Se státní podporou filmařům nejsou spokojeni ani v Belgii
Řekne-li se Belgie, není filmové umění nebo průmysl asi tím prvním, co člověka napadne. Nejúspěšnější belgický vývozní artikl v oblasti filmu označují anglicky mluvící termínem 'Muscles from Brussels' nebo-li svaly z Bruselu. Ano, je jím nepochybně Jean-Claude Van Damme. Příjmení s touto hollywoodskou hvězdou sdílí i jeden z belgických filmových producentů, generální ředitel společnosti Banana Films Jean-Luc Van Damme. Jaká je podle něj podpora filmařů v Belgii?
Jean-Luc říká, že belgická filmová scéna je do značné míry ovlivněná sousední Francií. On sám se ale před několika lety se rozhodl změnit zaběhnutý styl práce: "Francouzská, nebo belgicko-francouzská kinematografie je obvykle založená na autorských příbězích. Scénárista nebo režisér shání producenta a ptá se ho, jestli by chtěl produkovat jeho film."
Jean-Luc se ale před třemi lety rozhodl pro druhou možnost, která je obvyklá v Americe: koupil práva asi na 4 nebo 5 knih a potom začal hledat režiséra, který by s ním jeden z příběhů mohl natočit - a to v angličtině, aby se film mohl uplatnit na větším trhu a snáze se sháněli investoři. Jean-Luc se dohodl s dánským režisérem Billy Augustem a nedávno skončil v Jihoafrické republice natáčení filmu s rozpočtem 14 milionů dolarů. Jde o koprodukci s účastí 6 zemí a námětem je vztah Nelsona Mandely a jeho vězeňského dozorce s titulem 'Sbohem Bafano'. A kdo bude ve snímku hrát?
"Joseph Feinnes známý ze zamilovaného Shakespeara, Diane Krueger, která hrála Helenu ve snímku Troja a Nelsona Mandelu ztvární Dennis Haysbert, nejvíc známý asi jako prezident Palmer v TV seriálu 24 hodin," říká Jean-Luc Van Damme.
Žádal Jean-Luc a jeho kolegové při financování tohoto projektu o nějakou státní podporu?
"Ne, i když vlastně jsme dostali státní podporu v Německu, protože jeden z produkčních partnerů je německá firma. Tam nám poskytli 5 procent rozpočtu filmu," vysvětluje Jean-Luc. "Ale v Belgii, když zažádáte a režisér filmu ani scenárista není Belgičan, můžete dostat jen 150 tisíc eur, a je s tím spousta papírování. Strávíte tím spoustu času a výsledek je minimální. To prostě nestojí za to."
Pokud režisér filmu nebo scénárista jsou Belgičani, pak snahu o získání podpory jako většinu věcí v Belgii komplikuje podle Jean-Luca dvojjazyčnost této země: "Ve Vlámsku chtějí podporovat vlámské filmy, ve Valonsku zase ve francouzštině. Jenže to je těžké, když dnes na většině filmů musíte mít obvykle spolupráci týmů."
Zajímavější je nová možnost financování. "Je-li to evropská koprodukce, můžeme získat peníze přímo od podniků, které si mohou tímhle způsobem snižovat daně. Jde o to, že podniky, které platí daně, od určité výše mohou místo toho investovat do filmu. Ministerstvo financí s tím přišlo před třemi lety a je to dobrý nápad," pochvaluje si Jean-Luc Van Damme.
Jen za poslední rok se v Belgii získalo pro filmy asi 15 milionů eur, což není zanedbatelná částka. Hlavní háček je ale podle Jeana-Luca v něčem jiném - společnosti, které takto poskytují peníze na filmy, se stávají partnery: "Většina z nich se zajímá o zisk, což je pochopitelné. O filmech nevědí nic, takže jim jde jen o to, aby snímek především vydělal. A to nevede autory k tomu, aby zkoušeli nějaké nové přístupy nebo dokonce experimentovali."
"Takže když investují deset procent rozpočtu, chtějí deset procent ze zisku. Je to jednoduché jako facka. A o to jde i ministerstvu financí," říká na závěr belgický filmový producent Jean-Luc Van Damme.