Slovník řeči prasat má devatenáct slov, zjistili vědci. Co by nám řekla, kdyby to uměla?

O prasatech se říká, že jsou nebývale inteligentní. Je to pravda?

Prasata jsou opravdu inteligentní zvířata. Patří možná mezi nejinteligentnějšími, společně s papoušky a delfíny. Vědci doposud rozluštili devatenáct výrazů nebo emocí, které prasata vyjadřují. To je opravdu hodně. Jen málo zvířat má tak složitý jazyk.

Co například říkají?

Jako člověk víte, že můžete být spokojený, klidný – to jsou také emoce. Představte si, že přes 90 % prasat žije ve vepřínech. Proto si myslím, že je dobrý nápad chtít zjistit, jak se ve skutečnosti cítí. Staráme se o ně dobře, než je sníme? Na emoce zvířat se ptáme od dob Darwina, ale to, že známe konkrétní emoce prasat, to je ve vědě docela novinka.

Jak na to vědci přišli?

Sbírali deset let zvuky prasat více než 400 prasat z různých zemí včetně Česka. I čeští vědci se podíleli na té přelomové práci. Když v roce 2022 vyšla, inspirovalo mě to. Řekl jsem si: Co kdybychom to vyzkoušeli ve skutečnosti? Profesorka, kterou jsem oslovil, tomu byla od začátku otevřená – věda je podle ní přece určená pro skutečný svět.

Na 90 % prasat žije ve vepřínech. Jak jsou s takovým životem spokojená?|foto:Jitka Cibulová Vokatá, Český rozhlas

Kde všude jste tedy nakonec byli?

Rozdělili jsme to na konvenční vepříny, což je v podstatě 98 %, pak bio chovy, a nakonec volné výběhy. Natáčel jsem zvuky prasat – každou hodinu patnáct minut, a to po sedm dní. Měl jsem techniku ve vepřínech v několika zemích. Důležité je, že jsem vědcům nesměl sdělit, kde přesně jsem byl. Dostali jenom chrochtání prasat. Byl to zaslepený experiment: Můžeme jenom na základě našich znalostí přeložit, co říkají prasata, která denně jíme?

Pro vás to byl ale první film z vědeckého prostředí. Jak se vám spolupracovalo?

Chtěl jsem, aby to bylo vědecky přesné, a ne jenom novinařina. Nechtěl jsem z ničeho slevit. Bylo pro mě nové spolupracovat s vědci, kteří opravdu nechtějí na ničem šetřit, nic urychlit.

Vedl jsem o tom s nimi mnoho diskuzí. Vůbec nebylo jasné, jak natáčení dopadne, protože ta přelomová vědecká databáze zvuků vznikala v laboratořích. Jenže já jsem to potřeboval zasadit do skutečného světa vepřínů.

Čtěte také

Vědecké centrum, které připomíná statek. Miniprasata pomáhají s výzkumem závažných chorob

Každá vědecká práce má na začátku souhrn hlavních poznatků. Co byste zdůraznil vy?

Myslím, že bych neměl prozrazovat všechno. Ale řeknu, že mě to překvapilo. Očekával bych, že konvenční chovy jsou úplně špatně a že volný chov je dobrý. A tak, aniž bych prozradil příliš, jsem byl skutečně překvapený. A překvapená byla i vedoucí experimentu.

Mohly by ty poznatky skutečně zlepšit chovy prasat?

Teď se na výsledky podívali lidé zodpovědní za zemědělství v Evropské unii. Pokud vím, tak minimálně v Dánsku se chystají určité změny. Může to ale trvat desetiletí, protože mluvíme o zásadní potravinářské výrobě. Převratné změny sice čekat nemůžeme, ale zároveň je v plánu vytvořit aplikaci pro zemědělce, aby si mohli každý den poslechnout, jak se jejich prasatům daří. A tady může začít ta velká změna.