Slavnost Kumbh Mela je příležitost navštívit svaté muže. Askety, kterým zdřevěněly údy

V severoindickém městě Allahabád před pár dny skončila největší náboženská slavnost na světě Kumbh Mela. Na 60 miliónů lidí přišlo v uplynulých šesti týdnech k soutoku indických řek Ganga a Jamuna. Ve vodách smývají své hříchy a modlí se ke svým božstvům.

Asketa s větví místo ruky

Před barevným stanem sedí sedmdesátník s dlouhými vlasy a vousy. Vysoko nad hlavou drží svoji pravou ruku, pohled upřený kamsi do neznáma. Asketa jménem Mahant Amar Baharati si zvolil opravdu radikální cestu svého zasvěcení. Paži drží nad hlavou už čtyřiadvacet let.

Ruka se proměnila ve vyschlou větev zakončenou zakroucenými drápy nehtů. „Jednoruký baba“, jak mu říkají, je díky své vytrvalosti a mimořádné oběti uctíván po celé Indii.

„Tím, že drží ruku nad hlavou, získal dlouhověkost a mimořádnou vnitřní sílu,“ vysvětluje mi jeho žák. Svatý muž netečně sedí před svým stanem. Poutníci před ním padají na kolena a starý muž jim nevěnuje jediný pohled.

Patnáct let stojí. Z nohou má černé sloupy

To Menet Naga Baba je podstatně sdílnější. I on zvolil neobvyklý způsob, jak sobě a ostatním dokázat sílu své víry. Už patnáct roků stojí. Ve stoje dokonce i spí. Aby měl jistotu, že bude stát i ve spánku, opírá se o jakousi hrazdu. Nohy se za roky bez odpočinku proměnily v temné sloupy.

„Soustředím se jen do sebe. Ve svém nitru najdu odpovědi na všechny otázky,“ vysvětluje mi smysl svého počínání.

Mahant Amar Baharati drží paži nad hlavou už 24 let

Na dráhu odříkání a askeze se vydal už ve svých dvanácti letech. Měl prý vidiny a rozhodl se odejít od své rodiny. Své rodiče ani sourozence od té doby neviděl.

Oběti přinášejí odpovědi

„Zajímá mě odpověď na jedinou otázku: Kdo jsem? Proč jsem? odpověď jsem stále nenašel. Stále hledám,“ vysvětluje Menet Naga Baba.

Jako by jeho oběť nebyla dost velká, před pěti lety se rozhodl ještě k dalšímu radikálnímu kroku: kromě ovoce nejí nic jiného.

Tito sádhuové, babové nebo prostě svatí muži jsou nejradikálnější vyznavači hinduismu. Mnozí chodí nazí, jen pomazaní popelem ze svého ohně. Živí se jen tím, co jim lidé dají. Většinu života tráví v poustevnách, daleko od lidí.

Přehlídka svatých mužů

Slavnost, jako je Kumbh Mela, je pro běžné věřící jednou z mála příležitostí, jak se se svatými muži setkat. Pravir přijel do Allahabádu ze vzdálené Kalkaty. Mladý muž tam pracuje v počítačové firmě. Teď se sklání před nahým mužem, který mu na čelo maluje znamení popelem.

„Přišel jsem si pro požehnání. Nevěřím, že jsou tito muži svatí, ale mnozí z těchto mužů jsou významní duchovní vůdci. A je to naše tradice,“ říká moderně oblečený mladík.

Sádhuové, babové nebo prostě svatí muži jsou nejradikálnější vyznavači hinduismu. Mnozí chodí nazí, jen pomazaní popelem ze svého ohně

Takových jako je on, je tady mnoho. Přijíždějí pro požehnání i pro radu od duchovních vůdců, od svatých mužů. Přijíždějí, aby se utvrdili ve své víře.

Obnova tisíciletých tradic

„Tady si lidé uvědomí, kdo jsou. Uvědomí si svoji víru. V běžném životě, v práci, ve shonu třeba na náboženské věci zapomínají, ale tady si je připomenou. Proto jsme tady i my,“ shrnuje význam náboženského shromáždění svatý muž, který sem přijel pěšky z tisíc kilometrů vzdáleného Himálaje.

Kumbh Mela proto není jen rituální koupelí v posvátné vodě. Je to obnova tradičních hodnot, na kterých stojí Indie už tisíce let.

autoři: Jaromír Marek ,
Spustit audio

Související