Sehnat peníze od státu je kombinace magie, hypnotizmu a šikovnosti, říká Leoš Válka z DOXu

„Žádná instituce na světě tohoto typu na sebe nevydělá,“ říká Leoš Válka, který byl hostem pořadu Řečí peněz. „Nedá se to dělat jako byznys, žádná výstava není zisková,“ dodává.

Silné osobnosti se generují jen na rozhraní epoch. Na takovém rozhraní teď nejsme a podle toho ten náš leadership taky vypadá, řekl psychiatr Höschl na veřejné debatě v DOXu

• Upravit
• Smazat

Chrání, nebo rozdělují zdi naši společnost? Proč si volíme silné lídry? Potřebujeme vůbec společnost jednotnou, nebo nás „naši vládci“ vlastně chtějí mít „rozhádané“ a tak líp manipulovatelné? Témata veřejné debaty Plusu s Michaelem Rozsypalem za mikrofonem. 

Za deset let existence má tak DOX, který působí jako akciová společnost, celkovou ztrátu kolem 50 milionů korun. Na její úhradě se každoročně podílejí akcionáři. Leoš Válka je mezi nimi už nejmenší. Dalšími spolumajiteli se stali v minulých letech postupně lidé z finanční skupiny RSJ, Václav Dejčmar, Libor Winkler a Karel Janeček. Ten je nyní největším vlastníkem DOXu.

Že se s nimi Leoš Válka tehdy domluvil, považuje téměř za zázrak. „Je to naprosto nevídaný počin podpory a účasti na ztrátách, ne tolik v zahraničí, ale hlavně u nás,“ říká Válka k jejich vstupu do „firmy“.  

Peníze na pokrytí ztrát by už nyní sám Válka neměl. „Já jsem přeskočil do kulturní sféry se vším všudy. Vyžaduje to spoustu času, takže jsem musel všechny ekonomické aktivity utnout a žádné peníze už nemám,“ vysvětluje Válka. Do Doxu doposud investoval zhruba 45 milionů korun. „Slovo investoval ale není namístě. Asi utopil, ale utopil jsem ty peníze s pocitem, že jiná cesta není,“ říká s úsměvem a s ujištěním, že ho to, co vybudoval, uspokojuje.

Každoroční boj o peníze

Naopak velké „neuspokojení“ – s nadsázkou – cítí ze strany státu. Od ministerstva kultury získávají ročně dotaci zhruba 800 tisíc korun, a to při jejich čtyřicetimilionovém rozpočtu. „Ministerstvo kultury má blíž k památkám, to živé současné umění včetně divadla či literatury, to je tam na chvostíčku. Na to jsou tam dva lidi,“ popisuje.

Čtěte takéZakladatel DOXu Leoš Válka: Dobré umění vás zmrazí, smete a vykopne do jiného světa

Faktem podle něj je, že obecně má ministerstvo málo peněz. A když ještě přijdou instituce, jako je DOX, je těžké úředníkům vysvětlit, jak vlastně fungují a kam je zařadit. „Takže jednotliví zoufalci se tam dobývají, sjednávají si tam schůzky a snaží se uspět. Je to taková kombinace magie, hypnotizmu, reálných čísel a především šikovnosti,“ popisuje s vtipem každoroční boj kulturních institucí o peníze.

„My jsme vzhledem k naší viditelnosti, velikosti, nezařaditelnosti jiní. Nevědí si s tím rady. Mají své formuláře, analýzy, musí se vykazovat náklady na projekty. Takže k tomu musíte mít dešifrovací tabulku a skutečné účetnictví, které musíte podle ní převádět. A oni mají možná také svoje dešifrovací tabulky,“ dodává Válka.

Více menších dárců

Úspěšnější jsou u pražského magistrátu, ten DOXu na letošní a příští rok přiznal grant po pěti milionech korun.

Klíčoví jsou soukromí dárci. V minulosti byl největší mecenáš DOXu miliardář Zdeněk Bakala. „Podporoval nás několik let velmi štědře, dával nám 10 milionů korun ročně, pak se to zmenšovalo. Od roku 2015 už nás nepodporuje vůbec. Nikdy do ničeho nezasahoval, pro nás to byl vysněný typ podporovatele,“ říká Válka. Nyní mají více menších dárců, s příspěvkem kolem dvou milionů korun.