Skutečný punk vinařského světa! Věděli jste, že existuje oranžové víno?
Možná máte rádi bílé víno, třeba dáváte přednost červenému, nebo jste přišli na chuť růžovému. Ale co oranžové? To je podle Bogdana Trojaka ten pravý „punk“.
K estetickému prožitku z vína přispívá i jeho barva. Nikomu se asi nelíbí víno bezbarvé, takřka vodové. U bílých vín, ač se jim říká bílá, očekáváme vždy alespoň zelenkavé zabarvení.
O to víc nás ale uprostřed plískanic potěší víno s barvou starého zlata. Připomene nám zářijové slunce na konci léta, které dopékalo nalité hrozny těsně před vinobraním.
A červené víno, to je symbol vášně a smyslnosti. Rudá barva vína připomíná krev. Mnozí se proto mylně domnívají, že právě červené slouží jako mešní víno během katolické liturgie. Není tomu tak. V rukou katolických kněží se v krev Kristovu proměňuje bílé víno. Děje se tak z ryze praktických důvodů. Obřadní roucha politá červeným vínem by nepůsobila zrovna hezkým dojmem.
Bílé a červené zná každý. I růžové je stále populárnější. Ale slyšeli jste už o vínech oranžových? Jedná se o svébytnou, poněkud „punkovou“ kategorii vín, která si však získává stále víc příznivců. Přitom oranžová vína jsou možná nejstarší podobou vín vůbec.
Jejich vlastí je totiž Gruzie, kolébka světového vinařství. Dodnes se tam víno dělá stejně jako před dvěma tisíci lety. Celé hrozny se napěchují do amfor zakopaných v zemi, kde kvasí. Z modrých hroznů vzniknou samozřejmě vína červená, ale z bílých, světe div se, oranžová. Jak to? Mošt červených i bílých odrůd je téměř bezbarvý.
Abychom získali červené víno, musíme v moštu vyluhovat slupky. Ty jediné totiž obsahují červené barvivo. Pokud to uděláme s vyzrálými bílými hrozny, což u nás není zvykem, získáme víno oranžové či jantarové barvy. Jeho vůně a chuť bývají doslova omamné. Nevěříte? Tak si oranžové víno řekněte ve své restauraci!
