Sin Fang Bous - Islandský recept z Morr Music
Zima se s námi sice zdaleka neloučí. Pro ty, kteří netrpělivě vyhlíží příchod teplých slunečních paprsků, tu je optimistická vzpruha v podobě desky Clangour islandského projektu Sin Fang Bous. Až nám zbankrotuje stát, tak si musíme vzít příklad právě odsud!
Island jako stát se potácí v hlubokém ekonomickém srabu, ale podle alba projektu Sin Fang Bous to zas tak zle nevypadá. A ruku na srdce, když si spojíme jméno jediného protagonisty Sindriho Már Sigfússona s další kapelou, která na Morr Music nedávno vydala svůj debut - Seabear, vše do sebe začíná jednodušeji zapadat. Ani šestičlenná indie-popová mašina, jíž je Sindri členem, totiž není obdoba bolestínů a krajanů Sigur Rós a melancholii, bez které se na tomto ostrově snad ani nelze narodit, balí do novinově lehkého papíru s potiskem naivity 60. let.
Sindri se celkem logicky spoléhá na trochu více (indie) elektroniky, ale s průběhem reprodukce alba se sound zahušťuje větším množstvím akustických nástrojů. Takto by hráli Beach Boys, kdyby nesurfovali ve slunné Kalifornii, ale nahřívali své kosti v termálních pramenech islandských sopečných zlomů. Album Clangour je svým způsobem typická deska Morr Music. Je optimistická, popově lehko stravitelná, přesto s nezaměnitelným indie pelem, který má tentokrát víc retro příměsí než obvykle. To znamená, že neodkazuje patnáct až dvacet let nazpět jako ostatní evropští kolegové, ale rovnou čtyřicet, stejně jako Američané Animal Collective nebo Caribou. Thomas Morr ví, proč Sin Fang Bous vydává. Boční projekt Seabear má totiž stejnou kvalitu jako domovská kapela. Pro severské optimisty je tohle rozhodně pozitivní novina!
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.