

Pan ministr evidentně vůbec nezná detailní čísla. Mě to mrzí, protože já ta čísla znám, a když se podíváte do detailu, tak máme obrovský problém se zaměstnaností lidí nad 50 let věku plus, tam nám dlouhodobě roste jejich nezaměstnanost a je daleko těžší jejich uplatnění na trhu práce.

Čtěte také

Ty potřebujeme podpořit, podržet a rekvalifikovat. A máme velký problém u lidí do 28 let. Data nám ukazují, že roste nezaměstnanost především žen do 28 let, vysokoškolaček.

Na pracovním trhu vidíme, jak už se začíná projevovat nástup AI. Budeme mít v budoucnu obrovský problém na pracovním trhu. I když teď někdo řekne, že je stabilní, tak to pan ministr evidentně neříká na základě znalosti detailů čísel. A běžte toto říct lidem, kteří jsou v regionech, kde už dneska je osmiprocentní nezaměstnanost.

V mém Olomouckém kraji je celá řada obcí s rozšířenou působností, na jejichž území už je dnes nezaměstnanost přes sedm procent a vidíme trendově, že to začíná bohužel růst. Druhá klíčová věc je podpora těch kvalifikací a kurzů. A ta bohužel taky neběží.

Ministr Juchelka v tiskové zprávě ministerstva dodal, že smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné. Podobně se ostatně už před měsícem vyjádřil premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Není opravdu to současné nastavení takové, že se člověku vyplatí, když celé ty dva, respektive tři měsíce zůstane doma?

Lidé, kteří si procházejí obdobími ztráty zaměstnání, by s takovými výroky nesouhlasili. Ale já chci poznamenat ještě jednu důležitou věc. My jsme před těmi dvěma roky zásadně zpřísnili podmínky podpory v nezaměstnanosti.

Nárok dnes na ni má pouze ten, kdo za posledních 24 měsíců minimálně 12 měsíců měl pojistnou dobu, tedy pracoval. To znamená, není to tak, jak bylo to dřív, že jste se mohl třikrát během roku vrátit na pracák a dostal jste podporu v nezaměstnanosti. To jsme dávno omezili, ořezali.

Vezměte si, v minulosti to bylo tak, že jste třeba 10 let pečoval o manžela, ten už potom umřel, ten člověk si šel hledat práci, manželka nedostala prakticky žádnou podporu v nezaměstnanosti.

Předtím pracovala za tento stát, o někoho pečovala. A dostala tam úplnou almužnu. Myslím, že to bylo deset procent. My jsme to výrazně posunuli, upravili, změnili a ten tupý škrt pana ministra Juchelky a ministr premiéra Babiše jde i vůči těmto lidem, kteří opravdu dlouhé třeba roky o někoho pečovali. To vůbec nechápu.

Jaký je pohled opozice na diskutovaný schodek rozpočtu? A proč klesá počet rekvalifikovaných uchazečů o práci? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , vpl

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.