Se současnou sklizní by ceny jablek měly jít dolů, odhaduje předseda Ovocnářské unie ČR
Moderní technologie jsou investičně náročné a prodražují výrobu ovoce, zvedá se také řada nákladů především na pracovní sílu, ruční práci nelze nahradit robotizací. Podle předsedy Ovocnářské unie České republiky Martina Ludvíka si tak za kvalitní ovoce budeme muset více připlatit. Jaká bude letošní sklizeň? A co znamená bezpečná potravinová soběstačnost?
Ceny jablek v srpnu v obchodech vzrostly na rekordních 50 korun za kilogram, což je meziročně nárůst o 66 procent. Podle Ludvíka se sešlo několik faktorů, které to způsobily. „V průběhu léta se stále prodávají jablka ze sklizně roku 2019, která byla poměrně nízká nejenom v Česku, ale v řadě zemí okolo,“ říká.
Právě na dovozu jablek je Česká republika závislá – dováží se zhruba polovina toho, co Češi spotřebují. „Dá se říci, že jablek na skladě bylo málo nejenom u nás, takže Evropa byla nucena dovážet jablka ze vzdálených destinací jako je Jižní Amerika nebo Nový Zéland,“ dodává.
Čtěte také
Jarní období také zasáhla pandemie, lidé byli informováni, že mají konzumovat více ovoce a zeleniny, a neřešili cenu. „Obchodní řetězce přidávaly na ceně, a dovolím si tvrdit, že minimálně v této věci byly ekonomickými vítězi nouzového stavu,“ upozorňuje.
Letošní sklizeň jablek by měla být v Česku podprůměrná, odhaduje se něco přes 111 tisíc tun. To je ale sklizeň vyšší než v loňském roce. „Je jedno, jestli je úroda průměrná nebo nadprůměrná, rozhodne dovoz, na kterém jsme závislí,“ vysvětluje.
Potvrzuje také, že se současnou sklizní by ceny jablek měly jít dolů – na trh přichází čerstvá produkce, která není zatížená náklady na skladování. „Momentálně pěstitelé prodávají nejčastěji jablka za cenu kolem 25 korun, v obchodech jsou stále kolem 45 korun. K určitému propadu cen by ještě mělo dojít,“ odhaduje.
Potravinová soběstačnost
V dlouhodobém horizontu ceny ovoce podle Ludvíka spíše porostou. Zvedá se celá řada nákladů na pracovní sílu, která nelze nahradit robotizací, budou se také muset realizovat investice, aby se úroda stabilizovala od klimatických jevů. „Dnes dělat ovoce a zeleninu bez závlahy je takřka nemožné. Obávám se, že za kvalitní ovoce si budeme muset postupně více připlatit,“ konstatuje.
Důležitá je rovněž bezpečná potravinová bezpečnost, tedy určité procento, pod kterou by neměla klesnout produkce daného státu. A to měl stát podle Ludvíka brát vážně.
„Právě jablka jsou strategickou komoditou, a měli bychom být soběstační ze 70 až 80 procent v běžných letech. Tuzemští producenti by to dokázali zajistit,“ ubezpečuje.
Související
-
Agroturistika se v Česku rychle rozvíjí. Když to farmáři umí, mají obsazeno i na půl roku dopředu
Když farmář zapíská, krávy se seberou a z pastvy se vrací do stáje přímo pod okny ubytovaných turistů. A těm ani hromada hnoje u brány nevadí.
-
Nemůžeme si dovolit jít cestou energetické nesoběstačnosti, komentuje Havlíček návrh Evropské komise
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje zpřísnění limitu na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.