Šestidenní válka otevřela před 50 lety statisícům osadníků cestu na západní břeh Jordánu

Osm set tisíc Izraelců žije v takzvaných židovských osadách na západním břehu Jordánu. Před padesáti lety otevřela cestu k jejich výstavbě Šestidenní válka. Osady, které OSN považuje za nelegální, zakládali sionisté s cílem obsadit území okupované armádou také civilisty. Z původních několika karavanů vyrostla za desítky let plně vybavená města.

„Ariel nebyl založený jako město. Usadilo se tu nejdřív čtyřicet rodin, nebyl tu žádný vodovod, měli jediný generátor na elektřinu,“ líčí Avi Zimmerman začátky dnes bezmála dvacetitisícového izraelského města na palestinském Západním břehu.

„Jakmile se sem zavedla elektřina a voda, začalo přicházet víc a víc lidí. A za deset let už měl Ariel sedm tisíc obyvatel. Po pádu železné opony v roce 1989 se do Izraele vydali židé ze Sovětského svazu. Starosta to viděl jako velkou příležitost a během dalších pár let ruští židé populaci Arielu zdvojnásobili,“ říká Zimmerman, který tu šéfuje neziskové organizaci, která rozvoji osady pomáhá.

V jednom z rodinných domků s výhledem do krajiny bydlí Dína Šalitová, která se svým manželem pochází z Kanady.

„Zpočátku často netekla voda. Armáda sem pak přivezla cisternu a chodili jsme si s kanystry. Tehdy jsem říkala manželovi: tohle nevydržím. A vidíte, po pětatřiceti letech jsme pořád tady," říká Dína, která připouští, že důvody usadit se v Arielu byly z velké části ideologické. Osidlovat palestinské území okupované izraelskou armádou znamená pro sionisty rozšiřovat území Izraele až k Jordánu.

Murád se svým bratrem tady smaží faláfel. Pocházejí z nedaleké palestinské vesnice Salfít. Za práci jsou rádi, dělají tu ale za podmínek, za kterých by Izraelci nepracovali. „Pracuju každý den, nemám žádné volno. Ani dovolenou. Jiná práce není, musím se přizpůsobit,“ přiznává Murád a zvedá se připravit skupince izraelských vojáků sendviče s faláfelem.

autor: mac
Spustit audio