Sloučení malých obcí efektivní nebude. Změňte závěr doporučení, vyzývá NERV Lízner ze Svazu měst a obcí

Česko má přes 6200 samospráv, z toho polovina obcí má méně než 400 obyvatel. Na roztříštěnost samosprávy upozorňuje dlouhodobě i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Lízner připomíná, že slučování obcí bylo aplikováno už v socialistickém Československu a výsledky podle něj nebyly příliš úspěšné.

Čtěte také

Pro obce dnes není možné vysoutěžit dodavatele plynu na příští rok. Garance dodávek je ale základem fungování jimi zřizovaných institucí, upozorňuje starosta Lukl

„Do roku 1960 bylo obcí více než deset tisíc a šlo to uřídit. V roce 1960 se začaly obce slučovat. A upřímně řečeno, k čemu to vedlo? K tomu, že malé obce připojené k té střediskové se dostaly absolutně na okraj zájmů a začaly velmi tvrdě stagnovat,“ připomíná dlouholetý bývalý starosta obce Příšovice na Liberecku.

„Vůbec bych tady nehovořil o socialismu. To je úplně jiný systém,“ reaguje Münich. Podle něj se současný systém v budoucnosti ufinancuje, bude to ale stát veřejné prostředky.

„Je to historické dědictví. Také nehovoříme o tom, že se v roce 2025 probudíme a budeme mít polovičku obcí. Je to dlouhý proces, který může trvat desítky let. Svět je ale dneska diametrálně jinde, funguje propojeně. Globalizace funguje i uvnitř země. Takže podmínky se změnily, ale od historie se nelze odpojit,“ připouští člen NERVu, který je také výkonným ředitelem think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Náklady z neefektivnosti

Podle NERVu by se slučováním obcí veřejným rozpočtům, potažmo i státu, mohlo ušetřit až deset miliard. Münich upozorňuje, že celý systém totiž podražují neefektivní úkony a duplicita. Velká většina nákladů obcí jsou podle něj neviditelné náklady z neefektivnosti.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Propast mezi centrální a lokální politikou se dál prohlubuje

„Činnosti, které jsou v podstatě stejné ve všech obcích malého typu, se opakují, ale na každé to musí dělat jeden speciální člověk. Každá obec si musí platit právní kancelář, speciální poradce. Propojenost sítí je veliký problém. Soutěžení malinkých zakázek si každá obec dělá sama. Jde to těžko koordinovaně propojit. To jsou ty neviditelné náklady, o které přicházíme,“ vysvětluje.

Lízner s tím nesouhlasí a připomíná, že činností, které mají v Česku obce za povinnost, není zdaleka tolik jako v jiných zemích. Jako příklad uvádí Švýcarsko.

Pokud nedojde k formálnímu spojení, ale dojde ke spojení agend, tak nám je to v podstatě jedno.
Daniel Münich

„Tam má každá obec za povinnost mimo jiné zásobování obyvatel elektřinou, vodou, zajistit kanalizaci, nemocniční a zdravotní služby, bezpečnostní služby a podobně. Nehledě na to, že vede samostatný katastr nemovitostí. A určitě nemůžeme Švýcary podezírat z toho, že by byli rozhazovační,“ naznačuje.

Dobrovolná báze

Úspory by podle něj ale byly možné díky spolupráci obcí na dobrovolné bázi.

„Při dvou projektech jsme se zabývali otázkou, zda by obce při některých činnostech, které se dělají opakovaně, měly chuť dělat je společně. A zjistili jsme, že k tomu chuť je. Na ministerstvu vnitra nyní probíhá připomínkové řízení ke změně zákona o obcích, který by tuto spolupráci na vyšší úrovni umožnil. Ale není potřeba obce slučovat,“ zdůrazňuje s tím, že řada obcí už v rámci dobrovolných svazků spolupracuje.

Škoda, že se NERV, který se zabýval touto otázkou, s námi nespojil. Mohli jsme to probrat a závěry nemusely být tak dramatické.
Antonín Lízner

Podle Münicha je dobrovolná báze v pořádku, ale musí k tomu vzniknout motivace a prostředí, kde se obcím vyplatí spolupracovat.

„Takže pokud nedojde k formálnímu spojení, ale dojde ke spojení agend, tak nám je to v podstatě jedno. Protože dojde ke konečnému efektu, že věci budou dělány efektivně a budou levnější,“ připouští.

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Ta naše komunální politika

Lízner v této souvislosti vyzývá ke změně závěru studie NERVu. „Pak prosím změňte vaše doporučení na to, že se nebude rušit a slučovat 4700 obcí, ale že by bylo vhodné vytvořit podmínky, aby obce více spolupracovaly při výkonu agend a tím se část prostředků dala využít pro jejich další rozvoj. Myslím si, že by to bylo férové a skutečně přínosné,“ vyzývá vedoucí projektový manažer Svazu měst a obcí.

„V návrhu NERVu je jediný paragraf, který doporučuje vládě, aby s tímto něco dělala směrem, o kterém mluvíme,“ reaguje výkonný ředitel think-tanku idea při CERGE-EI, poradce premiéra a člen NERVu Daniel Münich.

„Škoda, že se NERV nebo jeho zástupci, kteří se zabývali touto otázkou, s námi nespojili. Mohli jsme to probrat a závěry nemusely být tak dramatické,“ dodává Lízner.

Poslechněte si celé Pro a Proti. Moderuje Karolína Koubová.