Slovenská ministryně chce kamerami hlídat ,nepřizpůsobivé‘. Pobouřila ochránce práv

27. leden 2019

Slovenská ministryně vnitra Denisa Saková (Směr-SD) chce ve vesnici Krompachy a v dalších obcích vytvořit takzvaná operační střediska – místnosti, do kterých podle ní budou desítky kamer přenášet dění z oblastí obývaných „nepřizpůsobivými občany“. Projektem chce bojovat proti kriminalitě. Ochránce romských práv ale záměr pobouřil. A vadí jim i rétorika Sakové, která podle nich připomíná období romského holokaustu.

Do téměř devítitisícového města na východě Slovenska dorazila vládní návštěva už před rokem. Tehdejší ministr vnitra Robert Kaliňák (SMER-SD) tam přijel představit své návrhy v rámci takzvaného zákona proti romské kriminalitě. „V Krompachách se nachází asi 26 až 27 procent obyvatel, které můžeme řadit mezi sociálně vyloučené, z romských osad a romské komunity. Ale na trestné činnosti se podílí 70 až 80 procenty,“ řekl loni v lednu Kaliňák.

Navrhoval zvýšit pravomoci policie, zavést občanské hlídky a vybudovat kamerové systémy. Proti těmto krokům přitom protestovali ochránci lidských práv i vládní zmocněnec pro romské komunity Ábel Ravasz.

Do téměř devítitisícového města na východě Slovenska dorazila vládní návštěva už před rokem. Tehdejší ministr vnitra Robert Kaliňák (SMER-SD) tam přijel představit své návrhy v rámci takzvaného zákona proti romské kriminalitě. „V Krompachách se nachází asi 26 až 27 procent obyvatel, které můžeme řadit mezi sociálně vyloučené, z romských osad a romské komunity. Ale na trestné činnosti se podílí 70 až 80 procenty,“ loni v lednu Kaliňák.

Přes 50 kamer

Ministryně přijela svůj záměr do obce představit v polovině ledna, jednala o něm i s místní nezávislou starostkou Ivetou Rušinovou. „Jsme městem, které bude mít na Slovensku v průměru na metr čtvereční asi nejvíc kamer,“ řekla po schůzce Rušinová. Podle ní se díky projektu může snížit hlavně drobná kriminalita, jako jsou krádeže úrody či železa.

„Navštívili jsme části města, kde přebývá romská komunita. Byli jsme v Hornádské a Družstevní ulici a ještě je tam třetí část – stará Maša – kde pobývají nepřizpůsobiví občané. S paní starostkou je dohoda, že v nejbližších měsících vytvoříme operační středisko, kde budeme sledovat záznamy z kamer,“ citoval ministryni Denisu Sakovou slovenský server teraz.sk. Kamer podle ní ve výsledku bude přes 50. „Na základě přenosu obrazu budou moci příslušníci policie a hlídek okamžitě zasahovat na místech, kde dochází k nejčastější trestné činnosti,“ dodala ministryně.

‚Podle krve‘

Záměr Sakové ale pobouřil Romské advokátní a výzkumné středisko (RAVS), které kritizuje i slova o „nepřizpůsobivých občanech“. Své námitky proto zformulovalo do otevřeného dopisu.

„Rozdělování obyvatelstva na přizpůsobivé a nepřizpůsobivé připomíná neslavné období druhé světové války. Právě přesvědčení, že jsou Romové a Romky ,podle krve‘ nepřizpůsobiví kriminálníci, bylo v základě nacistického ,řešení‘ tzv. cikánské otázky,“ uvedlo středisko.

„Při začleňování obyvatel z vyloučených romských komunit je klíčovou podmínkou úspěchu potlačování předsudků, anticiganismu a nedůvěry vůči Romům. Myslíme, že slovník, který paní ministryně použila, je proto opravdu nešťastný,“ okomentovala pro iROZHLAS námitky RAVS jeho předsedkyně Zuzana Havírová.

Vznik operačních středisek podle ní navíc není správným krokem. „Jsme přesvědčeni, že se dají realizovat jiné projekty ve vyloučených komunitách, které budou směřovat k začleňování,“ sdělila serveru iROZHLAS. Otevřený dopis už podle ní podepsalo 13 organizací. Sama ministryně na něj ale ještě nereagovala

Režim 24/7

Námitkám ochránců romských práv se nicméně ministryně Saková brání. Jak popsala iROZHLASu, operační střediska budou pracovat na principu online vyhodnocování bezpečnostní situace, podobnému tomu, které už ve slovenských městech funguje. V žádném případě podle ní nejde o diskriminační projekt.

„Město Krompachy bylo vybrané jako pilotní projekt spolu s dalšími lokalitami v Prešovském, Košickém a Banskobystrickém kraji, protože jde o města, kde žije zvýšený počet obyvatel v sociálně vyloučených skupinách,“ popsala ministryně. Podle ní jde o města, která při průběžném vyhodnocování vykazovala minimální zlepšení bezpečnostní situace. Kamery v nich budou situaci monitorovat v režimu 24/7.

Etnický klíč

Saková nesouhlasí ani s kritikou svých slov o „nepřizpůsobivých“. Pojmem je podle ní možné označit všechny občany bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti či příslušnosti k etniku, „kteří pravidelně porušují nebo nedodržují zákony a všeobecně přijaté společenské normy chování země.“

Jarmila Lajčáková, odbornice ze slovenského Centra pro výzkum etnicity a kultury, ale zastává opačný názor. „Takový slovník o nepřizpůsobivosti z úst veřejných činitelů podporuje rozšířené předsudky, vytlačuje Romy ještě víc na okraj a komplikuje opatření, která vytváří prostor pro to, aby i Romové na Slovensku mohli žít důstojně,“ odpověděla na dotaz iROZHLASu.

Stejně tak se jí nelíbí ani projekt monitorovacích středisek. „Zřizování takových monitorovacích středisek, která jsou fakticky vytvářena na principu etnického klíče, je podle mého názoru diskriminační a ústavně sporné,“ dodala. Účinnějším nástrojem pro prevenci kriminality a integraci Romů do společnosti podle ní jsou terénní sociální práce nebo podpora zaměstnanosti, předškolní výchovy a bydlení.


Romové na Slovensku
Podle údajů z roku 2001 žije na Slovensku 89 920 lidí náležících k romské menšině. Nejvíce příslušníků této menšiny žije ve východní části země, převážně v Košickém, Prešovském a Banskobystrickém kraji. (zdroj: Wikipedie) Slovenská vláda v lednu schválila nové priority v oblasti integrace Romů. Podle ministerstva vnitra se počítá s celkovou investicí 215 milionů eur na příští dva roky. Resort je chce dát na podporu vzdělávání, zaměstnanosti či finanční gramotnosti.

autor: dbr
Spustit audio