Školné na vysokých školách zatím není

Školné na vysokých školách se skloňuje na politické i akademické úrovni už více než deset let. Za tu dobu se politikové neshodli téměř na ničem. Otázka plateb za univerzitní vzdělání se stala téměř evergreenem, který provázejí slovní přestřelky a rozpaky. Jak dlouho se budou tyto dohady objevovat v médiích? Najdou politici v otázce školného někdy společnou řeč?

První zmínky o tom, že se skutečně chystá zavedení školného, sahají do roku 1992. O několik měsíců později se někteří politici nechávají slyšet, že placené akademické studium má spoustu výhod.

Jde především o zvýšení motivace samotných studentů, kteří si náhle uvědomí, že investují do své budoucnosti. Zeptali jsme se i na váš názor.

Anketa: Kde všude by na to měli vzít? Co bychom chtěli po těch dětech? Na všechno máme, ale na budoucnost národa nemyslíme. Díky školnému se dostanou na školy jenom to bohatí.

Leden 1996. Vláda tvrdí, že do voleb otázku školného nevyřeší. Počítá se, že horní hranice ročního poplatku nepřekročí 10 000 Kč.

Březen 1997. Patová situace pokračuje. Rektoři vysokých škol přišli s vlastním návrhem. Za studium by platili pouze problémoví posluchači, například za opakované zkoušky. Rozpaky vycítíte i ze strohých agenturních zpráv.

Podívejte se, já jsem osobně přesvědčen, že každý má právo na to, co si vydělal. Študáci byli první, kdo řvali proti tomu starému režimu, který jim dával školy zadarmo. Tady dostali demokracii, která po nich chce školné.

Neústupnost pravice a levice se naplno projevila v roce 1998. Školné pro všechny sociální demokraté zcela zavrhují. Zjistilo se, že největším kamenem úrazu jsou sociální rozdíly mezi vysokoškoláky, a tedy, jak definovat bankovní půjčky na školné.

Posuňme se o další čtyři roky, do současnosti, kde hraje hlavní roli poslanec Unie svobody Petr Matějů. Zatím jako jediný dotáhl návrh na zavedení školného do nějaké závěrečné podoby.

Petr Matějů, US: My ten systém chceme nastavit tak, aby ti, co na to mají, si zaplatili. Ti, co sice nemají, ale nebojí se si půjčit, aby si půjčili a ti, kteří jsou na tom opravdu velice špatně, aby navíc dostali od státu velkou podporu.

Matějů se několikrát obořil na odpůrce školného, že nechápou základní smysl tohoto kroku. Školné v rozmezí 6 500-26 000 Kč ročně podle vybraného oboru, má výrazný psychologický efekt.

Petr Matějů, US: Má nesmírný význam motivační a pak teprve zprostředkovaně ekonomický. Jde o to, aby se racionalizovala poptávka vysokoškolském vzdělání, aby byla větší zodpovědnost pro volbu oboru, aby byla větší zodpovědnost vysokých škol vůči studentům, aby studenti uvažovali trošku dříve než půjdou něco studovat, jak asi si budou vést na trhu práce.

Vláda byla zpočátku ve sporu o školné opatrná, alespoň co se týče mediálních vystoupení. Později ale přitvrdila, jako ministr školství Zeman.

Eduard Zeman, ministr školství: Pokud jsem použil kategorický výraz, že tento návrh může znamenat vyslovenou lež, tak právě mluvím o tom, že operuje s nereálným školným, které by spolykalo jenom udržování celé té provozní sítě. Autor podle mě nemůže zase být tak dalece neinformovaný, aby toto nevěděl. Čili předpokládám, že on si vlastně jen otvírá dveře k daleko vyššímu školnému. Ve skutečnosti pak půjde o školné v řádu 50 000 a více.

Ve hře ale nejsou jen politici. Do boje proti školnému se pustili také vysokoškoláci, například Zdeněk Štefek z iniciativy SOS Student.

Zdeněk Štefek, SOS Student: Nasbírali jsme na více než osmdesáti petičních akcích přes 10 000 podpisů, což byl náš takový mezník, který jsme si dali za cíl.

Našel jsem studenta, který se v nedávné době angažoval přesně naopak. Přesvědčoval své okolí, že školné má skutečně smysl. Podle Josefa Hladkého totiž není pravda, že na univerzitách jsou pouze zodpovědní lidé.

Josef Hladký, student: Studenti ze své podstaty hledají nějaké řešení, které by pro ně znamenalo co nejméně bolesti. To znamená, že tu školu přímo neflákají, ale snaží se různé věci obejít. A potom, když za něco platíte, tak chcete, aby i učitelé se snažili k tomu přistupovat zodpovědněji než přistupují.

Samostatnou kapitolu tvoří rektoři vysokých škol. Školné sice podporují, ale s celou řadou výhrad.

Obávají se především toho, že peníze od studentů se rozplynou jinde než v rozpočtu příslušné školy.

Václav Roubíček, VŠ Báňská v Ostravě: Nejsem pro takový návrh, který je komplikovaný a který je založen zejména na pomoci bankám, nikoli školám. Ale principielně jsem pro to, aby školné bylo. Jsem tedy pro to, aby podle zájmu a podle taktiky jednotlivých škol bylo školné zavedeno.

Petr Pánek, Ostravská univerzita: Komplikovaný návrh a navíc celé to financování celého toho systému bude stát hodně peněz.

Lidovci oznámili s dostatečným předstihem, že pro školné ruku nezvednou. Opatrný postup je na místě, řekl poslanec KDU-ČSL Vilém Holáň.

Vilém Holáň, KDU-ČSL: Neradi bychom přistoupili k tomuto zákonu takovýmto převratným způsobem.

Poslanci parlamentu školné opět smetli se stolu. Jedním z jazýčků na vahách byli právě lidovci, kteří se přidali k sociálním demokratům a komunistům.

Šavlování argumenty se během deseti let prakticky nezměnilo, pouze přiostřilo.

Tomáš Jarmara, politolog: Záležitost okolo školného na vysokých školách je výsostné politikum, protože je to sociálně citlivé téma. Víceméně se rozdělili poslanci podle stranické příslušnosti a projednávání školného před volbami je velice citlivá věc. Navíc si myslím, že to byla osobní iniciativa pana poslance Matějů a zřejmě asi si měl získat větší politickou podporu. Ta záležitost školného je spíše pro novou vládu.

Petr Matějů to ale nevzdává.

Petr Matějů, US: Nechci předvídat, ale budeme pravděpodobně připravovat jisté varianty tohoto zákona pro jiné země.

A co třeba průzkumy veřejného mínění? Zavedení školného podporují podle agentury STEM až tři pětiny veřejnosti. Ještě před čtyřmi lety byly hlasy pro a proti v rovnováze.

Vysokoškoláci mohou zatím v klidu spát. Politici jsou zatím stále na začátku.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.