Skejťáci v džínách… Letní olympiádu v Tokiu zpestří nové disciplíny

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy skateboard-2938359_1_171127-080316_pj.jpg
0:00
/
0:00

Zatímco v roce 1896 se na historicky první letní olympiádě závodilo v devíti sportech, za rok v Tokiu bude tento počet více než čtyřnásobný.  Mezinárodní olympijský výbor ve snaze přiblížit akci mladší generaci zařadil do programu her v Japonsku šest nových sportů. Z toho čtyři se na olympiádě představí vůbec poprvé.

V japonské metropoli budou o medaile z olympiády premiérově bojovat skateboardisté, surfaři, sportovní lezci a karatisté. Po osmi letech se pak do programu her vrátí baseball a softball.

Díky zařazení nových sportů má Česko pro Tokio velkou medailovou naději v šestadvacetiletém Adamu Ondrovi, trojnásobném mistrovi světa ve sportovním lezení, který o startu pod pěti kruhy snil už od dětství.

„Už tehdy jsem se věnoval lezení, někdy v sedmi, osmi letech snil o tom, že by lezení bylo na olympiádě,“ vypráví.  

Skejťáci v džínách

Japonci se na Olympiádu těší, víc než o sport jim jde o samotné fandění

Český dráhový cyklista Tomáš Bábek

Rok před začátkem letní olympiády v Tokiu je zájem o hry enormní. Japonští organizátoři by v předprodeji dokázali prodat desetkrát víc vstupenek, než se vejde diváků do hledišť. Ve druhém díle seriálu se vydáme přímo do Japonska, kde se jedna česká sportovkyně natrvalo vryla do paměti. Stačí říct Olympijské hry 1964 v Tokiu a gymnastka Věra Čáslavská.

Stejně jako pro Ondru je olympiáda v Tokiu velkým cílem i pro skateboardistu Maxima Habance. Zařazení sportu, který proslavil především Američan Tony Hawk, do programu olympijských her skateboardovou komunitu rozděluje.

Navzdory posunu na největší světové sportovní jeviště si sedmadvacetiletý Habanec myslí, že skateboarding nic ze svého kouzla neztratí. „Určitě si zachová svou image… Na olympiádě budou skejťáci pravděpodobně jezdit v džínách a v triku, což je super“ pochvaluje se Habanec.

Breakdance prý není sport

Skateboarding nemusí být do budoucna jediným sportem spjatým s ulicí, který se představí na letní olympiádě. Už jen souhlas Mezinárodního olympijského výboru a oficiální zařazení do programu chybí k tomu, aby se v roce 2024 v Paříži bojovalo o medaile v breakdance.

„Jedni jsou odpůrci, že breakdance není sport, ale umění a životní styl. Druhý tábor je nadšený, protože najednou breakdance vyleze z ulice a undergroundových klubů,“ říká trenér breakdance Robert Kysela, podle kterého není náhodou, že tento netradiční sport míří do olympijského programu právě teď, když budou hry v evropské velmoci Francii a poté v roce 2028 v kolébce breakdance – ve Spojených státech.

Počítačové hry? To je daleko

V souvislosti s olympiádou se čím dál častěji hovoří taky o takzvaných e-sportech. To ale podle Jiřího Kejvala zatím není aktuální.

„Musí se především prokázat nějaká fyzická činnost, což je obtížně zdůvodnitelné v případě počítačových her. K tomu, aby se nějaká z počítačových her mohla stát součástí olympijských her, je ještě hodně daleko,“ míní.