Šmoulové patří do Belgie. Svoje městečko mají ale také ve švýcarské Ženevě

Šmoulí domy v Ženevě
Šmoulí domy v Ženevě
0:00
/
0:00

Najít cestu do šmoulí vesničky je odjakživa hlavním snem zákeřného čaroděje Gargamela a jeho kocoura Azraela. Nikdo jim naštěstí ještě neprozradil, aby ho hledali za belgickými hranicemi. Šmoulí domy ve švýcarské metropoli navštívil reportér Martin Balucha.

Co čte Taťka Šmoula a jaké je to v Gargamelově kleci? Šmoulové slaví v Belgii 60. narozeniny

Děti v Gargamelově kleci většinou začnou křičet. zážitek je to opravdu silný

Na Šmouly teď v Belgii narazíte na každém kroku. Dostaly se i na jednu z koulí bruselského Atomia a belgické aerolinky si je vylepily na trupy letadel. Modré pohádkové postavičky totiž před pár dny oslavily 60 let od chvíle, kdy se poprvé objevily v komiksu.

Je to vlastně takový architektonický mišmaš. Žlutá, modrá, červená i růžová okna. Různé tvary okenních rámů – kulaté, oválné, hranaté, ale i jakoby ustřihnuté. Na fasádě se střídá beton s cihlami. A k tomu všemu okapy, které se po budově šplhají jako velký černý had. Tak nějak vypadají šmoulí budovy v Ženevě.

Jaký zvenku, takový zevnitř

Paní v černém kabátu pospíchá. Byla zrovna na návštěvě u své sestry, která v jednom ze šmoulích domů bydlí. „Byty mají stejně jako samotné budovy podivný tvar,“ odpovídá ve spěchu na moji zvědavou otázku, jaké jsou prostory uvnitř.

Šmoulí domy v Ženevě

Jak vypadají zevnitř ví i 42letý Thibaut, který pracuje jako zdravotník: „Každý byt je úplně jiný a všechno je tak trochu zaoblené. Chodí sem hodně lidí, aby si domy prohlédli a vyfotili. Je pravda, že je to tu výjimečné.“

V nezvyklé čtvrti se líbí i dětem, jak mi potvrzuje vousatý muž v brýlích, který tudy právě doprovází svou dceru do školky. Ta se nachází také v jedné ze šmoulích budov. „Je tu hodně aktivit, tahle čtvrť opravdu žije,“ dodává.

Gaudí na šmoulí způsob

Komplex různorodých domů postavili mezi lety 1982 a 1984 v širším centru města ve čtvrti, které se říká jeskyně. Za netradičním návrhem stojí tři architekti – Frei, Hunziker a Berthoud.

Přírodní inspirace, moderní postupy a recyklované materiály. Tak vidí budoucnost architektury současní stavitelé

Dominanta aarhuského přístavu se jmenuje příznačně Isbjerget - Ledovec

Řada velkých skandinávských přístavů se mění v obytné čtvrti plné nejmodernějších budov. Jeden takový najdete v druhém největším dánském městě Aarhusu. Tisícovky lodních kontejnerů tam ustoupily kolejím, činžákům a kancelářským mrakodrapům.

Šmoulí budovy se vzájemně propojují a vytvářejí mezi sebou vnitrobloky a náměstíčka. Je to tu samá věžička, podloubí, zajímavá římsa, tu a tam nějaká vyboulenina. Domy skutečně vypadají, jako kdyby se architekt inspiroval pohledem na šmoulí chaloupky.

Někomu ale spíš než vesničku modrých skřítků připomínají zdejší budovy stavby známého španělského architekta Antonia Gaudího nebo vídeňského rodáka Hundertwassera.

Spustit audio
autoři: Martin Balucha, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související