Severské otcovské dovolené

Když se mým českým kamarádům a známým zmíním o tom, že jsem s naším momentálně rok a půl starým synem již čtvrtý měsíc na otcovské dovolené, setkávám se hlavně s dvěma typy reakcí. Tou první je přímý či skrytý podiv nad tím, zda jsem opravdu chlap a zda mám v pořádku mužské já. Ve druhé je ironie o poznání méně a zní asi takhle: Kdyby bylo něco takového možné v době, když byly mé děti malé, a kdybych měl dnešní rozum, i já bych to asi zvážil.

Samozřejmě, že si dovedu představit takzvaně chlapštější práci než přebalování. Každopádně už ale vím, že i starost o takového mrňouse ode mne vyžaduje kus chlapa. Tak jako tak je zajímavé, že mí švédští kamarádi se už na nic takového neptají. Ví totiž své.

Švédsko je jednou z nejrovnoprávnějších společností na světě a otcovské dovolené tu mají víc než třicetiletou tradici. Kojit otce zatím – zaplaťpánbu – nenaučil ani emancipovaný švédský stát. Starost o dítě v délce nejméně 60 pracovních dnů by tu měl nicméně absolvovat snad každý mužský rodič.

Celkově dostávají švédští rodiče s narozením každého dítěte nárok na 480 placených dnů rodičovského volna. Jak si je rozdělí, je z velké části na nich – ovšem až na oněch 60, které muž ženě přenechat nesmí. Volno se nemusí čerpat hned v prvních letech života dítěte - je možné využít je až do dovršení osmi let jeho věku. Právě to bere otcům argument, že s mrňaty být doma nemohou, protože „muži přece nekojí“. Otcové mohou přijít na řadu až poté, co matky kojit přestanou.

Muži ovšem většinou vybírají jen ono takříkajíc povinné otcovské penzum. Ve smíšených povoláních bývá pracovní prostředí k otcům tolerantnější než v profesích, v nichž se – alespoň na povrchu – mužnost spojuje hlavně s tvrdostí a navenek vystavovaným chlapáctvím.

Podle jakéhosi průzkumu se švédští muži na otcovské dovolené naplno věnují dětem asi čtyři hodiny denně. Zhruba hodinu mají na své osobní potřeby, další hodinu pak na přípravu jídla a stejně dlouhý čas věnují přes den koukání na televizi. Vůbec nejméně populární je mezi chlapy v domácnosti šití a pletení. Každý statistický Švéd na otcovské se těmto aktivitám věnuje ne víc než třicet sekund denně. Musím se přiznat, že já sám mám v kolonce šití a pletení velkou nulu a měnit na tom nic nehodlám, i kdyby byla společnost kolem emancipovaná třeba až na půdu.

Výzkumníci zdůrazňují, že oba rodiče si rozdělením rodičovského volna vyzkouší roli svého protějšku a odvyknou od vžitých stereotypů. Taková zkušenost podle některých švédských expertů prokazatelně prospívá kvalitě soužití a podněcuje chuť přivést na svět více potomků. Riziko rozvodu je prý bez otcovské dovolené dokonce o 30 procent vyšší.

Kdoví. Soudci toho, jakými jsme my muži rodiči, nejsou a nebudou statistikové, ale jen a jen naše děti. Náš 18měsíční drobek má ovšem momentálně zcela jiné starosti. Pochopitelně ovšem doufám, že mou radost z toho, že jsem teď tolik s ním, jednou zúročí k čemusi k dobrému. A snad i trochu ocení.

Tomáš Sniegoň, Skandinávie

autor: Tomáš Sniegoň
Spustit audio