Sbírka starých mistrů, park s vodními příkopy a úchvatné stáje: zámek v Chantilly se těší na své návštěvníky

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zámek v Chantilly pochází z dvanáctého století. O fous známější zámek ve Versailles je o pět set let mladší
0:00
/
0:00

Kulturní instituce zůstávají nadále zavřené samozřejmě i ve Francii. Stejně tak jsou pro veřejnost zatím nepřístupné památky. Jednou z nejnavštěvovanějších v pařížském regionu je zámek ve městečku Chantilly. Zachovaný interiér i bohatá kolekce uměleckých děl a pláten zajišťovala tomuto zámku vysokou návštěvnost. Teď se ředitel bojí o budoucnost panství – a o pomoc požádal i veřejnost.

Historie slavných rodů

Severně od Paříže, prakticky na pomezí regionu Picardie, najdeme v městečku Chantilly jeden z nejhezčích zámků v okolí hlavního města. Proslavil se nejen pro svou architekturu, ale i vodními příkopy, parkem postaveným podle návrhu slavného architekta Le Nostra, ale najdeme tady i ohromné stáje.

Zámek je velmi starý, pochází už z dvanáctého století, zatímco třeba zámek ve Versailles teprve ze sedmnáctého. Panství Chantilly bylo navíc v majetku velmi známých francouzských šlechtických rodů,“ říká mi na úvod ředitel zámku Christophe Tardieu a vyjmenovává hned tři slavné rodiny: rod Montmorency, Condé a nakonec rod z Orléans. Posledním majitelem ze šlechtického rodu se v devatenáctém století stal Vévoda z Aumale.

Protože neměl žádného dědice, převedl veškerý svůj majetek na Francouzský akademický institut. V jeho závěti stálo, že zámek se musí zpřístupnit veřejnosti. Podmínkou byla i péče o exponáty a hlavně uměleckou sbírku,“ vysvětluje mi.

Obrazy nepřemisťovat!

Vévoda z Aumale si rozhodně nepřál, aby se díla zapůjčovala. A co víc, dokonce se ani nesmí po zámku přemísťovat. Jak jsou zavěšená, tak musejí zůstat.

„Vévoda měl dvě vášně. Prvním byla umělecká sbírka. Ta je přitom naprosto unikátní. Jako jediní ve Francii máme hned tři Raffaelova plátna. Máme obrazy od Poussina, Sandra Botticelliho, od Tiziana i Delacroixe. Ve Francii se jedná o největší kolekci starých mistrů hned po Muzeu Louvre,“ chlubí se ředitel místním unikátem.

Díky vévodově sběratelské vášni tu visí obrazy od Poussina, Sandra Botticelliho, od Tiziana i Delacroixe

Druhou vášní, jak mi dál vypráví, byly pro vévodu z Aumale knihy. A doslova ho nazývá bibliofilem. Překrásná knihovna s ochozem, kde za normálních okolností bývají dočasné výstavy, teď ale zeje prázdnotou.

Zavřeno. Katastrofa

V roce 2020 jsme měli pět měsíců zavřeno. Ztrátu jsme vyčíslili na pět a půl milionu eur. Ten rok pro nás byl skutečně katastrofou. A teď to zatím není o moc lepší. Máme stále zavřeno a musíme platit našich 130 zaměstnanců. Jestli se to nezlepší, tak za chvíli nebude z čeho,“ svěřuje se mi Christophe Tardieu se svými obavami.

Kromě pláten slavných mistrů chce ředitel zámku v Chantilly turisty nalákat na parkurové ježdění nebo gastronomické kurzy

Proto jsme se rozhodli oslovit veřejnost a požádali o finanční pomoc. Náš zámek není ve správě státu, ale je veřejnou institucí. Nemůžeme tak čekat podporu jako jiné památky – Versailles, Fontainebleau nebo Chambord,“ uvádí na vysvětlenou.

Až sedmdesát procent návštěvníků tvoří místní turisté. Zahraničních je o dost méně a ředitel se obává, že jich ještě ubude. Přesto už teď ví, čím je nalákat.

Výlet na celý den

„Chceme lidem doporučit, aby tady zůstali celý den. Není to jen zámek, obrazárny nebo park kolem. Jsou tady i historické stáje z osmnáctého století s Muzeem koní a s parkurovým programem. A přímo tady na zámku pořádáme gastronomické kurzy s přípravou šlehačky – našeho slavného krému z Chantilly,“ dodává ředitel panství a zámku Christophe Tardieu. A vyzývá mě, ať si zámek v klidu projdu, teď tady stejně nikdo není.

Procházím částí, kde jsou ohromné galerie a obrazárny a hledám slavná plátna od Raffaela. Jedna z průvodkyň mě ale zastavuje a upozorňuje na jinou zajímavost: plátno nazvané Oběd ústřic, které namaloval Jean François de Troy na počátku 18. století.

Je na něm totiž vidět nejen nonšalantní oběd francouzské aristorkrace, ale hlavně první vyobrazení lahví šampaňského. A když se podíváte zdálky, je na něm dokonce vidět vystřelený špunt.

autoři: Marie Sýkorová ,
Spustit audio

Související