Škodovka začala s výrobou svého prvního hybridního modelu. Vypravili jsme se přímo na výrobní linku

21. září 2019

V Česku přibývá aut na hybridní pohon, a to jak na silnicích, tak těch, která sjíždějí z výrobní linky některé z továren v Česku. Korejské Hyundai v Nošovicích od loňska vyrábí hybridní SUV Tucson. A tento týden spustila produkci svého prvního hybridního modelu i tuzemská škodovka. Jak se výroba Superbu iV liší od stejného vozu se spalovacím motorem, zjišťoval reportér Experimentu Vojtěch Koval.

Čtěte také

Pracovník výrobní linky v Kvasinách právě pomocí mechanického ramene zdvihnul 140 kilogramů vážící hlavní baterii pro hybridní Škodu Superb iV a umístil ji na podvozek. Na této výrobní lince vznikají jak hybridní vozy, tak ty se spalovacím motorem.

Toto stanoviště je ale určené jen pro hybridní verze iV. „Ostatní podvozkové rámy tudy mohou projet nebo je na nich proveden menší počet operací,“ vysvětluje vedoucí montáže v kvasinském závodě Jiří Pacák.

Hybridy vyžadují speciální péči

Zbytek cesty výrobní linkou je pro hybridní i benzínové a naftové superby stejný. Ale zatímco sestavená auta se spalovacími motory na konci linky nastartují a odjedou do další části haly, hybridy musí pracovníci pomocí speciálního vozíku odvézt do nové PHEV haly, která je určená jen pro hybridní vozy.

Jelikož motor u Superbu iV startuje pomocí elektromotoru, musí u něj být propojená baterie. To se děje až na těchto dokončovacích pracovištích. Zde dojde ke spojení vysokonapěťové baterie s řídicí a nabíjecí jednotkou, doplní se chladicí kapalina pro uzavřený okruh baterie řídicí jednotky, udělá se kompletní oživení a první nastartování,“ vyjmenovává Jiří Pacák.

Bezpečnost především

Kvůli práci s vysokonapěťovými bateriemi musela Škoda Auto v Kvasinách zavést i nová bezpečnostní zařízení. Termokamery umístěné na jednotlivých stanovištích hlídají, jestli se baterie nepřehřívají.

Čtěte také

Zvýšení teploty indikuje mechanické poškození baterie. Signál z termokamer je proto vedený na dispečink hasičů, aby se situace řešila co nejrychleji. „Pokud bychom dosáhli kritické teploty, vůz bychom okamžitě v ručním režimu dostali z té části výrobní linky pryč. A velitel zásahu by rozhodl, jestli budeme vůz transportovat, nebo hasit přímo na místě,“ popisuje Pacák.

Pracovníci mají nacvičenou modelovou situaci, během níž transportují vůz, ruční termokamerou kontrolují teplotu a odvezou ho na odstavnou plochu, kde se rozhoduje o dalším postupu.

S rutinou pomáhá virtuální realita

V hybridní PHEV hale vzniklo 40 nových pracovních míst. Všichni její zaměstnanci musí projít intenzivním třídenním školením. Při něm si na cvičném voze zkouší zapojovat jednotlivé součásti vysokonapěťového systému. Přesný postup se učí i pomocí virtuální reality.

Virtuální trénink nám dává jistotu ve sledu jednotlivých úkonů a pracovník při něm získává spolu s rutinou také jistotu, že kroky dělá správně za sebou, používá správné nářadí a tak dále,“ popisuje Petr Vokoun z kvasinského tréninkového centra.

Testovat, testovat, testovat

Hlavní důraz ale v tréninkovém centru kladou na praktické testování, a to i těch nejmenších detailů. Petr Vokoun mi například předvádí správný postup při zapojování vysokonapěťových zásuvek, který musí montéři vždy dodržovat.

Prvním krokem je zasunutí do polohy jedna, poloha dvě je doražení a tři pojistka,“ předvádí.

Nových hybridních superbů zpočátku v Kvasinách vyrobí 20 denně. Do konce roku by ale toto číslo mělo narůst až na 60 kusů každý den.

autoři: Vojtěch Koval , and
Spustit audio

Související