V Experimentu už jsme několikrát mluvili o projektu S.A.W.E.R., který bude reprezentovat Česko na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji. Systém umí vyrobit vodu ze vzdušné vlhkosti, pomocí speciálního bioreaktoru zúrodnit pouštní půdu a vodu z takzvané desikační jednotky použít pro zalévání rostlin. A právě ta se už začala připravovat na cestu do Dubaje.
Výrabět vodu ze vzduchu zní jako sci-fi. Ale právě tak se chtějí prezentovat čeští vědci na světové výstavě EXPO 2020. Na projektu se podílejí pražské ČVUT a jeho Univerzitní centrum eneregeticky efektivních budov a Botanický ústav Akademie věd.
„Jednotlivé části nejsou neznámé – ale jako vynálezce lokomotivy si pamatujeme také až Stevensona, přestože dal dohromady díly, které byly už známé,“ připíjí generální komisař české účasti na EXPO 2020 Jiří František Potužník tvůrcům desikační jednotky. A čím jiným než vodou, kterou sama vyrobila.
Pracovníci Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradě zařízení několik měsíců testovali v laboratoři, která napodobovala kontejner, v jakém bude jednotka umístěná v Dubaji.
„Trochu nás překvapilo, že realita funguje o něco lépe než teorie. Pro provoz je potřeba o něco nižší chladicí výkon, abychom dostali stejné množství vody,“ hodnotí docent Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov dosavadní testování.
Teď ale v UCEEB konstrukci z dřevěných trámů a dřevotřískových desek zboří a budou postupně desikační jednotku připravovat na převoz do Dubaje. Po přesunu do kontejneru čeká zařízení příštího transport lodí do Dubaje a pak do pouště na první demonstrační testy.
Vyrobit vodu ze vzduchu a třeba i na poušti? Ne, to není sci-fi. Přesně takovým projektem se bude Česko prezentovat na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.
Na jaře desikační jednotka zamíří k prvnímu zájemci, který by chtěl tuto technologii využívat mimo jiné jako zdroj vody pro napajedlo pro velbloudy.
Přestože tedy budou vědci získávat první data z reálného prostředí, na tváři docenta Matušky byste poznali, že ho trochu mrzí, že musí zbořit testovací komoru nechat desikační jednotku odjet. Provizorní laboratoř musí uvolnit místo jiným laboratorním projektům.
„Bouráme ale pouze konstrukci komory, vzduchotechnickou jednotku, která zajišťovala klimatické podmínky pouště v laboratoři, budou dále na ČVUT využívat,“ uzavírá docent Tomáš Matuška.
