Šifrované zprávy? O naší korespondenci mají zájem tajné služby i kriminálníci, říkají redaktoři Antiviru

16. říjen 2023

Některým kamarádům píšeme na Facebooku, jiným přes WhatsApp, někomu na Telegram nebo kvůli bezpečnosti používáme raději Signal. Jaký je mezi aplikacemi rozdíl? A kdo, kromě vás, může vidět zprávy a fotky, které posíláte? Další pořad Antivirus o bezpečnosti na internetu je o šifrovaných zprávách.

Pokud je šifrování správně udělané, zajistí, že vaše zprávy nemůže číst nikdo, kdo se chatu neúčastní. Takže ani váš poskytovatel internetu a dokonce ani ten, kdo tu chatovací aplikaci provozuje. „Ideálně by ani neměl vědět, kdo a s kým si píše,“ vysvětluje redaktorka Jana Magdoňová.

Čtěte také

„Když si s někým píšu, nechci, aby mi kdokoliv koukal přes rameno. Třeba proto, aby mi pak nenabízel reklamy podle toho, o čem se bavím s kamarády. Nebo když prosím kamarádku doktorku o radu s nemocí. Nebo třeba když se s rodinou dohadujeme, koho budeme volit,“ dodává redaktor Jan Cibulka.

Signal šifruje rovnou

A nejsou to jenom reklamní firmy, které by takové informace chtěly sbírat. „Jak víme díky dokumentům, které v roce 2010 vynesl whistleblower Edward Snowden, mají o naši korespondenci zájem i tajné služby.“

Aplikace se liší hodně podle toho, jak moc chrání vaše soukromí. WhatsApp vyvíjí společnost Meta, tedy Facebook, a zprávy sice šifruje tak, že je nikdo číst nemůže, ale pořád sbírá informace o tom, kdo a kdy si s kým píše. Meta to používá právě na nabízení reklamy.

Facebook Messenger nebo Telegram zprávy samy o sobě nešifruje, jejich provozovatelé je tak mohou číst. „Ale v obou případech si v jednotlivých chatech šifrování můžete ručně zapnout,“ upozorňuje Magdoňová s tím, že Signal zprávy šifruje rovnou a informace o tom, s kým si píšete, nesbírá. Proto ho používají novináři nebo třeba politici.

Zákony pro kontrolu zpráv

Čtěte také

V Americe i v Evropské unii jsou snahy prosadit zákony, které by nějakou kontrolu zpráv zavedly. Nejčastěji se mluví o boji s dětskou pornografií nebo terorismem, ale bez ohledu na konkrétní trestné činy by to znamenalo automatické, a v některých případech i ruční kontrolování jednotlivých zpráv.

Proto je řada evropských států proti. Evropská komise se je snaží k souhlasu přesvědčit. Zaplatila si třeba reklamu na síti X, dříve Twitteru, která mířila na některé evropské státy, včetně Česka. „Podává to tak, že bez tohohle nástroje nemáme šanci zastavit zneužívání dětí na internetu.“  

Útoky na novináře

Čtěte také

Celé se to komplikuje o to víc, že součástí toho balíčku jsou i další věci, které opravdu mohou se zneužíváním dětí online pomoci. Tím že komise obě věci spojuje, staví národní státy do problematické situace.

Ale pokud jednou šifrování prolomíme, nebudeme mít jistotu, kdo všechno toho zneužívá. Už dnes dochází skrze digitální nástroje k útokům na novináře nebo advokáty. A děje se to i v EU. „A zájem o soukromé informace z chatů nemají jen tajné služby nebo bezpečnostní složky, ale i kriminálníci,“ zdůrazňuje Magdoňová.

Podle pirátského europoslance Marcela Kolaji se k tomu tuhle středu sejde vládní výbor pro Evropskou unii. Česko je sice malá země, ale názory na šifrování jsou v Radě EU rozdělené. „Češi tak mohou být takovým jazýčkem na vahách, která pomůže rozhodnout, kam se v otázce šifrování unie vydá,“ uzavírá Cibulka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.