Setkávat se se staršími lidmi je přínosné a důležité, říká autorka knih pro prarodiče a děti Monika Kopřivová

2. březen 2019

Miluje příběhy, vyprávění. Monika Kopřivová je vystudovaná lékárnice, matka tří dětí a před lety si otevřela Babičkářství. Pomáhá seniorům a jejich rodinám najít k sobě vzájemně cestu. Kudy na to, aby to fungovalo? Co tomu může pomoci? Ptala se moderátorka Patricie Strouhalová.

Někdejší lékárnice změnila svůj obor, aby vytvořila vydavatelství a napsala knihu Babičko/Dědečku, vyprávěj, která umožňuje netradiční formou najít cestu mladší generace k seniorům, jež jsou často úplně sami. Knihu si zájemci vytvářejí spolu s rodinou vyplňováním jednotlivých otázek.

Nápad na takový titul se zrodil v době, kdy jí dědeček věnoval své vlastní paměti. „Byl to dárek, který jsem vždycky chtěla. Pak jsem zjistila, že po něčem takovém touží i ostatní a myšlenka byla na světě,“ vzpomíná na své začátky.

Autobusová zastávka jako místo k rozjímání a vzpomínání? Bruntálští senioři takové speciální místo mají

Zastávka v bruntálském centru Pohoda je součástí reminiscenční terapie

V době, kdy se vám kvůli stáří či nemoci zúží celý svět na jeden pokoj a chodby nějakého sociálního zařízení, je každá maličkost oživující vzpomínky velmi cenná. Toho jsou si vědomi v Centru sociálních služeb Pohoda v Bruntále.

Kniha slouží jako časová osa a dokumentuje vývoj člověka s nejzásadnějšími událostmi v jeho životě. Generace seniorů zažila těžké chvíle, jakými je například válka – i těmto tématům se publikace věnuje; jemně a s pochopením. „Knížka je naprosto živá, mohou se tam vlepovat fotografie nebo výstřižky z novin. Každý si najde svoji odpověď,“ vysvětluje bývalá lékárnice. Setkávat se se staršími lidmi je podle ní přínosné a důležité. Senioři jsou naopak rádi, když je o jejich životní příběh zájem.

Vzpomínka jako ráj

Dobrý nápad se rozrostl do takové šíře, že Monika Kopřivová založila vlastní internetový obchod Babičkářství. Nabízí unikátní dárky pro celou rodinu, které mají obohacovat rodinná setkání a mezigeneračně stmelit její členy. Využívá prvků reminiscenční terapie. Například díky speciálním kartičkám nebo hrám se senioři dokážou rozvzpomenout a vyprávět příběhy, které byly dávno zapomenuté, i nikdy předtím nevyřčené.

„Každá vzpomínka je ráj, který nám nikdy nikdo nevezme. Když vlastní rodina inspiruje děti, že jejich babička je inspirativní osoba, se kterou je nutno komunikovat, tak může  být pocit z celé generace seniorů pozitivní,“ říká autorka. Její tvorba nestagnuje, hranice pochopení se snaží posouvat dál a věnovat pozornost také mladé generaci.

Spustit audio