Slovenská vláda hledá recept na nelegální romské stavby
Slovenská vláda se chce jednou provždy vypořádat s nelegálními romskými stavbami na soukromých pozemcích. Je to problém, který se týká celého Slovenska a hodně komplikuje soužití mezi Romy a zbytkem společnosti. Exemplárním případem se stala situace v Krásnohorském podhradí. Načerno postavené romské domy tam totiž chtějí odstranit extremisté.
Holohlaví nacionalisté pokřikující na policejní kordon, kteří se snaží prorazit si cestu do romské osady. Obrázek, z minulého víkendu, který Krásnohorské podhradí nejspíš nevidělo naposledy. Lokální konflikt, který odráží celoslovenský problém a nedůvěru veřejnosti ke státu.
Do 10. března letošního roku spolu prý Romové a Neromové ve vesnici pod malebným hradem vycházeli dobře. Pak ale hrad vyhořel, mohli za to dva malí romští kluci, kteří zapálili vysokou trávu u hradu, a rozjela se lavina.
Výsledkem byla paradoxní situace. Lídr extremistů Marián Kotleba je vlastníkem pozemku přímo v romské osadě, dostal ho darem od jednoho ze zoufalých majitelů, který si s Romy nevěděl rady. A i dnes vypadá na konci svých sil.
„Neměl jsem v úmyslu volat nikoho na ten pozemek. Ale teď vás vyzývám k pochodu směrem k těmto našim pozemkům, abychom ukázali, že se nezalekneme,“ říká pan Szanizslo.
Pochod se dává na cestu a Romové ve strachu zavírají dveře. Romský vajda v krásnohorské osadě přiznává, že stavby jsou nelegální. Romům to prý ale měl někdo říct před 20 lety, když domy začínali stavět, a ne až teď.
„Domky si postavili svépomocí, nežádali od obce ani od státu ani halíř. A teď když je ten kolotč a náhodou – to bych nikdy nepřijal – že přijdou s buldozerem to zbourat a co tu potom bude?“ ptá se Gunár.
Krásnohorské podhradí tak stanovilo na Slovensku nebezpečný precedens, který se může opakovat v kterékoli jiné vesnici. Scénáře jsou různé, extremisté bourající buldozery romské chatrče, prchající Romové i násilnosti mezi minoritou a majoritou společnosti.
Řešení nabízí zplnomocněnec slovenské vlády pro romské komunity Peter Pollák. Stát by měl podle něj odškodnit majitele pozemků pod černými stavbami. Bourat by se mělo až na posledním místě.
„Následně tyto pozemky stát prodá Romům, kteří si je musí odkoupit v duchu, že nikdo v této zemi nemůže dostat nic zadarmo,“ vysvětluje Pollák.
Jeden takový pozemek by měl romskou rodinu vyjít v přepočtu na něco přes 20 tisíc korun. Splácet by ho Romové mohli postupně. Klíčová otázka zní, zda na tento návrh přistoupí.
„Ano, jsem o tom přesvědčený, že Romové si pozemky budou odkupovat ve velkém. Oni nepotřebují velkou parcelu na to, aby si postavili své obydlí. Potřebují – a to už mluvím o celkem slušném pozemku – o 300 metrech čtverečních,“ říká Peter Pollák.
A přidává optimistický odhad, že pokud se vláda do věci pustí s plnou vervou, bude do 10 let po problému. Někteří analytici na to namítají, že pokud se vláda s vervou do problému nepustí, může být za stejnou dobu na Slovensku bezmála občanská válka.
