Skotsko zůstává součástí království. V referendu nešlo jen o ekonomiku, připomíná Jan Čulík

19. září 2014
Referendum o nezávislosti Skotska

Skotové rozhodli. Většina z nich se v referendu vyslovila pro společnou budoucnost se Spojeným královstvím. Proti nezávislosti území hlasovalo 55,3 %. Proč k referendu vlastně došlo? A která ze zúčastněných stran skutečně zvítězila? Otázky pro Jana Čulíka, novináře a pedagoga, který od roku 1978 žije a pracuje ve Skotsku.

„V evropských médiích se píše o nacionalismu, jenže důvod k separatismu není nacionalistický, ale demokratický,“ zdůraznil Jan Čulík v úvodu rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou, která se s ním spojila po rozhlasových linkách do Glasgow.

Čtěte také

Skotští voliči jsou podle Jana Čulíka jednoduše otrávení z politiků. „Politici jsou všude stejní – žvaní a nic nedělají,“ popisuje. Skotové navíc nemají ve volbách tak silný hlas. „Ať hlasují, jak chtějí, nikdy nemají takovou vládu, kterou by zvolili,“ přibližuje.


Separatisté chtěli nakopnout Anglii, aby se také decentralizovala,“ míní Jan Čulík. „Je pravděpodobné, že k decentralizaci skutečně dojde.

Současně připomíná, že v referendu nešlo jen o ekonomickou stránku věci, kterou se tak často zabývala evropská média. Svou roli sehrál také pocit identity.

Je tedy problém skotské nezávislosti vyřešen? „Ne, pokud Angličané nic neudělají,“ zamýšlí se Jan Čulík a připomíná, že mladí lidé se často klonili spíš k myšlence nezávislého Skotska. „Stoupenci nezávislosti navíc velmi podporují potřebu další decentralizace,“ dodává.

V čem se liší Skotsko od Anglie? Proč se pojetím sociálního státu blíží spíš severským zemím? A jací vlastně Skotové jsou? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

Spustit audio
autor: Šárka Ševčíková