Slovenští rockeři se do důchodu nechystají
1500 lidí přišlo tento týden oslavit narozeniny slovenského hudebníka Pavola Hammela a jeho skupiny Prúdy. Legendární kapela vznikla před 40 lety a do její sestavy patří kromě Hammela také třeba Marián Varga a často v ní vystupoval také kytarový kouzelník Radim Hladík. Kritici považují Prúdy za jednu z nejvýznamnějších skupin československé rockové historie.
Plná šatna ani trochu nepřipomíná sraz důchodců, přestože muzikanti už to mají do penze za pár a na toto téma s oblibou vtipkují. Ovšem s kytarou v ruce se v bačkorách stárnout nedá, ani když pod pódiem poskakují náctiletí, říká Pavol Hammel. "Chtěli se přesvědčit, jestli pořád ještě žijeme, jestli je to skutečně pravda. Nebo je rodiče nahnali: Běžte to poslouchat, bylo to dobré už před 40 lety," prohlásila rocková legenda.
S lahví vína v jedné a s kytarou v druhé ruce vypadá Hammel velmi spokojeně. Mnohé jeho písně jako třeba Učiteľka tanca zlidověly, náročnější skladby zase ocenili kritici a znalci bigbítu, i ve filmu Pelíšky se jedna objevila. Také Richard Müller uznale pokyvuje hlavou. "Přiznám se, že mi chvíli trvalo, než jsem pochopil, že Zvonky zvoňte je jedno z největších alb, ale netrvalo mi ani sekundu, když jsem slyšel Zelenou poštu. Mám pocit, že to je legendární deska snů, která nemá nikde obdoby. Považuji ji za nejlepší slovenskou popovou desku, která vyšla," vysekl poklonu slavný zpěvák.
Album Zelená pošta dal Hammel dohromady především s Mariánem Vargou. Důležitou součástí kapely byl v té době i Radim Hladík, proto nemohl na oslavě chybět. Ostatně s Hammelem vystupuje dodnes. "Když vznikl Blue Effect, tak kdykoliv jsme hráli tady na druhé straně, tak po hraní byly na kolejích jam sessiony. A tam chodil Lipa, Varga. Všichni jsme se poznali při jamování a z toho logicky byla občasná spolupráce," přiblížil tehdejší chvilky Radim Hladík.
Pavol Hammel má za sebou třicítku desek, které výrazně ovlivnily několik generací, a podle všeho mu přicházejí na chuť další. Svědčí o tom mladík, který si u vchodu kupuje album Zvonky zvoňte, a to hned dvakrát. "Spíš objevuji stou dobrou klasiku," uvedl. Český návštěvník oslavy dodal: "Když jsme se dívali na Triangel a podobné pořady na slovenské televizi, které se k nám propašovávaly. Rozhodně jejich hitparáda byla zajímavější než naše hitparáda." "Když tato deska vyšla, tak ne že bych nebyl na světě, ale pamatuji si, když vyšla první reedice v roce 1990, tak jsem si ji koupil a nesundal několik měsíců z gramofonu, stále jsem si ji pouštěl. V průvodním slově je napsáno, že to je slovenský Sergent Pepper a do jisté míry to i platí. Je to deska, kterou když někdo objeví, tak se na čas ztratí," dodal další fanoušek kapely Prúdy.
Šedesátiletí rockeři rozhodně nechtějí muziku pověsit na hřebík. Naopak plánují další šňůry ať už ve skupině Prúdy nebo v dalších kapelách, jako je třeba proslulá Fermata, kde hraje Fedor Frešo. "Už chytám druhý dech dost dlouho, už to ani za druhý dech nepovažuji. Je to vlastně takový úděl, který se nedá zbavit ani zapomenout. S tím člověk půjde asi až do hrobu. Někteří z našich kolegů jsou už v penzi, já se dostanu do penze příští rok. Jsem zvědavý, kolik mi dají. Abych vyžil, tak budu hrát," řekl Teror Fredo.
Mnohé kapely z dřevních dob rocku se vracejí do módy a jízda na retro vlně jim náramně prospívá. Valit před sebou decibely až do konce muzikanty evidentně baví. Něco na tom bigbítu zkrátka musí být.
