Se 415 miliony vystačíme, protože musíme. Premiér uznal, že je to málo, říká Helena Gherasim z Asociace adiktologických služeb

Letos hospodaříte se 415 miliony korun. Jak s nimi vystačíte?

Vystačíme s nimi, protože musíme. Na včerejším jednání Rady vlády jsme nicméně zaregistrovali to, že pan premiér uznal, že 415 milionů korun nestačí. A to je důležitý posun.

Čtěte také

Martin Fendrych: Babiš mění státní politiku závislostí. Opouští cestu harm reduction a volí cestu represe

Víte, jak vysoké má být navýšení rozpočtu v příštím roce?

To zatím nevíme. Pan premiér odkázal na to, že záleží na výsledku jednání s ministerstvem financí. I tak ale už v tuto chvíli máme přehled o tom, kolik by bylo potřeba.

Když jsme se dívali na čísla za poslední čtyři roky, viděli jsme, že žádosti organizací rostou každý rok. V roce 2024 to bylo 470 milionů korun, letos to bylo už 588 milionů korun a pro další rok předpokládáme, že to bude 623 milionů korun. To je částka, kterou stávající adiktologické služby hlásí jako potřebnou, aby byly schopny pokrýt péči o klienty a práci s nimi.

Věříte tomu, že se vám tyto prostředky podaří získat?

Záleží na tom, jak dopadne jednání pana premiéra s ministerstvem financí. My samozřejmě v tuto chvíli můžeme stavět pouze na tom, co nám bylo přislíbeno, tedy na tom, že pan premiér uznává, že 415 milionů korun je málo a že by bylo zapotřebí dotační titul navýšit.

Jak vůbec hodnotíte včerejší jednání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, první po zásadní reorganizaci?

Z mého pohledu šlo o jednání, které nebylo příliš o konkrétních výsledcích, ale o potvrzení nebo ujištění směru, kterým se financování a adiktologická péče mají ubírat v dalším roce. Je ale jasné, že skutečnou váhu závěrů nebo příslibů ukáže až samotné dotační řízení společně s tím, jak se poté v praxi osvědčí i přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví.

Čtěte také

Pavel Bém: Forma mého konce byla nedůstojná. Nechci ale zahodit 35 let budovaný systém boje se závislostmi

Od července se protidrogová politika přesunula z gesce premiéra Andreje Babiše právě pod ministerstvo zdravotnictví. Proč jste se tomu tak vehementně bránili?

Historicky jsme této situaci nebyli vystaveni poprvé, ona tady byla už poněkolikáté. Já sama jsem tuto situaci zažila za svoji dvacetiletou kariéru v adiktologických službách čtyřikrát nebo pětkrát. Vždycky se to ale podařilo zastavit právě s ohledem na to, že oblast závislostí je oblast, která má nesmírně široké zaměření. Kromě toho, že řešíte nelegální drogy, což je asi každému jasné, tak tam spadá i problematika alkoholu, tabáku a nových psychoaktivních látek, které neustále vznikají, ale také digitální závislost a gambling.

Agenda je hodně široká, a aby opatření byla efektivní, je zapotřebí je řešit z různých úhlů pohledu, nejen z pohlede péče nebo prevence, ale je třeba řešit i cenotvorbu, daně i otázky týkající se černého trhu. Záběr celé problematiky je velmi široký a my máme velké pochybnosti o tom, zda jeden jediný vybraný resort je schopen vše obsáhnout.

O přesunutí agendy Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky pod resort zdravotnictví nevěděl tehdy v květnu ani tehdejší národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Podle jeho předchůdce Jindřicha Vobořila protidrogový program nemůže pod ministerstvem fungovat a prý hrozí strmý nárůst problémů spojených s drogově závislými. Proč?

Právě z těch důvodů, které jsem uvedla – záběr opatření, které je zapotřebí řešit, je hodně široký a ministerstvo zdravotnictví má v gesci i jinou stejně důležitou agendu. Nejsme si jisti, jestli je schopno celou tuto šíři pokrýt.

Čtěte také

Škrty dotací pro adiktologické služby by znamenaly rozvrat systému. Oblast závislostí si zaslouží vlastní zákon, míní Hollan

Vy jste tvrdila, že ministerstvo zdravotnictví neumí administrovat váš dotační program, že může dojít k problémům při poskytování služeb. Trvá vaše obava i po včerejší schůzi?

To je zajímavá otázka, protože toto stanovisko, že ministerstvo zdravotnictví neumí financovat dotační titul protidrogové politiky, vyplývalo z toho, že nás o tom ministerstvo zdravotnictví v průběhu uplynulých mnoha let opakovaně ujišťovalo. Opakovaně říkalo, že to neumí. Když jsme se třeba pokoušeli jednat o tom, jakým způsobem hradit sociální pracovníky v kontaktních centrech, ministerstvo zdravotnictví uvádělo, že to nepatří do jejich gesce, že oni sociální část hradit nemohou. A na tom jsme stavěli.

Nyní jsme byli ubezpečeni o tom, že ministerstvo zdravotnictví nemá žádný problém s hrazením sociální složky, že bude převzat dotační program tak, jak říkal pan ministr Vojtěch, jedna ku jedné beze změny. Takže uvidíme, jak to nakonec proběhne.

Podle Vojtěcha tato politika závislostí jednak tedy neoslabuje a, jak jste teď řekla, ministerstvo dotace bude rozdělovat stejně, jako to dělal Úřad vlády. Nemá to logiku, že agenda spadá pod zdravotnictví?

Pro nás ne, protože ona to není jen zdravotnická agenda, ale i agenda zdravotní a sociální – je tam část prevence, vzdělávání, má to přesahy třeba i do vězeňství. Záběr je skutečně široký. V tuto chvíli, kdy už je přesun hotov, mi ale přijde skoro zbytečné nad tím speciálně přemýšlet.

Čtěte také

Protidrogový koordinátor: Problém závislostí se neřeší systémově. Investice do prevence by ušetřily životy i státní rozpočet

Přece jenom se zeptám... Jak podle vás může být zachována meziresortní koordinace, což byl ten hlavní problém, který jste reorganizaci vyčítali?

Myslím si, že to není úplně otázka na mě, ale možná na pana premiéra nebo na pana ministra zdravotnictví. Nevím, jakým způsobem to mají vymyšleno. My máme v tuto chvíli jenom ujištění, že všechno bude v pořádku.

Čekací lhůty na adiktologickou ambulanci jsou tři měsíce. Prodlužují se teď?

Ano, k prodlužování čekacích lhůt dochází, a právě proto jsme v očekávání toho, jak bude vypadat dotační titul pro další rok, jestli se skutečně podaří prostředky navýšit. Bavíme se ale v tuto chvíli jenom o tom, jak dostatečně saturovat stávající síť. Nebavíme se zatím o tom, jak ji rozvíjet, jak rozšiřovat o programy, které jsou potřeba, jak rozšiřovat intervence v návaznosti na to, jaké nové výzvy přicházejí, třeba v souvislosti s již zmíněnými psychoaktivními látkami...

Stále platí, že adiktologické programy v Česku zajišťují téměř výhradně neziskové organizace. Co všechno to obnáší? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.